Pro ty, kdo nežijí moderní filmovou tvorbou snad nejprve krátce o koho jde. Co že to za kometu o víkendu prolétlo českými sociálními sítěmi: Kashcheeva je umělkyně. Narodila v Tádžikistánu, ale vyrůstala v Moskvě, kde vystudovala hudební režii, kterou se živila. Ve svých třiceti letech ji ale postihla „tvůrčí krize“, a tak se s manželem přestěhovali do Česka. V Praze a už ve středním věku se Daria vrátila ke studiu umění, konkrétně filmové tvorby. Dostala se na FAMU, kterou nedávno dokončila. Už při studiu v Česku stihla posbírat několik filmových cen.
O víkendu Daria Kashcheeva dosáhla na zatím nejvyšší metu. Na Českých lvech vyhrála cenu za nejlepší studentský film. Kdo čekal vděk a pokoru, byl ale na omylu. Kashcheeva přečetla z mobilního telefonu obžalobu české společnosti, přesněji nerovného postavení mužů a žen, jež si musí podle ní nespravedlivě volit mezi kreativní prací a plozením dětí. Obecenstvu galavečeru to přibližovala na traumatu ze stárnutí vlastních dosud nevyužitých vaječníků.
Co by proslovu oceněné umělkyně na Českých lvech slušelo víc? Možná to, kdyby paní Daria Kashcheeva z Tádžikistánu České republice a jejím obyvatelům poděkovala. Kdyby řekla, že si váží, že jí naše země umožnila začít znovu. Vystudovat i v dospělém věku vysokou školu určenou a hrazenou primárně pro české mládežníky. Kdyby ocenila, že jí a jejímu manželovi naše země poskytla nový domov, zázemí a bezpečí. Že jí dala nové občanství. A že jí – pokud o to bude stát a stárnoucí vaječníky zazlobí – zkusí pomoct i s tou reprodukcí.
Možná mohla říct i to, že se Česku pokusí pohostinnost vrátit další filmovou tvorbou. Že se těší na další natáčení v Česku. To by asi projevu v lámané češtině slušelo mnohem víc než zbytečná kritika biologicky dané odlišnosti mužů a žen.
P.S.: Dovedete si představit nějakého českého umělce, který v zahraničí, dejme tomu ve Spojených státech nebo Francii, obdrží obdobnou cenu a proslov při jejím převzetí využije ke kritice tamní společnosti? Že by například režisér Miloš Forman při přebírání Oscara pořádně sjel zoufalý systém veřejné zdravotní péče v Americe? Já těžko.
(y)
Mohla by své schopnosti určitě zúročit v Tadžikistánu a doplatit studium u nás.
Naše blbost, že máme bezplatné studium pro cizince a že takovým exotům udělujeme občanství 🙁 To bylo řečí o českém Švýcarsku a za chvíli to tady bude vypadat jako v Sovětském svazu 🙁
Chudák holka, ještě nevyrostla z dětských snů, jinak by už dávno pochopila, že nejde v životě stihnout všechno, ale že si hold musí zvolit.
Popř. mohla zůstat tam, kde žádná volba není k dispozici.
Úplně jsem přesně asi nepochopil, z čeho je frustrovaná: jako že má dělohu? Že v tolika letech ještě nemá ani první dítě a viní za to českou společnost, která ji umožnila poměrně kvalitní vzdělání? Od začátku přenosu jsem čekal, jestli se najde nějaký exot, který zneužije publicitu a sledovanost tohoto večera. A dočkal jsem se!
To, co předvedla Darja Kaščejeva, je dokonalou ukázkou toho, čemu v USA říkají „entitled brat“ (nárokový spratek), případně „ungrateful immigrant“ (nevděčný imigrant): madam si myslí, že v životě má nárok na všechno, že svět jí něco dluží, že společnost, do které přijde jako cizinka, jí musí splnění všech jejích cílů a ambicí umožnit, a že dilema typu „rodina versus kariéra“ by vlastně vůbec nemělo existovat, protože jí a dalším ženám, které upřednostnily sbírání pofidérních cen a kariérních úspěchů před reprodukcí v optimálním věku, stárnou vaječníky.
V těchto svých názorech rozhodně není sama, minimálně ve své sociální bublině podobně názorově vybavených „umělců“, „umělknyň“ a „umělectev“ (viz http://www.idnes.cz/kultura/film-televize/cesky-lev-filmove-ceny-darja-kascejeva.A240310_142212_filmvideo_kiz).
Brečí však na špatném hrobě, protože za to, že uvěřila lžím feministek a dalších lidí o tom, že 1) pro ženy neexistuje nic důležitějšího, než je kariéra, 2) že v životě nebude nic důležitějšího, než je kariéra, a 3) že v životě by nemělo být nic důležitějšího než je kariéra, může děkovat jen sama sobě. Kaščejeva dokonce ani teď, ve svých 37 letech, kdy chce konečně zakládat rodinu, není s to pochopit, že pokud se chce plně věnovat potomkům, nemůže chtít současně budovat kariéru v intenzitě, kterou si může dovolit obvykle bezdětný muž (který za to navíc platí téměř naprostou absencí času na cokoliv jiného včetně vlastní rodiny). A to ještě může být ráda, že existuje muž, který je ochotný s ní to dítě vůbec zplodit, protože její vizáž plně odpovídá jejímu myšlení, resp. stavu jejích vaječníků.
V tomto ohledu je přerušení jejího čtení absurdních obvinění české společnosti z mobilu (protože naučit se těch pár vět nazpaměť evidentně přesahuje její mentální kapacity) Michaelem Čechem ještě velmi slušným „přestaňte“, namísto „běžte do prdele“, případně „táhněte zpátky do Tádžikistánu“. Mohla a měla by to být lekce pro všechny zúčastněné.