Několik dnů po drtivé volební prohře koalice SPOLU (a zejména ODS) oznámil premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala, že již nebude kandidovat na post šéfa strany, kterou v zájmu svých koaličních partnerů pět let úspěšně destruoval. Do komunálních a senátních voleb povede svého času pravicovou stranu nový lídr. Končí tak parlamentní duel Babiš – Fiala, který začal 18. ledna 2014, kdy byl brněnský profesor poprvé zvolen předsedou ODS.
Stalo se tak pár měsíců poté, co bývalý ministr školství plukovníkem Šlachtou rozprášené vlády Petra Nečase vstoupil do ODS. Favorit bitcoinového exministra Blažka si mohl vybrat stěží vhodnější termín předsednické kandidatury. V předčasných volbách z října 2013 totiž utrpěla ODS historickou prohru.
V Poslanecké sněmovně měla 16 poslanců, horší už to být nemohlo a nový předseda mohl stranu pouze pozvednout. Hnutí Andreje Babiše ANO 2011 založené dva roky předtím skončilo ve svých prvních volbách těsně druhé za ČSSD a těšilo se podpoře 47 zákonodárců. Ve vládě Bohuslava Sobotky mělo ANO šest ministrů, včetně ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše.
Fialův debakl
Před volbami 2017 se zdálo, že nový šéf ODS má na to, vyzvat bosse ANO na vyrovnaný souboj. Andrej Babiš byl totiž v roce 2015 obviněn z neoprávněného čerpání dotace v kauze Čapí hnízdo a těsně před volbami byl premiérem Sobotkou vyhozen z vlády. Petr Fiala si mohl stěží přát lepší předvolební konstelaci.
První velké volební klání Babiš – Fiala ovšem skončilo pro předsedu ODS debaklem. Ve srovnání s historicky nejhorším výsledkem si sice občanští demokraté „polepšili“ na 11,32 procenta a získali 25 poslaneckých mandátů, hnutí ANO ale pod vedením trestně stíhaného předsedy oslovilo takřka 30 procent voličů a do sněmovny usedlo 78 poslanců.
Andrej Babiš bezprostředně po volbách oslovil ODS, ale byl odmítnut. Stejně se zachoval zbytek „demokratických stran“ (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti). První jednobarevná vláda hnutí ANO nedostala důvěru sněmovny. Nakonec ale na druhý pokus prošla menšinová vládu ANO a ČSSD tolerovaná komunisty. To, že Babišův kabinet „přežil“ covidové období, během kterého se zcela zastavila ekonomika, lze považovat za důkaz toho, že i v politice se dějí zázraky. Vláda ANO podporovala, seč mohla, především podnikatele, ale podle „demokratické opozice“ dávala málo.
Koalice „Antibabiš“
9. prosince 2020 oznámili předsedové Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) vznik koalice SPOLU. Všechny tři strany měly v té době dohromady 42 poslanců, proto se stanovený cíl v podobě jejich navýšení nejevil jako příliš ambiciózní a splnitelný. Nad tím, že založením SPOLU Petr Fiala přiznal, že na to, aby porazil Andreje Babiše v přímém souboji stranických lídrů prostě nemá, se nikdo nepozastavoval. Stejně tak nad předvolebním slibem, že SPLU zastaví zadlužování a zároveň nikdy (!!!) nezvýší daně.
Nakonec sice koalice, která se vzápětí po volbách rozpustila do tří poslaneckých klubů, ve finiši o necelé procento vyhrála, poměr poslanců ANO – SPOLU ovšem byl 72:71. Z toho klub ODS měl a doposud má 35 poslanců, takže Fiala prohrál s Babišem – co se počtu zákonodárců týče – 35:72. K tomu, aby lídra hnutí ANO udolal, spojil síly SPOLU s koalicí PirStan, a prostřednictvím Pirátů se tak jeho zásluhou poprvé od pádu komunistů dostala do vlády extrémní levice.
Velká Fialova jízda
Petr Fiala se stal premiérem vlády, které věřila dvě procenta obyvatel. Za hlavního a jediného viníka toho, že porušil všechny sliby, vládní programové prohlášení, zvýšil daně, omezil svobodu slova a 1,3 milionu obyvatel skončilo v energetické chudobě, označil Rusko, které napadlo na konci února 2022 Ukrajinu. Kdokoliv si troufl na sebemenší kritiku Fialovy vlády, mohl se těšit na nálepku proruského dezoláta. A pokud někdo přišel s názorem, že nejlepším řešením největšího válečného konfliktu od konce druhé světové války je diplomatické jednání, stal se chcimírem. Premiér prahl natolik po pochvale Bruselu, že v době našeho předsednictví EU odsouhlasil pro českou ekonomiku zcela devastující normu EU ETS 2.
Ve výčtu „úspěchů“ Fialovy vlády nesmíme zapomenout například na jeho kampeličku, kauzu Dozimetr, bitcoiny exministra spravedlnosti Pavla Blažka a následnou zametací aktivitu Fialovy favoritky, liberálně progresivní princezny ODS Evy Decroix. Letošní volby prohrál Petr Fiala s Andrejem Babišem dle očekávání opět drtivě. Na prohře se přitom podílela v nemalé míře poslední předvolební televizní debata na TV Nova, ve které si Babiš namazal Fialu na produkci Penam.
Konec světového lídra
Budeme-li brát za ukazatele síly strany v parlamentní demokracii počet poslanců, prohrál Petr Fiala ve třech po sobě jdoucích parlamentních volbách s Andrejem Babišem celkem 87: 230.
Nakonec premiér poté, co se mu podařilo učinit z ODS díky bezvýhradné oddanosti projektu SPOLU víceméně málo významný politický subjekt, oznámil konec ve straně. Nelze se divit tomu, že mu koaliční partneři, které letos na úkor vlastní strany zachránil, děkují, a končící šéfka TOP 09 a sněmovny Markéta Pekarová Adamová je dokonce přesvědčená o tom, že je Fiala nejlepší premiér v novodobé historii země.
S tímto hodnocením předseda vlády, která splnila vlastní programové prohlášení z cca dvou procent a který v sobě objevil kvality světového lídra, určitě souhlasí. A může být v klidu. Stranu sice převezme jeho nástupce v resuscitačním stavu, ale profesor politologie z Brna ví, že už s Andrejem Babišem nikdy neprohraje.
Čtěte také:
Lidovci a TOP 09 jsou jako nenažraný bernardýn. ODS se jich musí zbavit
Zachrání ODS volební porážka?
Fialova ODS definitivně vyprázdnila význam písmen v názvu strany
