Pirátskou vlajku vzhůru

S podobnou vervou a sebejistotou nastupovali čeští Piráti před lety na politickou scénu. Tehdy bylo hlavní téma jejich rétoriky vyjádřeno základními hesly: svoboda internetu, konec webového šmírování, konec tzv. kopírovacího monopolu, tedy organizací vymáhajících autorské poplatky z užití uměleckých děl (typu OSA). Myslím, že právě to bylo příčinou jejich nečekaného úspěchu v parlamentních volbách v roce 2017, v nichž získali 22 poslaneckých mandátů. Ve volbách 2013 žádný a ve volbách 2021 pouhé čtyři.

Jsem přesvědčen o tom, že propad v posledních volbách do Poslanecké sněmovny nebyl dán jen planou sázkou na koalici se STAN a následné kroužkování stanařských kandidátů  – být Ivanem Bartošem, tak kvůli tomuto podrazu okamžitě odkráčím z toho nerovného svazku. Ten propad byl ale, myslím, dán tím, že svrchu naznačené programové priority a voličská očekávání, zejména ze strany mladých voličů, nebyly naplněny. Piráti téma svobody internetu opustili v podstatě ihned po volbách a jali se chovat jako každá „normální“ partaj. Tedy hlavně v souladu se svými zájmy, nikoli přednostně zájmy voličů. Ti jim to pak také sečetli těmi čtyřmi mandáty.

Nemůžeme ze všech občanů automaticky dělat podezřelé

Proto mě překvapila nejnovější tisková zpráva Pirátské strany, která mi doputovala do mailu. Zní takhle: Piráti jsou tvrdě proti plošné kontrole osobní komunikace, která je opět ve hře. Piráti odmítají návrh Evropské komise a Belgického předsednictví, který by vedl k plošnému šmírování lidí. Poslední verze nařízení přezdívaného jako “chat control” (CSAM) opět obsahuje povinnost chatovacích služeb a sociálních sítí skenovat osobní komunikaci uživatelů pomocí filtrů a vyhledávat potenciálně nelegální obsah. „Návrh stále obsahuje obcházení šifrování, které je důležité pro ochranu soukromí a důvěru lidí v digitální služby,“ říká k tomu Ivan Bartoš.

Doplnila jej europoslankyně Markéta Gregorová větami, proti nimž by svobodomyslný člověk jen těžko hledal argumenty: „Nemůžeme ze všech občanů automaticky dělat podezřelé. ´Chat control´ se dotýká uživatelů komunikačních platforem a sociálních sítí, tedy prakticky celé občanské společnosti. Nařízení pak skrze šmírování ohrožuje naše soukromí i bezpečný komunikační prostor. Citlivá data všech uživatelů musí být chráněna, opak by velmi pravděpodobně vedl ke zneužití dat, zásahu do občanských práv i ztrátě důvěry v instituce. Pro demokratickou diskusi a následné utváření názorů je bezpečný prostor nutností. Předložený návrh tyto demokratické hodnoty porušuje”.

Kde byli Piráti?

A tak, když si čtu tyto věty, napadá mě nutkavá otázka: Kde byli celých těch šest let Piráti, když se v rámci EU i naší republiky rozmanité perzóny a instituce (počínaje Věrou Jourovou přes naše ministerstvo kultury až po premiéra Fialu a jeho donkichotský boj proti „dezinformacím“) jednoznačně směřovaly k omezení svobodné webové komunikace, hledání ideových nepřátel, jejich omezování v občanských právech atd.? Kde byli Piráti, když se i na Podvýboru Poslanecké sněmovny pro svobodu slova projednávala stížnost Asociace nezávislých médií, jejímž předmětem byla cenzura provozovaná některými firmami typu Google nebo Centrum, v jejichž důsledku docházelo k nedoručování vybraných „škodlivých“ obsahů „škodlivým“ adresátům? Kde byli Piráti, když se právníci shodovali na tom, že jde přinejmenším o porušení §182 Trestního zákona o nedotknutelnosti listovního tajemství, které se vztahuje samozřejmě s pokračujícími technologiemi i na korespondenci elektronickou? Nějak jsem neviděl v ulicích Ivana Bartoše v čele zástupu uživatelů internetu s nápisem „Chceme neomezenou svobodu slova!“

Proč o tom vlastně píšu: Navzdory tomu, jak líbivá a vlastně věcně přesná slova obsahuje toto nové stanovisko Pirátů, nemohu se nějak zbavit dojmu, že vzhledem k dosavadním zkušenostem s touto partou jdoucí ke kormidlu jsme na poněkud na tenkém ledě. A chtě nechtě, něco mi říká, zda nejde jen o pokus o repetici kdysi úspěšného receptu na volební úspěch. Vždyť přece letos budou ještě volby dvoje a za rok ty hlavní, do Sněmovny. Jenomže vstupovat dvakrát do jedné řeky, to nikdy moc nefungovalo. Tak zbývá jen čekat, zda v tomto případě výjimka potvrdí pravidlo.

Kam dál?
Čaputová završila dekorování lepších Čechů medailí pro komunistického rozvědčíka
Fialova lež jako metoda
Novotný se vylíhl ze shnilého vejce politického marketingu