Docela legrační příběh o tom, kterak Němci odmítli účast na akci, na kterou je nikdo nazval, měl pokračování. Diplomatická neobratnost totiž poskytla Kremlu vhodnou záminku připomenout, že v Rusku po zásazích ruských granátů hoří znovu německé tanky, plus dovětek, že se Německo z historie nepoučilo.
Co se historie týče, zatímco existuje řada definicí ruské duše, na otázku, zdali zda li existuje duše německá, se snaží odpovědět kniha Die Deutsche Seele, ale nemám čas ani energii číst 600 stran pojmů v učebnici o německé kultuře. Možná proto nevím, jaká byla a je motivace hostitelů zvát na akce spojené s oslavami konce druhé světové války představitele země, která rozpoutala největší světový konflikt v dějinách lidstva s desítkami miliónů obětí, přičemž původním plánem tehdejších vládců Německa bylo vyhlazení jednoho národa. A stejně tak nechápu, proč Německo pozvánky na počest oslav největší národní potupy, přijímá a dumám nad tím, zdali se jedná o sebemrskačství nebo masochismus.
Osvobození, nikoli porážka
Alespoň s částečným vysvětlením přišla stanice Deutsche Welle. Podle jejího průzkumu 77 procent oslovených Němců považuje konec války a bezpodmínečnou kapitulaci Německa nikoli za porážku, ale za osvobození od nacismu. Němci tedy slaví osvobození Sovětským svazem a spojenci od režimu, který sami nastolili a po většinu jeho éry silně podporovali. Zajímavá teorie, která by ovšem stála za úvahu v případě, kdyby Německo nějak přispělo k porážce nacismu, tak, jako to učinili s výjimkou Japonska všechny spojenecké režimy. Ostatně, tělo Hitlerova největšího spojence Benita Mussoliniho dokonce skončilo po popravě partyzány z brigády Luigi Clerici Garibaldi na nosnících rozbombardované čerpací stanice v Miláně pověšené hlavou dolů. Nic takového v Německu Hitlerovi, pomineme li několik zpackaných atentátů, ani s přibývajícím časem nehrozilo. Naopak, Němci bojovali za svého vůdce, tedy také za nacismus, od kterého byli dle Deutsche Welle osvobozeni, do trpkého konce. A co se vypořádaní osvobozeného Německa s pozůstatky nacismu týče, snad najdeme řadu případů, kdy demokratický stát sáhl do kádrových rezerv Adolfa Hitlera. Například führerův nacistický generál Richard Gehlen se stal prvním předsedou německé Spolkové zpravodajské služby, zatímco bývalý náčelník Hitlerova generálního štábu Adolf Heusinger působil v letech 1957 – 1961 jako vrchní velitel Bundeswehru a poté byl dokonce tři roky předsedou vojenského výboru NATO.
Oběť jako oběť
O tom, že Němci neměli až na čestné výjimky s režimem Adolfa Hitlera problém, vypovídají čísla. Podle textu Euromedia Group z roku 2005 s názvem: Němci proti Hitlerovi, opozice v třetí říši 1933 – 1945, nelze totiž německý odboj charakterizovat jako jednotné či široce spolupracující hnutí, protože se jednalo o roztříštěné spektrum odpůrců. Odboj nebyl zvlášť úspěšný a s výjimkou několika dílčích případů neměl masový charakter. Ostatně, v roce 1945, kdy ve vítězství Německa nad civilizovaným světem věřil snad jenom pomatený Hitler, měla NSDAP 8,5 miliónu členů.
Kromě toho mi bylo vysvětleno, že Německo oslavuje v Berlíně 8. května konec druhé světové války také jako památku obětí německého odboje a druhé světové války. Zajímavé a v rozporu se zdravým rozumem, protože podle veřejně dostupných zdrojů bylo během druhé světové války svými krajany oddanými Adolfu Hitlerovi popraveno 77 tisíc příslušníků odboje a o život přišlo 1 840 000 civilních obětí. Vedle nich ovšem do kategorie „obětí“ spadá cca 4. 2 miliónů německých vojáků padlých na různých frontách, včetně příslušníků mezinárodně uznaných zločineckých jednotek Waffen SS.
