První dáma a další vrchnostenská nenajedenost

V čem zmíněná inovace spočívá? Inu, paní (soudružka) prezidentová by měla od příštího roku dle navrženého zákona pobírat necelých 100 tisíc korun za to, že jako manželka hlavy státu ten stát též reprezentuje. Pokud jsem dobře četl, v žádné jiné zemi EU nic podobného nezavedli. Nějakou formu má role první dámy v USA, ale tam, pokud vím, ještě nejsme, i když to do budoucna nelze vyloučit. Když slyšíte lamentace naší vlády a její koalice na téma, jak jsme na tom ekonomicky pod psa, zpráva o apanáži pro s. Pavlovou vskutku potěší. Prostě se svého času uměla dobře vdát, a to holt zaslouží odměnu.

Vzpomněl jsem při té příležitosti na Dášu Veškrnovou, výbornou a populární komindu z normalizačních komedií a detektivek, která „přebrala“ své umírající předchůdkyni Olze prezidenta Václava Havla. Rok po Olžině smrti si jej vedla k oltáři. A velice záhy, snad v řádu měsíců, předstoupila rovněž s návrhem, že by jako paní prezidentová měla mít nějakou formálně zakotvenou, nejlépe ústavní funkci, a s tím spojené náležité prebendy. Tehdy se jí vysmáli i ti, kdo Havla ctili. Novináři si ťukali na čelo a politici tomu zabránili. Tehdy. Ti dnešní zjevně nejsou vůči nesmyslům tak imunní.

Mluvíce o Dagmar Havlové, to je dáma vskutku praktická. Jen pár dnů po jeho skonu nechala si na Úřadu průmyslového vlastnictví na svou nadaci zapsat ochrannou známku Václav Havel, a to včetně toho jeho podpisu s typickým srdíčkem. Pro přesnost – Havel zemřel 18. 12. 2011 a známka s jeho jménem byla zapsána 31. 1. 2012 pod číslem přihlášky 10605426. Jak vidno, vdova z profese neztrácela čas.

Ale už předtím, jen pět dní po Havlově odchodu, byla zapsána ochranná známka pod číslem zápisu 327640 s názvem Václav Havel Prague International Airport. Asi si nikdo nemůže myslet, že to nebylo po dohodě s paní Dagmar.

Vzpomínám si na jeden osobní zážitek. Zhruba ve dnech prvního výročí Havlovy smrti, v prosinci 2012, jsme s Robertem Kozlerem ze spol. Nedomysleno (to je ta, co už desítky let pořádá skvělý festival MeziPloty v bohnické psychiatrické léčebně) připravili unikátní diskusi prezidentských kandidátů před první přímou volbou hlavy státu, a to v budově někdejšího Federálního shromáždění. Moderovala Marcela Augustová, došli mnozí kandidáti, Milošem Zemanem počínaje a Vladimírem Dlouhým zdaleka nekonče. Omluvil se myslím jen Karel Schwarzenberg, Jiří Dienstbier jr. sice účast slíbil, ale pak bez omluvy nedorazil. Leč to není podstatné, to je jen zpráva o Dienstbierovi.

My jsme program opentlili havlovskými memorabiliemi, připravili jsme výstavu jeho fotek a po prezidentské diskusi proběhlo představení jeho hry Audience. A protože máme slušné vychování, chtěli jsme ten večer formálně vzpomínce na prvního českého prezidenta Havla věnovat. Pročež jsme napsali paní vdově, zda je svolná. Za ni odpověděl jakýsi člověk jménem Zingopis, že si paní Havlová v žádném případě nepřeje, aby se Havlovo jméno v té souvislosti jakkoli použilo. Pochopil jsem, že zatímco ruzyňské letiště za to jméno ve svém názvu cáluje, my nabízíme jen uctivou vzpomínku. Nu nic.

Pýcha prezidentských manželek, zdá se, má své pokračování v s. politručce. Není sice jisté, co by se budoucně mohlo jmenovat po jejím generálském manželovi, ale určitě se něco najde. Třeba vojenský újezd Milovice, letiště Mošnov nebo cokoli takového. Pokud to všechno a mnohé další do té doby nedáme „za odvoz“ americké armádě, jak nám de facto velí smlouva s USA v oblasti ochrany (DCA), kterou podepsala ministryně Černochová loni v květnu.

Každopádně to, s čím dnes přichází Pavlová s Jurečkou, je, jak se říká, chucpe.

Čtěte také:
Senátní inventura
Mladí Češi chtějí Trumpa: To je tedy gól!
Zeman v senátorce Němcové probouzí nezkrotné nutkání