Každý politický řád má své sociopaty opojené mocí, hrdiny, zbabělce a ty, kteří společnost dojí na úkor ostatních. Platí to i o demokracii. Vychutnejte si fejeton Karla Hohla.
V době, kdy ještě ani současný prezident nestál na té správné straně a nevědomky pomáhal cizí velmoci, jsme jedno podzimní ráno jeli s naší třídou na školní brigádu sklízet zelí. Zadarmo, na příkaz ředitele gymnázia, bez vysvětlení a ještě k tomu v sobotu. Nic z toho se neslučovalo s hodnotami, které jsem už tehdy považoval za důležité – sebeúcta, pocit svobody, neochota jít bezmyšlenkovitě se stádem uvědomělých nebo spíše zbabělých ovcí.
Toho chladného rána jsem na začátku prací ještě s dalšími dvěma spolužáky založil revoluční gardu, která měla za úkol házet písek do soukolí v tu chvíli ještě dobře fungujícího stroje. Hned od počátku jsme nasadili takové tempo, že nás předbíhali i slimáci a ještě než opadl ranní mlžný opar, jsme nabrali asi stometrovou ztrátu.
Pokřiky našich spolužáků, ať zrychlíme a nekazíme jejich úsilí, se každou další územní ztrátou začaly měnit v nenávistné nadávky a nakonec i ve vyhrožování fyzickou likvidací. To všechno proto, že kvůli nám nedostanou pochvalu od ředitele školy a medaili za vzorné plnění úkolů v zemědělství. My jsme si to užívali a strašně nás to motivovalo být ještě pomalejší, což už snad ani nešlo.
Na škole se pak na nás strhla obrovská vlna kritiky. Neměli jsme šanci se jakkoliv obhájit. Školní rozhlas, velká nástěnka u vchodu do budovy a další média z nás udělaly lidské bestie. Nakonec jsme se i přes několikatýdenní nenávistnou kampaň v ročníku udrželi, ten rok jsme ale na vysvědčení nedostali hezkou známku ani z tělocviku.
Ani nevím, kdy nás vzala třída, škola a celá společnost na milost, my jsme o to ale nestáli. Užívali jsme si roli školních rebelů. Nebyli jsme žádní bojovníci ani jsme nic neriskovali. Jen jsme nebyli ovce, kterým zdražíte máslo na sedmdesát a pak čekáte, že budou spokojeně mlaskat, když spadne v akci na pětačtyřicet.
Byla to tehdy doba socialismu, ale nebylo to socialismem. Bylo to lidmi. Hloupost, fanatismus, arogance a nenávist jsou vlastnostmi lidí, ne systému, ve kterém žijí. Každý politický řád má své sociopaty opojené mocí, hrdiny, zbabělce a ty, kteří společnost dojí na úkor ostatních. Platí to i o demokracii. Moc a vůně peněz na jedné straně, fanatismus a zbabělost na straně druhé vymazávají paměť, přepisují dějiny, omlouvají zločiny, vysvětlují nevysvětlitelné a hází knihami. Není to otázka toho, kdo je právě u moci, ale otázka lidského svědomí a charakteru.
Nedělá mi radost, že jdeme rozhodovat o své budoucnosti do jedné volební místnosti s lidmi, pro které je schopnost všemu věřit a nad ničím moc nepřemýšlet neskutečně osvobozující. Stačí jim, když si pro ně nepřijde čert jako ve středověku, nebo Rusové teď v novověku. Možná je to osvobozující, ale není to svoboda. Jdu do jedné volební místnosti s lidmi, jimž stačí ideologie, pocit sounáležitosti s elitou, která na jejich úkor bohatne a strachem z pekla je zároveň zcela oslepuje.
Z Deníku voliče.
Čtěte také:
Obrovský skandál v Praze
Bezpečně do nebezpečí
Když zbrojit, tak pořádně!
















https://www.youtube.com/watch?v=PqNOzSxJyuI
Další parádní fejeton. Zvláštní, jak se v dnešní době dokážu těšit na fejeton p. Hohla! Překvapuju sám sebe 🙂.
Asi bude tím poklidným ostrůvkem ve vlnách agresivit a vášní všude kolem, který přesto dokáže sdělit myšlenku a nutit k dalším úvahám. Jen tak dál, bolševikům neustupovat ani o píď, ať už si říkají jakkoliv.