Kdo nepamatuje minulost…
Vzhledem k 80. výročí konce druhé světové války je vzhledem k současné situaci nutno vzpomenout na červenec 1933, kdy Říšský sněm přijal zákon o politických stranách, podle kterého byly všechny strany zakázány. Po necelých 92 letech prohlásila německá kontrarozvědku Alternativu pro Německo (AfD), podle výsledků posledních demokratických voleb druhou nejsilnější stranu, která je od 9. dubna poprvé v historii nejpopulárnější stranou v zemi, za pravicově extrémistickou, která koná kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. Proto je podle vyjádření předsedy znovu vládní SPD Klingbeila pro Bild AfD útokem na zemi a nová německá vláda proto zváží její zákaz.
Americký viceprezident J. D. Vance v této souvislosti hovořil o snaze „obnovit Berlínskou zeď,“ podle ministra zahraničí USA Marka Rubia, sledování opozice tajnou službou představuje „tyranii v přestrojení.“ V této souvislosti se mi vybavuje citát, jehož autorem je španělsko-americký filozof George Santayana: Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování.
Čtěte také:
Bitva o Německo za kulisami Bundestagu
Mutti Merkelová opět na scéně
Německo je říše ze špatného vtipu
Co si budeme povídat. Německo a další Západní státy jdou do kopru, protože „moudří voliči“. Za pár generací tam budou převládat muslimové a islám. Netěší mne to, ale my máme ještě šanci. Dobrý začátek by mohl být, že ukroš Fiala a ta jeho ukro 5demolice nedostane další 4 roky 🙂
Já bych těm odporným k*rvám dal klidně 25 let, ale na Mírově!
🙂
Německá kontrarozvědka zatím nebude AfD označovat za krajně pravicovou. náckovská kontrarozvědka couvá, tuší velké změny….karlovarský festival jednoznačně zrušit beznáhrady.
Mluvčí popřel, že by kancléř Merz vyhlásil nouzovou situaci v otázce azylu..
Němcům to nevyšlo vojenskou cestou, tak to rozjeli jinak. Doufám, že bude brzy konec hrůzovlády unijního molochu.
Němci jako národ jsou nepoužitelný. Zničit Rusko zkoušeli dvakrat. Vždy dostali přes držku. Teď to zkoušejí znovu, ale mazaneji= ženou nás, Poláky i Maďary do války proti Rusku. Už se jim to povedlo s Ukrajinou
Slováci Už byli spojenci Hitlera ve druhé světové válce. Dostanou po držte znovu, ale odserem to i my, jestli se neodtrhneme. Jsme stále blbejsi. Vzhlizime k Západu, ale jsme jen podřadná kolonie. A JE TO
Recenze: Když si Petr Bošnakov plete dějepis s karaoke hněvivého strejdy z hospody
————
Petr Bošnakov se znovu rozhodl, že někomu vysvětlí dějiny. Tentokrát Němcům. A rovnou všem. Při čtení jeho článku „Německo slaví osvobození od nacistického režimu, který samo vybudovalo“ mám silný pocit, že šlo původně o status na Facebooku, který se vlivem samovolného přemnožení odstavců proměnil v něco, co se dá vytisknout i bez omluvy babičce.
Celé to začíná tím, že Německo slaví 8. květen. No bodejť by neslavilo – už jen proto, že ten den přestaly jejich města hořet. Petr se však nedokáže smířit s tím, že někdo slaví konec války, když byl na začátku tak aktivní. V jeho logice to asi vypadá nějak takhle: když sis rozbil hubu sám, nemáš právo slavit, že ti přestala téct krev. Zajímavá životní filozofie – jen bych ji nedoporučoval uplatňovat na terapii.
