Den před začátkem projednávání kauzy Dozimetr byl hostem v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News Petr Letocha, považovaný za korunního prince hnutí STAN. Ačkoliv patří mezi politiky, kteří umí ovládat emoce, kandidát za SPD Miroslav Ševčík ho svým dotazem rozpálil do běla.
Vysokoškolský pedagog se totiž poté, co Petr Letocha prohlásil, že STAN vrátil všechny pochybné dary, dotázal: „Počkejte, vrátili jste peníze například nebožtíka Věslava Michalika, který vám financoval minulé volební období?“ Docela bouřlivá reakce Petra Letochy se dostavila záhy, protože jak pravil, je hnusné hovořit o někom, kdo je mrtvý a nemůže se bránit. Měl pravdu. Věslav Michalik je opravdu mrtvý a bránit se nemůže. Nelze ovšem vyloučit, že se na začátku roku vláda snažila o oživení kyperské nostalgie.
Kyperské trable
Poté, co se hnutí STAN stalo v roce 2021 součástí kabinetu Petra Fialy, nominovalo dle očekávání na post ministra průmyslu a obchodu právě Věslava Michalika. Bývalý jaderný fyzik, investiční bankéř spoluzakladatel a místopředseda STAN působil po dvě desetiletí jako starosta Dolních Břežan. Kromě toho podnikal a spolu s manželkou Hanou vybudovali síť firem v hodnotě cca jedné miliardy korun.
Mimo jiné vlastnili solární elektrárny, dopravní firmu a IT startupy. Manželům Michalikovým patřila také kyperská společnost Lowfield Investements, jejímž prostřednictvím investovali v letech 2002-2016 do solárních a developerských projektů. Věslav Michalik se projevil jako mimořádně zdatný investor, z původních 320 tisíc eur totiž hodnota společnosti nabobtnala na 8,5 milionu eur.
Nakonec se ovšem Věslav Michalik v listopadu 2021 kandidatury vzdal. Důvodem byla právě kyperská firma, která půjčila jiné jeho firmě desítky milionů korun. Ostrovní společnost z vyhledávaného daňového ráje měla patřit manželce Haně, což ovšem Věslav Michalik z pochopitelných důvodů nedoložil. STAN našel rychle náhradu, jeho místo zaujal další původním povoláním investiční bankéř Jozef Síkela (dnes eurokomisař).
Poté, co se Věslav Michalik vzdal ministerského postu, nechyběl jako místopředseda hnutí v dubnu 2022 na schůzce v budově ministerstva vnitra. Kromě něj byli přítomni Vít Rakušan a další čtyři vysoce postavení členové STAN, včetně ministra školství Petra Gazdíka. Schůzky byl účasten i tehdejší europoslanec Stanislav Polčák, který rozdával šifrovací mobily. Na setkání, na které si dnes nikdo z účastníků nepamatuje, měl být tajně pořízen záznam, na kterém předseda Rakušan informoval o kauze Dozimetr, která ovšem oficiálně odstartovala až v červnu 2022. Podle Víta Rakušana nahrávka neexistuje.
Třetí registrovaná osoba
Věslav Michalik ovšem pár měsíců po schůzce, která nebyla, nebo na ni všichni zapomněli, zemřel 12. června 2022 v devětapadesáti letech ve Šluknovském výběžku. Jak uvedla později manželka Hana, příčinou smrti bylo selhání srdce.
Vzhledem k reakci Petra Letochy na zmínku Miroslava Ševčíka o Věslavu Michalikovi je vhodné zmínit, že letos na začátku roku zamířil do sněmovny zákon o volebních kampaních z dílny ministerstva vnitra. Ten má sjednotit pravidla pro úpravu volebních kampaní pro všechny typy voleb v Česku a zpřísnit pravidla pro jejich financování. Vláda zákon schválila loni v srpnu 2023 a někoho by po jeho přečtení mohlo napadnout, že je šitý například Kypru na míru.
Mimořádně zajímavá je třetí část zákona o financování volební kampaně, ve které se píše o registraci třetí osoby, kterou pro účely zákona nemůže být „fyzická osoba, která není státním občanem České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie.“ Naopak třetí registrovanou osobou může být občan České republiky nebo jiného členského státu.
Určitě stojí za zmínku, že se v případě finanční podpory třetích registrovaných osob jedná o dary, které se nezapočítávají do nákladů na kampaň – ve volbách do Poslanecké sněmovny se jedná o maximální částku 90 milionů korun včetně DPH.
Co se registrované třetí osoby týče, zcela chápu, že fyzická či právnická osoba žijící v Česku podpoří prostřednictvím transparentního účtu sobě blízký domácí politický subjekt. Nedovedu se ovšem vžít do myšlenkových pochodů registrované třetí osoby například z Kypru, která se rozhodne založit transparentní účet a poslat jako dar byť jediné euro na podporu jakéhokoliv politického subjektu v Česku.
Dary bez omezení
Pokud se třetí registrovaná třetí osoba, jejichž počet není omezen, hodlá účastnit volební kampaně bez písemného souhlasu kandidující volební strany, může ze kterékoliv členské země Evropské unie poslat podle nového zákona o volebních kampaních na podporu svého oblíbeného českého politického subjektu před volbami do PS ze svého transparentního účtu jako dar maximálně 1,8 milionu korun včetně DPH.
Majetkové poměry a motivaci dárce přitom nikdo nezkoumá. Na volební účet registrované třetí osoby lze sice připsat peněžní prostředky pouze převodem z platebního účtu, nikde jsem se ovšem nedočetl, že peníze nemůžou přijít převodem na účet registrované osoby například z anonymní kyperské firmy, která umí skrýt koncové zákazníky. A ze sněmovního tisku nevyplývá, že registrovaná třetí osoba je povinna zkoumat původ peněz, které přijdou na její volební účet. Proto stačí poslat peníze například anonymní kyperské firmy na volební účet registrované třetí osoby s informací, na účet které české strany peníze přeposlat.
Proto si asi nikdo nevzpomněl na dobu nedávnou, kdy například STAN přijal před posledními volbami dary od firem ovládaných společnostmi z Kypru v hodnotě 3,42 milionu korun. Možná se jednalo o pochybné dary, které podle Petra Letochy STAN vrátil. Jedná se o chvályhodný počin, nelze však vyloučit, že kyperský odkaz Věslava Michalika žije, nebo ožil. Možná uvidíme po volbách, kdy přijde řada na objasnění financování stran a hnutí.
Čtěte také:
Demokracie jako film noir aneb Rakušanovy patálie
Rakušan by měl letět
Bílí koně zůstanou ve stájích. Zahraniční dary na volební kampaň nejspíš dostanou stopku
