Polská škola a výuka náboženství

Polská levicová aktivistka Barbara Nowacká se po loňských říjnových volbách stala ministryni školství. Je předsedkyní malé levicové strany Polská iniciativa, která od roku 2018 spoluzakládala Občanskou koalici, na jejíž kandidátce byla zvolena do Sejmu. Pracovala jako dobrovolnice na lince ženské pomoci, kterou založila Federace pro ženy a plánování rodiny. Předsedala výboru iniciativy „Zachraňme ženy“, liberalizující protipotratový zákon. Byla také členkou výboru „Ano in vitro“. 

Její první náměstkyní je Katarzyna Lubnauer, která má doktorát z matematiky se specializací na teorii pravděpodobnosti na základě práce s názvem „Limitní teorémy v kvantové teorii pravděpodobnosti“. V letech 2017–2019 byla předsedkyní strany Nowoczesna, která zbankrotovala a rozpustila se v Občanské platformě. 

Druhou náměstkyní je Joanna Mucha, dlouholetá poslankyně Občanské platformy. V letech 2011–2013 působila jako ministryně sportu a cestovního ruchu ve vládě Donalda Tuska, se kterým se ale ve zlém rozešla, a dlouho před loňskými volbami se stala jednou z prvních poslankyň Třetí cesty. Koaliční matematika ji opět vrátila do vládní funkce.

Výuka náboženství političkám vadí

Všechny tři dámy se v polské politice vyskytují již léta a většinou se angažovaly v tématech a sporech kolem práv žen. Logicky prvním problémem, se kterým se dnes v polském mediálním prostoru dámy prezentují, je omezení výuky náboženství v Polsku.

Polští občané mají ústavní právo navštěvovat hodiny náboženství ve škole, církve vyučovat hodiny náboženství a učitelé náboženství mají být za svou práci placeni stejně jako ostatní učitelé. Financování hodin náboženství státem je evropský standard. V současné době jsou v Polsku hodiny náboženství, stejně jako etika, výchova k rodinnému životu a jazyky národnostních či etnických menšin, volitelnými předměty. Výuka těchto předmětů se však stává povinnou, pokud tuto vůli projeví rodiče žáka nebo žák sám, pokud je plnoletý. Výuka náboženství probíhá ve dvou vyučovacích hodinách nebo třídách mateřské školy týdně. Školní lekce trvá 45 minut, lekce ve školce 15 minut pro 3 až 4leté děti a půl hodiny pro 5 až 6leté děti.

Učitelé náboženství v Polsku pracují ve škole za stejných podmínek jako učitelé jiných předmětů, ale musejí splňovat další podmínky. Musejí mít osobní doporučení vydané diecézním biskupem a je vyžadováno absolvování teologického studia a pedagogického minima. Na výuku náboženství ve škole dohlížejí jak církevní inspektoři z diecézní kurie, tak inspektoři ze školské rady. Kontrolují obsah výuky, její metodiku a dodržování programu a kontrolují také organizaci hodin náboženství. 

Ředitel a biskup

Školské rady nebo ředitelé školy dohlížejí pouze na metodiku výuky a dodržování programu, nikoli katechetický obsah. V praxi to znamená, že katecheta je ve věcech týkajících se obsahu výuky a náboženské výchovy podřízen dvěma představeným: řediteli školy a biskupovi. Ředitel sice nemůže zaměstnávat učitele náboženství bez souhlasu biskupa, ale v případě možného provinění proti zákoníku práce nebo učitelské listině má ředitel školy právo katechetu napomenout nebo odvolat a ten pak může s odvoláním k pracovnímu soudu. Biskup však může odvolat kanonické poslání katechety vyučovat náboženství, pokud učil v rozporu s naukou církve nebo by jeho mravní život nebyl v souladu se zásadami hlásanými církví, pokud by se například rozvedl a poté žil druhý nesvátostný vztah.

Programy výuky náboženství a učebnice jsou schvalovány církví. Ty, které jsou určeny pro použití v celém Polsku, schvaluje předseda Katolické vzdělávací komise Polské biskupské konference. Po schválení programu a vydání kladných posudků k učebnici ji předseda Komise pro katolickou výchovu zapíše do seznamu osnov náboženské výchovy, přidělí jí příslušné číslo v seznamu a informuje ministryni školství o jejím schválení. Tyto postupy jsou popsány v Katechetickém direktoriu a zvláštních předpisech schválených Polskou biskupskou komisí pro katolickou výchovu, přičemž proces má na starosti Kancelář pro programování katechezí působící v rámci struktury Polského biskupského sekretariátu ve Varšavě. 

Zde mohu přispět zkušeností svého syna, který chodil do běžné polské školy do čtvrté třídy. Pro žáky, kteří se neúčastnili výuky náboženství, ředitel připravil výuku etiky. Pro mého syna byla nudná a po vyzkoušení obou možností se vrátil „do náboženství“.

Evropská kultura a křesťanství

Polsko s hodinami náboženství ve škole není na mapě Evropy výjimkou. V mnoha zemích našeho kontinentu trvá tradice výuky náboženství na veřejných školách více než 200 let a většina z nich má konfesijní povahu, nikoli religionistiku. Například právní řád v Rakousku zdůrazňuje, že výuka náboženství ve škole je pro společnost přínosná, odůvodňuje to tím, že rakouská a evropská kultura jsou založeny především na křesťanství. Náboženská výchova ve státních školách je povinná a její náklady jsou hrazeny z veřejných prostředků. Ve školních třídách nesmí chybět ani vystavený kříž – pokud je většina žáků křesťanského vyznání. Za osnovy náboženské výchovy má odpovědnost církev. Ministerstvo národního školství musí být informováno o obsahu tohoto programu, ale jeho souhlas není nutný. Přípravu knih pro náboženství, stejně jako jiné předměty, financuje stát.

Polsko se vydalo opačným směrem. Od nového roku bude pouze jedna hodina náboženství týdně a ředitel školy ve státních školkách a školách bude moci spojit skupiny mezitřídně. V praxi se tedy během jedné vyučovací hodiny mohou setkat žáci 4. a 8. tříd základní školy nebo z 1. a 4. tříd střední školy. Ustanovení umožňující takové jednání existovalo již delší dobu, ale týkalo se pouze situací, kdy do hodin náboženství bylo zapsáno méně než sedm žáků z dané třídy. Nyní budou moci ředitelé škol spojovat žáky z různých tříd do týmů po nejvýše 30 žácích. 

Vyučování náboženství na školách je důležitým výdobytkem evropské právní kultury v oblasti respektování svobody svědomí a náboženství. Jde o ochranu náboženské svobody rodičů v rámci výchovy dětí v souladu s jejich přesvědčením ve výchově. Demokratický stát by měl zajistit ochranu svobody nejen před nátlakem, ale také svobodu projevovat své náboženské a filozofické přesvědčení. Náboženské vyučování ve školách má zajistit, aby stát respektoval právo rodičů vychovávat své děti nejen v rodině, ale i ve školách. 

Čtěte také: Tuskovi se po eurovolbách drolí vládní koalice, Eurovolby v Polsku – další střet koalice s opozicí, Eurokomisařství se líbí i polskému ministru zahraničí, Prezident Duda chce v Polsku atomové zbraně