Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sice tvrdí, že Ukrajina úspěšně zavádí značné reformy například v boji proti korupci. Ovšem to jde o jisté zkreslování situace. Prezident Zelenský proti ní zatím bojuje především tím, že vyhazuje z práce například gubernátory, kteří jsou v podezření, že korupci podporují nebo prakticky všechny šéfy odvodových komisí, kteří se nechali uplatit, aby umožnili brancům vyhnout se odvodu či utéct do zahraničí. O práci přišlo i mnoho významných politiků, včetně představitelů ministerstva vnitra či obrany. Někteří dokonce přišli o život, když jejich helikoptéra z neznámých důvodů havarovala. Ovšem tato represivní opatření nejsou totožná se systémovými reformními změnami, které EU vyžadovala od předchozích kandidátů, včetně nás.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal sice českému ministru zahraničí Lipavskému slíbil, že Ukrajina během jednoho roku změní 5000 svých zákonů tak, aby vyhovovaly EU, ale sám vím z vlastní zkušenosti, že toho lze dosáhnout jen formálně, na papíře.
Ukrajina nesplnila ani základní tzv. Kodaňská kritéria, jakými jsou například svoboda slova a tisku či demokratické svobodné volby. Na Ukrajině jsou některé politické strany zakázány, mnoha lidem jsou porušována jejich lidská práva a otevření kritici vlády nebo pacifističtí odpůrci války končí ve vězení.
Problém národnostních menšin
Podle kritérií EU musí kandidátská země zaručit rovná práva všem svým národnostním menšinám. Maďarská vláda oznámila, že se vstupem Ukrajiny do unie nesouhlasí, neboť maďarská menšina (zhruba 150 000 lidí, kteří žijí v Zakarpatské oblast) je tam stále diskriminována. Ještě významnější je přístup Ukrajiny k ruské menšině, což se vláda snaží obejít nedávným prohlášením, že na Ukrajině žádná ruská menšina neexistuje, neboť jde jen „o rusky mluvící Ukrajince.“
Tito rusky mluvící Ukrajinci jsou na Donbase od roku 2014 často terčem bombardování, což se týká především území separatistických republik tzv. Luhanské a Doněcké lidové republiky, které dosud uznala Ruská federace.
I podle amerických zdrojů je Ukrajina dosud vnímána jako jedna z nezkorumpovanějších zemí na světě. To nelze změnit za rok či několik let. Řada států západního Balkánu se tato kritéria snaží splnit již mnoho let. Většinou se k tomu dostávají zhruba za 10 let. Kromě zmíněných lidsko-právních kritérií, jde i o splnění mnoha velmi přísných ekonomických podmínek.
Finanční zátěž by dopadla na všechny členské státy
Ukrajina má sice dnes jednu z nejmodernějších a největších armád v Evropě, ale stále jde o velkou, poničenou a chudou zemi, která by po vstupu do EU měla právo na velké finanční dotace, a to dlouhodobě. Tato finanční zátěž by dopadla na všechny členské státy, včetně nás. Evropská unie by musela změnit nejen svůj rozpočet, ale po přijetí, řekněme tří nových států, i celý současný systém rozhodování.
EU se evidentně snaží vyjít Ukrajině vstříc a přehlížet problémy a nedostatky, které třeba nám během přístupových rozhovorů nikdy odpuštěny nebyly. Jde tedy čistě o politické rozhodnutí, které má podtrhnout vyjádření solidarity s Ukrajinou, která byla napadena Ruskem. Mimochodem, nikdy se nestalo, že by do unie mohl vstoupit stát, který je ve válce. Nedovedu si něco takového ani představit. Na to pochopitelně poukazuje i Maďarsko. Se vstupem Ukrajiny ale nebude souhlasit ani současná slovenská vláda, což premiér Robert Fico dal již najevo. A pro přijetí nového člena je zapotřebí souhlas všech současných členských států.
Vstup do EU by pravděpodobně velmi pomohl Ukrajině, ale poškodil by Evropskou unii a vedl jistě k velkému napětí se státy, které o členství již mnoho let usilují a které by byly takto přeskočeny.
Autor je bývalý ministr zahraničí ČR.
Komentáře (0)