Menu
Přihlásit se

Zahraničí.

Rumunský konec demokracie

Călin Georgescu je sice pro takzvané proevropské elity nepohodlným kandidátem, protože se staví proti jejich politice, ale ve skutečné demokracii to není důvod, aby mu byla kandidatura odepřena. Takový útok na právní stát a demokracii nemá v EU obdoby, píše v článku pro tištěný měsíčník TO Pavel Šik.

Publikováno 27/03/2025
Doba čtení 2 min.
Příznivci diskvalifikovaného prezidentského kandidáta vyšli do ulic. Zdroj: Profimedia

„Jedním z hlavních problémů je, že rumunská veřejnost zatím nedostala žádné jasné vysvětlení ani pádné důkazy,“ řekl novinář Marian Chiriac ze serveru Balkan Insight v rozhovoru pro Seznam Zprávy 14. března. Český senátor Václav Láska oproti tomu má o rumunské situaci naprosto jasno a už 13. března na svém X účtu uvedl, že to, co se stalo v Rumunsku, bylo správně, že to byla obrana demokracie a že „nelze připustit, aby v prezidentských volbách kandidoval zástupce nepřátelské a totalitní země“.

Zástupce nepřátelské a totalitní země? Situaci v Rumunsku komentovali i spolupředsedové skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu Nicola Procaccini a Patryk Jaki. Procaccini řekl: „Vyloučení Călina Georgeska, vítěze zrušeného prvního kola rumunských prezidentských voleb, z další kandidatury je šokující. Je nepřijatelné, že k tomu došlo bez předložení jakýchkoli důkazů a v době, kdy stále probíhá soudní řízení. Jedná se o hrubé porušení zásad právního státu a demokratických principů – něco, co nemá v Evropské unii obdoby. Jak je možné, že Evropská komise nepovažuje za nutné takový čin oficiálně odsoudit?“ Călin Georgescu je sice pro takzvané proevropské elity nepohodlným kandidátem, protože se staví proti jejich politice, ale ve skutečné demokracii to není důvod, aby mu byla kandidatura odepřena. Takový útok na právní stát a demokracii nemá v EU obdoby a je příznačné, že se Evropská komise domnívá, že může tváří v tvář tomuto skandálu mlčet.“

Kdo je Georgescu

Călin Georgescu, agronom s doktorátem z půdních věd a vysokoškolský pedagog, má zkušenosti na vyšších úrovních ve státní správě a také v mezinárodních organizacích, má zkušenosti s nevládními organizacemi zaměřenými na udržitelný rozvoj, ovládá čtyři světové jazyky. Pracoval na ministerstvu životního prostředí a na ministerstvu zahraničních věcí v několika vládách.  V listopadu 2019 oznámil záměr kandidovat na funkci prezidenta Rumunska a v říjnu 2024 se přihlásil jako nezávislý kandidát v klání o prezidentské volby. Nebyl jediný „okrajový“ zájemce a nikdo tomu nepřikládal velkou pozornost. Před volbami mu nejdříve průzkumy přisuzovaly úspěšnost kolem pěti procent a jeho často extrémním názorům nikdo nepřikládal váhu. Georgescu se netajil tím, že je skeptický k Evropské unii, k NATO i k další podpoře války na Ukrajině. Jeho klíčová témata, jimiž byl mír a rumunská prosperita, která po inflančních letech v zemi, kde podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je dle Statista nejvyšší v EU (32 procent), oslovují velkou část obyvatel. Často se oháněl „národním“ sebevědomím až tak daleko, že se pozitivně vyjadřoval o rumunských vůdcích z dob fašismu, což ovšem v Rumunsku patří k národnímu folkloru, a jak bylo řečeno, většinou to nikdo neřešil. 

Dar soudu ruské propagandě

Hysterie kolem jeho osoby začala až po prvním kole prezidentských voleb 24. listopadu 2024, kdy Georgescu získal hlasy asi 2,1 milionu lidí a umístil se na prvním místě. Okamžitě byly vzneseny námitky o manipulaci s hlasy, Ústavní soud ale 2. prosince 2024 potvrdil výsledky prvního kola. Dosluhující prezident, který tehdy předsedal Nejvyšší radě obrany země, nicméně obvinil Georgeskovu kampaň z podpory Ruska a 6. prosince Ústavní soud změnil své rozhodnutí a kontroverzně zrušil první kolo voleb, což bylo mnohými světovými organizacemi i jednotlivci kritizováno. Asi nejhlasitější kritika zazněla z úst amerického viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovském bezpečnostním fóru, který řekl, že Rumunsko zrušilo volby na základě „choulostivého podezření zpravodajské agentury a obrovského tlaku ze strany svých kontinentálních sousedů“. Vance dodal: „Můžete věřit, že je špatné, aby Rusko kupovalo reklamy na sociálních sítích, aby ovlivnilo vaše volby… Můžete to odsoudit i na světové scéně, ale pokud může být vaše demokracie zničena několika stovkami tisíc dolarů digitální reklamy z cizí země, pak to na začátku nebylo příliš silné.“

Celý text najdete v měsíčníku TO v leotošnímu čísle 3.

Komentáře (3)

  1. U nás eliminace Paroubka v roce 2009 proběhla bez odporu. Měl jisté vítězství ve volbách. Za úředníka Fischera došlo k solárnímu gigatunelu 20 let * 40 miliard.

    Eliminace Nečase nýmandem z Olomouce proběhla také podezřele hladce. Celá ta akce s URNOU a tunami zlata…se smrskla na nezdaněnou kabelku pro Janu. Celé to nějak vyšumělo, přitom to byl evidentní převrat.

    Naposledy eliminace Březiny jako patriota, kandidáta na prezidenta. Měl stejně 80 tisíc podpisů jako Danuše, ale vyřadili ho, prý špatné podpisy. Nevzpomínám si na žádné demonstrace.

    uff, jak teď vyřadit Simiona? Vede v průzkumech.
    Podal si ruku s Georgescem, nějaké fakebook účty, zbraně u jeho souseda nebo oživit Voice of Europe se 13 (slovy: třináct) sledujících?

  2. EK (kárný senát) dostane zadání, případně sami vymyslí nějakou šílenost, EP (parodie na demokracii) to schválí a členské státy to musí přijmout. EU (skurvený spolek) je tedy nepřátelský a totalitní celek. Pokud se tedy volby přestanou vyvíjet podle liberálů, stanou se přítěží a musí být zrušeny, nebo se bude hlasovat tak dlouho, než podaří zařídit podvod. Vítejte v diktatuře.

  3. „Evropská komise domnívá, že může tváří v tvář tomuto skandálu mlčet.“

    Samo, ze mlci, kdyby mluvila, bylo by to jeste horsi. Tyden pred italskymi volbami se Uschi z Leyena rozhodla volice upozornit, jak by volit nemeli, a dodala, ze kdyby se vysledek vyvinul nepriznive, EK ma nastroje, jak to zmenit. Jeji „we have tools“ se v podobe „abbiamo i strumenti“ rozletlo po cele Italii a vysledek byl jasny, z bruselskeho pohledu vyhrala fasistka a kupa dalsich extremnich pravicaku.

    Kdyby ted Brusel promluvil nahlas, svym zajmum v Rumunsku by nepomohl.

    A propos zahranicnich zajmu mi v clanku (resp. ve zverejnenem uryvku) chybi jeden krok: stiznost US velvyslanectvi na vysledek I. kola voleb.

Napsat komentář