Pirátská samohana

Tak jsme se v Respektu dočetli od Jakuba Michálka, šéfa pirátského poslaneckého klubu, že si umí představit shodu s Přísahou Roberta Šlachty (ještě, že se nikdo nezeptal Šlachty, zda to vidí stejně, že). Od Olgy Richterové, bůhvíproč stále ještě místopředsedkyně Poslanecké sněmovny (za celkem 4, slovy čtyři opoziční pirátské poslance), z jejího vyjádření na Aktuálně.cz zase víme, že nevylučuje povolební spolupráci s ODS, protože, jak sama vtipně říká, „je předčasné sčítat zajíce, kteří běhají po lese“.

Dovolím si zde paní Richterovou drobně poopravit. Není totiž zřejmé, jakého zajíce má na mysli. Tak třeba zajíc africký žije nikoli v lese, nýbrž na savanách a polopouštích. Je pro něj typické, stejně jako pro řadu jiných zajíců, že provozuje koprofágii, neboli pojídání vlastního trusu. Dodávám: to jistě není metafora k chování zbytků českého pirátstva, obtěžujícího veřejný prostor svými výstupy.  Ještě k zajícům: takový zajíc polární žije v severských krajích, zejména grónské tundře. Klasický, u nás běžný zajíc polní žije – to byste neuhodli – v polích. Kalifornští a mexičtí zajíci tmavoocasí obývají křovinaté a travnaté oblasti. Tak bychom mohli v zoologické exkursi pokračovat. Zkrátím to: pouze zajíc měnivý (Lepus americanus) je druh zajíce obývající jehličnaté lesy Severní Ameriky. Máme to snad chápat jako vysvětlení, odkud Piráti odvozují své myšlenkové procesy a návody k činům? Pak by bylo leccos jasnější.

Nejzábavněji  se ale na veřejnosti projevuje bývalý pražský primátor a dnes náměstek, odpovědný za dopravní chaos, miliony cyklostezek, kde nepotkáte cyklistu, protože většinou nejde o sebevrahy, a taktéž „pachatele“ předraženého stavebního dobrodružství na Barrandovském mostě (vyjde skoro na dvojnásobek původní ceny, více než miliardu). Ano, jde o Zdeňka Hřiba, jemuž se už krátce po jeho nástupu do čela hlavního města začalo říkat „Atomový“. Proč asi? Zeptejte se kteréhokoli motoristy jedoucího Prahou.

Nuže tento muž ohlásil svou kandidaturu na šéfa Pirátské strany, poté co to právě Richterová, Michálek či Radim Špoták, někdejší plzeňský hejtman, odmítli. Hřib však vykazuje zjevně vyšší míru odvahy. Provází ji silnými slovy, některá má z vlastní hlavy, jiná bez uvedení zdroje cituje. Třeba „naše země nevzkvétá“. Kde, kdy a od koho jsme tato slova slyšeli? Hřib, unisono s ostatními Piráty, viní ODS z „kmotrovství“. Přesto ani on nevylučuje povolební spolupráci s touto stranou. To mi připomíná starý bonmot, který se říkal o lidovcích: „My neříkáme tak ani tak, ale na naše slova dojde“. Někdejší lidovecký předseda Pavel Bělobrádek, v časech, kdy ještě měl smysl pro humor, to říkal takhle: „To je to naše pevné a nedvojsmyslné lidovecké možná“. Lze to chápat jediným způsobem: Pirátům teče do podpalubí a chytají se každého záchranného kruhu, který najdou. Možná je to s nimi jako s Jiřím Paroubkem, který kdysi sliboval, že bude vládnout i s Marťany.

Když oni nám voliči nechodí k urnám

Hřib je podobně úsměvný. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká: „Nemyslím si že (my, Piráti) máme krizi. Jen máme problém přivést voliče k urnám.“ To je ovšem teze hodně podobné té, co se říká o demokracii: je to krásné zřízení, ale má jedinou vadu – voliče!

Když Hřib hodnotí dosavadní koaliční spolupráci, dopouští se věty vskutku nevídané a neslýchané: „ Jedním ze základních problémů byla skutečně komunikace očekávání. Mělo se naplacato říct, že to bude hodně drncat.“ To ovšem klade jeden zásadní otazník. Je Hřib vůbec gramotný? Kdyby byl a přečetl si program vlastní strany a pak třeba koaličních partnerů z KDU-ČSL, jistě by dospěl k tomu, že jsou v takovém nesouladu, že to nejen bude „drncat“, ale i vyhazovat ze sedla. To se právě Pirátům stalo. Zda je tento Hřib vrátí k opratím, nebo zavede do maštalí hřebelcovat a uklízet exkrementy, dnes těžko odhadovat.

Čtěte také:
Fiala hodil Bartoše přes palubu. Piráti hovoří o hnusné zradě a konci v koalici
Piráti jdou ke dnu