Ladik Větvička

Tuž vyslechnul sem ze sebezapřenim projev teho našeho noveho bruselskeho synka, kereho zme si nainstalovali do sidla českych kralu (fakt...

Teda Herr Fiala, voni sou hlava, vašnosta! My zme vam v lancmančaftu moc nevěřili, když ste řikal, že ty vzpurne Čechy...

Tuž od tych slavnych dnu, kdy odboraři a učitele vyšli do ulic a zahajili protestni nicnerobeni, uplynul přesně tyden....

Tuž sem tak seděl na terase maleho kachetskeho domku s čečenskym synkem, pili zme gruzinske Saperavi, zakusovali k temu armensku basturmu z praseči panenky a čuměli na kavkazske panorama, za kerym se schovaval Dagestan a Čečensko.

Tuž sem zas par fajnych podzimnich dnu stravil v jamě lvove, ve valečne Ukrajině.

Další díl týdenních „ostravských“ sloupků Ladika Větvičky je tady. Jak je možné, že si na profily připínáme vlajky Izraele a nezajímá nás genocida Arménů v Náhorním Karabachu?

Patnáct let psal Ladislav Větvička svou nezaměnitelnou ostravštinou blogy na iDnes, aby mu začátkem září redakce oznámila, že jeho blog kvůli „porušení“ kodexu ruší a všechny texty maže. Pravidelně ale bude dostávat prostor v naší redakci.