A to je škoda, protože v Evropské unii se taky dějí věci: Právě na její půdě vypukl zásadní spor o domácí chov papoušků, činčil a křečků. Tedy přesně ve stejné době, kdy nedaleko bruselských paláců, ve kterých sedí tisíce velmi dobře placených unijních úředníků, vraždí nelegální migranti švédské fotbalové fanoušky, orgány EU si neví rady se sílícím přílivem imigrantů, kteří denně připlouvají k břehům Evropy, zavírají oči před statisícovými demonstracemi vyzývajícími k celosvětovému vyvražďování Židů, a Evropská komise dál posílá stamiliony eur na podporu islámských teroristů v Gaze.
Vzpomeňme si na to, až se nás naše děti budou ptát, jak jsme to mohli dopustit. Proč jsme toto sebevražedné šílenství nezastavili, když to ještě bylo možné? Co jsme proboha v té době dělali? Podíváme se jim do očí a řekneme: U nás doma jsme bojovali proti dezinformacím a v Evropě jsme zaváděli seznam povolených domácích zvířátek.
Premiér Petr Fiala z ODS se jistě k celé problematice postaví konstruktivně …a vyjedná výjimku pro české chovatele exotických akvarijních rybiček. V téhle oblasti jsme totiž světová velmoc. A co na to samozvaný zvířecí ombudsman a europoslanec Jiří Pospíšil z TOP 09? Zatím neříká ani ano ani ne, ale můžeme se spolehnout, že nakonec udělá přesně to, co se mu řekne. A pak své rozhodnutí slavnostně oznámí svou oblíbenou větou: Zvířata by hlasovala taky pro.
Zajímalo by mne, jestli se někdy dozvíme, z čí hlavy tyhle nesmysly vycházejí. Někdo to přece vymyslet a navrhnout musel, ne? Kde se dá zjistit, kdo to je, odkud je, jakou má funkci a co má vlastně na starosti? V českém mainstreamu se to nejspíš nedočteme. Tam leda to, co zase provedl (i když třeba ani neprovedl) Babiš.