Přehledně: Postoje kandidátů do Evropského parlamentu ke svobodě slova

Jaké jsou podle vás nejvážnější hrozby pro svobodu projevu a pluralitní demokracii v EU?

První otázka je nejobecnější a odpovědi můžete konfrontovat s volebními programy jednotlivých stran, hnutí a koalic. Odpovědi publikujeme v pořadí, v jakém je SPOSP obdržela, a každé otázce věnujeme postupně jeden díl.

SPD – Trikolora

Za nejvážnější hrozbu považujeme snahy omezovat svobodu projevu pod pláštíkem boje s dezinformacemi a nenávistnými projevy (hate speech).

ANO

Ochrana svobody slova je pro ANO klíčová nejen na domácí půdě, ale také v celé EU. Bohužel se v současné době stále častěji ve společnosti setkáváme s nálepkováním těch, kteří mají odlišný názor a jsou označováni za „dezinformátory“. Tento přístup pak vede nejen k prohlubování příkopů ve společnosti, ale také k vyřazení některých skupin obyvatel z veřejné diskuse. Současným největším problémem, se kterým se na toto téma potýkáme, je vylučování odlišných názorů ze společnosti skrze nálepkování, což není boj s dezinformacemi, ale prostá cenzura.

PRO

Je to celkový trend progresivních liberálů na řízení společnosti i jednotlivce ve stylu „my ti nejlépe řekneme, co smíš a co nesmíš a tím tě zbavíme nadbytečné odpovědnosti za sebe i společnost. Samozřejmě se také budeš muset vzdát řady svých práv…“

Stačilo!

Za vážnou hrozbu považujeme snahy omezit svobodu projevu pod rouškou boje proti tzv. „dezinformacím“ ze strany politických elit v EU; podobné tendence bohužel vidíme i na národní úrovni. Obdobně vážnou hrozbou se může stát i monopol technologických gigantů, který potlačuje veškeré jemu nepohodlné názory cenzurou a nastavením algoritmu, kdy i kritika tohoto monopolu může být cenzurována.

Obojí je nebezpečné v situaci, kdy silné byznysové skupiny (farmaceutické, zbraňové či jiné) za své takřka neomezené zdroje nakoupí „fact-checkery“ a účelové „neziskovky“, těm zaplatí masivní reklamu a potlačení kritiky, a využijí lobbyistického tlaku na veřejné činitele, aby právě tito aktéři byli pověřeni „bojem proti dezinformacím“.

Výsledkem může být stav, kdy je nemožné projevit opoziční názor, neboť ten je „překřičen“ algoritmy sociálních sítí, dochází k blokování účtů, nepohodlný obsah je nahlašován, odstraňován jako dezinformace a ve finále postihován veřejnou mocí. Svoboda slova musí být chráněna proti mocenským i byznysovým vlivům. 

Svobodní

Nejvíce nyní ohrožuje svobodu projevu boj s dezinformacemi, autocenzura, která pramení z toho, že se lidé bojí získat za svůj názor nelichotivé nálepky, nové evropské regulace, které utahují svobodě slova šrouby, a postupující ideologizace.

SPOLU

Hrozeb je vícero, ale tou největší je autocenzura. I když ve většině zemí EU nehrozí přímo trestněprávní postihy, jsou i zcela legitimní, většinové, a ještě před pár lety všeobecně uznávané názory ostrakizovány jako nepřijatelné. Tak triviální otázka jako kolik máme pohlaví, je najednou politicky nekorektní. Tady je to pak o osobní statečnosti. Jsem ochotný říkat věci, za něž „dostanu“? Vzpomínám si na příklad Jardy Kubery. Ten se nikdy nebál říkat, co si myslí. Popřál bych nám všem více odvahy.

Přísaha – Motoristé sobě

Pluralitní demokracii ohrožuje a potlačuje už samotná podstata EU, která trpí geneticky vrozeným, často diskutovaným demokratickým deficitem. Ale to by bylo téma na politologický esej, nikoli na krátkou anketní odpověď.

Tam, kde je ubíráno demokracie, logicky hrozí, že jako první bude obětována právě svoboda projevu. Pravda totiž musí být jen jedna, ta oficiální. Bez jediné oficiální pravdy bychom si snad mohli přestat myslet, že globální oteplování a klimatické změny dnes způsobuje výlučně člověk, a již ne například miliony let působící astronomická cyklická proměnlivost slunečního záření na severní polokouli planety Země.

V tomto ohledu je zcela výmluvná věta z tzv. Evropského klimatického paktu (COM, 9.12.2020), kde se píše, že „občany, kteří změnu klimatu popírají, pochybují o ní, nebo zdržují opatření, je nutné v rámci konstruktivního a otevřeného dialogu vycházejícího z vědeckých důkazů přesvědčit o správnosti oficiální linie”. Za komunismu se podobné věty užívaly v duchu tzv. VTR, neboli marxistické vědecko-technické revoluce. Jak to tehdy se svobodou slova vypadalo, to asi víme všichni.

Představitelé Pirátů, STAN a SocDem neodpověděli ani po urgenci.

Konference o svobodě slova

Dotazování kandidátských stran vzniklo v rámci příprav na druhý ročník Konference ke svobodě slova pořádané SOSP Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí 23/37 v Praze. Veškeré informace a možnost zakoupit si vstupenky naleznete ZDE.