Propagandistický happening pořádaný v souvislosti s úmrtím Dany Drábové bez přítomnosti její rodiny, ale zato za účasti prezidenta Petra Pavla a některých politiků nastupující opozice, byl nevkusným podnikem, jehož smyslem bylo demonstrovat podporu sebevražedné zahraniční politice vlády Petra Fialy.
Fakta na úvod
Vzpomínková akce na počest Dany Drábové proběhla 23. října 2025 v pražském Foru Karlín. Nesla název „Dano, děkujeme!“ a jejím Iniciátorem byl generál Otakar Foltýn a organizátory i investory spolky Dárek pro Putina, Post Bellum a Havloids Memorial Club. Podnik měl zábavnou povahu, zúčastnily se jej necelé dvě stovky účinkujících, vstup byl zdarma a přišlo kolem tří tisíc diváků.
Na akci promluvil prezident Petr Pavel a přítomni byli také předseda Senátu Miloš Vystrčil a dosluhující ministři vnitra Vít Rakušan a průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Jednalo se o lokální pražskou záležitost, jejíž cíl popsal Pavel jako podporu pokračování odkazu Drábové. Tím měla být pomoc Ukrajině, boj proti dezinformacím a obrana liberální demokracie – čili hodnot, kterými se zaštítila vláda Petra Fialy.
Fyzička, nikoliv politička
Drábová byla dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a tuto problematiku uměla celkem srozumitelně přiblížit veřejnosti, a proto se těšila značné publicitě v médiích. V mezinárodní politice a politice vůbec se orientovala asi jako každý občan s jejím vzděláním a její postoje byly ovlivněny prostředím, v němž se pohybovala.
To tvořili do značné míry liberálně demokratičtí aktivisté a aktivističtí novináři. Důvěra, jíž si Drábová u veřejnosti získala v oblasti jaderné bezpečnosti, se pro ni po vypuknutí války na Ukrajině stala pastí, kterou na ni políčili její liberálně demokratičtí „přátelé“.
Lidé z iniciativ jako Dárek pro Putina, Post Bellum či z médií typu Fórum 24 možná Drábovou jako fyzičku respektovali, ale zároveň ji využívali jako symbol, který dodával jejich postojům váhu a legitimitu.
Drábová, politicky ne zcela kompetentní odbornice, nerozuměla širším důsledkům svých postojů. Její nekompromisní podpora Ukrajiny, výzvy k potrestání Ruska a ignorování diplomatických cest mohly vést ke vzniku jaderného konfliktu. Toto riziko si pravděpodobně sama plně neuvědomovala. V době, kdy se svět potýká s aktuální jadernou hrozbou, je ovšem taková jednostrannost nejen bezpečnostním hazardem, ale je i eticky sporná.
Nebylo to o Drábové
Je paradoxem, že právě Dana Drábová, která celý život pracovala na zajištění jaderné bezpečnosti, se stala hlasem, který podporoval konfrontační přístup, jenž by mohl vést k atomové válce. Hodnoty jako svoboda a pravda jsou jistě vznešené, ale pokud jejich obrana vede ke zničení světa, ztrácí svůj smysl.
Drábové veřejné působení je příkladem toho, jak snadno se může odborník stát nástrojem ideologie, pokud se obklopí lidmi, kteří mu dodávají jistotu, ale nekladou otázky.
Akce pořádaná 23. října 2025 v pražském Foru Karlín nebyla ze své podstaty o Daně Drábové, ale o mimořádně nebezpečné liberálně aktivistické politice, které byla Drábová obětí v ideologické rovině. V jejím důsledku by se ale jejími skutečnými oběťmi mohli stát lidé na celé planetě…
Čtěte také:
Selhání zdravého rozumu aneb 100 důvodů, proč odmítat nápravu poměrů
Dno Pytle, politiky i společnosti
Rozmohl se nám tady takový nešvar…
