Prosinec je pro Štíry měsícem, kdy se ukáže, že osud má smysl pro krátké, přesné a poněkud kruté pointy. Zatímco ostatní řeší bilance, vztahy a smysl života, Vy jdete na záchod. Obyčejně. Bez tušení, že právě tam se odehraje finále roku. Možná i něco víc.
Štíři mají přirozenou schopnost přežít cokoliv. Krize, konflikty, emocionální pekla, existenční otřesy. Co vás ale může zaskočit, je banalita. Prosinec vás upozorňuje, že největší hrozby nepřicházejí s dramatickou hudbou, ale v pantoflích. Jeden nešikovný pohyb, jedno špatně zvolené otočení a váš vlastní obranný mechanismus se obrátí proti vám. Doslova.
Ocásek, který jste celý život nosili jako symbol síly, kontroly a skryté hrozby, se tentokrát projeví bez varování. Není v tom zrada, spíš dokonalá ironie. Štír se stane obětí vlastních schopností. Bez svědků, bez monologu, bez možnosti dramatického vysvětlení. Prostě ticho. A konec.
Ve vztazích i práci to znamená jediné: nic už neřešíte. Žádné podezírání, žádné hluboké sondy, žádné emocionální šachy. Všechny konflikty jsou náhle vyřešeny. Definitivně. Lidé kolem vás si možná všimnou, že jste nějak klidní. A pak si všimnou ještě jedné věci. A pak už jen stojí a přemýšlejí, kdy se to vlastně celé zvrtlo.
Prosinec u Štírů ukazuje, že kontrola je iluze. Že intenzita není záruka přežití. A že i nejtemnější znamení může odejít způsobem, který je spíš absurdní než tragický. Váš odchod je rychlý, tichý a bez vysvětlení. Což je vlastně velmi stylové.
Konec roku tímto získává nečekanou pointu: někdy není potřeba žádná transformace, žádná obnova, žádné znovuzrození. Někdy prostě jdete na záchod. A tím to celé skončí.
