Prezident předal vyznamenání, měl by ale více odpočívat

Prezident Petr Pavel (vpravo) předal Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy Iljovi Hradeckému, zakladateli a dlouhodobému řediteli neziskové organizace Naděje, za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Zdroj: ČTK / Deml Ondřej

Nemám zároveň absolutně nic proti těm, kteří odmítali převzít vyznamenání z rukou Miloše Zemana a učinili tak v případě prezidenta, kterému jeho otec a hlavně přátelé ze Sovětského svazu vysvětlili podstatu situace spojenou s invazí v roce 1968.

Osobně bych preferoval Miloše Zemana, jehož článek v srpnovém vydání Technického magazínu (TM) 1989 rozpálil komunisty do běla, takže ho potřetí vyhodili z práce. Zmiňovaný text z v té době beznadějně vyprodaného časopisu také hojně citovaly protistátní a režimem zakázané „štvavé vysílačky“ jako Hlas Ameriky a Svobodná Evropa.

Současný prezident v té době studoval kurz vojenské rozvědky a podle historika Petra Blažka byla jeho spolupráce i na tehdejší poměry v komunistické armádě nadstandardní. Ale jak říkám, demokracie je o právu volby a žádný prezident mi stejně vyznamenání nedá.

Odpracovaný omyl z mládí?

Komunista a voják Petr Pavel přísahal „před bojovou zástavou věrnost pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa“. A taky byl „připraven stát pevně v řadách ozbrojených sil Československé socialistické republiky po boku Sovětské armády.“ Proto logicky neposlouchal Hlas Ameriky ani Svobodnou Evropu, takže v osmadvaceti letech neměl informace. Navíc jak by pravil Pirát Michálek, po vzoru prezidenta Masaryka nemohl použít internet.

Neznalost prezidenta chápu, jen nevím, jak číst jeho prohlášení, že si omyl z mládí odpracoval službou v demokratickém státě. Čím? Tím, že poctivě chodil do velmi dobře placené práce v Praze a Bruselu, aby v 57 letech, tedy v rozpuku sil, odešel do důchodu?  Není to normální. Uznávám, že během mise UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie vyprostil v roce 1993 francouzské vojáky ze základny Karin, kterou ostřelovali z minometů. Nevidím v tom ale opět nic hrdinského, prostě vykonával práci, kterou si vybral a byl za ní daňovými poplatníky placen. Stejně tak, jako například hasiči, záchranáři…

Odpočinek by vyšel levněji

Pro demokratickou společnost pracuje Petr Pavel i po volbě prezidenta. Stejně tak, jako jeho předchůdci Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Je otázka, zdali by neměl více odpočívat. Ušetřilo by se například za devět nových míst, která podle kancléřky Jany Vohralíkové „bezprostředně souvisí s panem prezidentem.“  

Prezidenta Pavla mám navíc spojeného pouze s jeho takřka zdařilým úsilím „procpat“ na Ústavní soud JUDr. Fremra. Právník ještě předtím, než se vydal na úctyhodnou profesní dráhu, neměl jako oddaný služebník totalitní justice problém soudit na základě rozsudků dodaných StB, o kauze Olšanských hřbitovů se toho napsala spousta. Říkám si, že než vynakládat energii na aktivity tohoto druhu, je lepší odpočívat. A třeba se věnovat honům v Lánech.