Pak přichází hluboká historická vsuvka: Bošnakov nečetl 600stránkovou knihu Die Deutsche Seele, ale to mu nezabránilo se k ní autoritativně vyjádřit. To je jako říct, že jste nikdy nebyli na koncertu, ale přesto víte, že housle jsou přece trapné. Takhle vypadá duchovní práce s prameny v postfaktickém světě.
Autor se pak rozohní nad tím, že Němci slaví osvobození. Osvobození od nacismu, který si sami zvolili! A to je prý logicky i morálně neakceptovatelné. Inu, kdyby Petr Bošnakov měl možnost řídit světovou morálku, Němci by měli každý rok 8. května povinně stát frontu na výčitky svědomí, ideálně bosí a s kartáčem na zádech. A určitě by neměli být členy NATO, protože jejich pradědeček měl nevhodný knírek.
Následuje oblíbená historická disciplína: počítání odbojářů na kusy. Protože jak víme, čím víc odbojářů, tím víc demokracie! Němci podle článku nebyli „pořádní“ odbojáři, protože jich bylo málo. Nezorganizovali dost atentátů na Hitlera, takže sorry, Berlín, Václavák vede.
Perličkou je údiv nad tím, že po válce Německo využilo některé bývalé nacisty ve státní správě. Skandální! Ještě že u nás po 1989 ve státní správě nezůstal ani jeden komunista, že?
A závěrečná část? Klasika. CDU je nová NSDAP, tajné služby jsou jak STASI, SPD bdí, a Američané mají zase výhrady. Všechno to působí jako nevyžádaný komentář pod článkem na Novinkách: sice obsahuje slova jako „kontrarozvědka“ a „Rubio“, ale stejně víš, že to psal někdo s tapetou Putina a zakázanou mastí na 5G.
A teď vážně: Bošnakov tu znovu předvádí, že místo promyšlené analýzy nabízí výstavní demagogii v obalu „já se jen ptám“. Zneužívá historická fakta, která selektivně vytahuje jako špatný kouzelník králíky z klobouku. A těmi králíky pak mlátí po hlavě každého, kdo náhodou slaví osvobození jako konec války, a ne jako permanentní národní hanbu.
—
🧑🏫 Co na to řekl historik:
„Ach Bože, už zase někdo používá historii jako švédský stůl – vezmu si atentát na Hitlera, přidám Gehlena, vynechám celý vývoj poválečného usmíření a zamíchám to s AfD. Výsledkem je ideologický eintopf, který nedává smysl, ale čtenáři s alobalovou čepicí si u toho radostí poplácají kolena. Historie není pavlač, Petře. A když chceš vyprávět o druhé světové válce, zkus si příště aspoň přečíst víc než jen nadpis v Reflexu z roku 2004.“
👵 Co na to řekla babička po třech slivovicích:
„To jako že Němci nesmí nic slavit, protože kdysi měli Hitlera? No tak to potom my nesmíme slavit ani Vánoce, když jsme si jednou zvolili Jakeše. A že si po válce někoho nechali ve státní správě? Zlatíčko, po revoluci tu dělal estébák i domovníka. Takhle se přece svět netočí. A jestli autor toho článku myslí vážně i ten dovětek o ‘pravicovém extremismu’, tak mu někdo nalijte čaj – nebo rovnou slivku, ale pořádnou.“
🧃 Co na to řekl učitel dějepisu na druhém stupni:
„Tak třído, dnes si ukážeme, jak vypadá, když někdo píše dějepis slohově jako naštvaný strejda z komentářů. Nezvládnutá argumentace, selektivní fakta, silné emoce a naprostá absence kritického myšlení. Za mě by to bylo za čtyři – ale jen proto, že neumí úplně pravopis. A hlavně si zapamatujte: když si pleteš porážku s věčnou vinou a historii s politickým štěkem, skončíš na Parlamentních listech.“
—
S úctou a ironií,
Paul Cimball,
Zástupce spolku pro ochranu faktů před Bošnakovem