Je nedůstojné, abychom se v době, kdy hrdinný ukrajinský lid pod vedením světového leadra Volodymyra Zelenského odvážně vzdoruje agresi russáckého diktátora Putina a bojuje tak za svobodu nejen Ukrajiny ale i našeho lidu, abychom se handrkovali o to, kolik dáme na zbrojení – tedy přirozeně na obranu. Dvě procenta nebo tři procenta, či dokonce po výzvě k vydávání pěti procent z HDP? Jak malicherné! Dávejme na obranu celých deset procent z HDP. Jen tak prokážeme zodpovědný přístup k ochraně a obraně naší svobody a pokrokového západního světa před zločinnými stepními mužiky z východu. Jistě i naše děti pochopí, že si mohou docela dobře hrát s granáty namísto s hračkami. Vždyť pohled na stíhačky nejnovější generace nás musí naplnit hrdostí, jak jsme se stali nositeli pokroku i v technické oblasti.
Já bych dal 20% z HDP. Přiobjednal bych nějaké stíhačky. Klidně ať se termín posune o dalších 10 let. Zatím můžeme za zbytek v Německu objednat alespoň nějaké uniformy pro těhotné tankisty. A na hranicích s Russkem bych pořádal Pride pochody. V těch uniformách samozřejmě.
Jen by nám v té naší válce mohli do té doby dojít hrdinní ukrajinci. Tam bych ale navrhl poslat jednu divizi z hrdinů našich sociálních sítí. Divize by se jmenovala „Divize Danuše Nerudové“. A místo pochodových písní by z amplionů zněl hysterický smích paní Decroix. Až by naše divize potkala russké mužiky, házeli bychom po nich knížky. Nebo vystudované knihovnice. 😉
Pane Beneši, vy jste přesně ten, který má ještě bagančata od písku z doby, kdy jsme bojovali u Kábulu za Prahu. Tehdá to nebyli stepní mužici, ale horalé v pantoflích z východu. Jo a tenkrát to nebyla agrese diktátora Putina, ale boj za demokracii Velkého bílého otce.
Předpokládám, že to myslíte ironicky. Ale stejně vám z Ruska za to nic nezaplatí. Oni jednak ironii nerozumí, a za druhé málo kdy, co slíbí, splní. V podstatě je ruská diplomatická škola založená na opaku toho, co říkají. Nyní nebudou mít pro vás peníze. U bodygarda proruského rumunského prezidentského kandidáta se našlo asi 1,5 milionů dolarů, to vypadá jako celkem hezká suma, ale když se to má rozdělit mezi všechny nejaktivnější šiřitelé ruských lží, tak se to dostane jen k některým, kteří to mají k rozdělovači nejblíž. A je nutné počítat, že s každým týdnem je na tom Rusko výrazně ekonomicky hůř, Ukrajinci jim likvidují zbraně, vojáky i průmysl, Západ zjiš´tuje, že nepotřebuje ruská fosilní paliva…..
Asi to tak Pán Bůh (nebo Vesmír, jak chcete) dobře zařídil, že se statečný člověk jménem Karel Kryl nedožil dnešních dnů.
Přiznávám, že bych mu to ani nepřál, aby s námi musel zažívat vládu toho lidského odpadu, proti kterému celý život bojoval a který má plná ústa lidských práv a DEMOKRACIE.
Na závěr pouze jedna sloka z jeho stejnojmenné písně:
Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou
ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou
ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce
a z těch, co pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce.
L@ďa Oudes z Klatov.
Komunisti se Kryla strašně báli. Tehdá jsem moc netušil proč. Ale začínají se ho bát i demokrati….
Cítím se být liberálním demokratem a Kryla se nebojím, naopak, mám jeho tvorbu velmi rád. Totéž už se ale nedá říct o obsahu, který mu posmrtně vkládají do úst lidé, kteří se jeho jménem ohánějí a zdůvodňují si tak nostalgii po režimu, který on sám nenáviděl.
Nezneužívejte ke svému blábolení Karla Kryla ! Ten se probudit, by vás hnal, když by zjistil, že jeho jméno zneužívají zastánci ruských agresorů, odpůrci Západu a jeho kultury.
To je hezké jak někdo dokáže udělat z nechuti k práci odbojovou protikomunistickou činnost, vysvětlit tím čtyřky na vysvědčení. A vysvětlit své dnešní ne moc dobré příjmy nějakou zlou bohatnoucí elitou, která nemá ráda Rusko. Až na to, že v proruských opozičních stranách se nachází snad víc bývalých poslanců, než v dnešních proevropských. Ne zdaleka všichni z těch „ovcí“ u voleb se strachují z příchodu Rusů, ale jednoduše nemají zájem se izolovat od západního světa, a pomaloučku se přitulovat k světu, kde vládne jedna strana, jeden vůdce, opozice je fyzicky likvidována, stejně jako nejsou umožněny jakékoliv protivládní projevy.