Teď nám jde o nás: Šrámkův volební manifest

Vzhledem k tomu, že si nemůžeme přečíst program politických stran a hnutí, protože ho nemají (až na pár výjimek), a jejich kampaně jsou prázdné billboardové zkratky jako socialistická hesla na 1. máje, udělám to opačně a napíšu svůj program.

Jde o jakýsi polický manifest, abych jako volič (a dle Ústavy ČR nejvyšší suverén tohoto státu) dal politikům na srozuměnou, že jen tehdy, pokud se zaváží plnit alespoň z 80 procent to, co napíšu, dám jim svůj hlas. Třeba tím budu inspirovat ostatní a ti si také napíší své manifesty a otočíme způsob, jak s námi mají politici zacházet. Tedy ne, že my se podřídíme jejich PR a bezobsažným a lživým billboardovým zkratkám (že, Petře Fialo a Zbyňku Stanjuro…), ale že oni budou usilovat o můj hlas.

Jak hodnotím strany a hnutí?

Naprosto bez jakékoliv možnosti ucházet se o můj hlas jsou zločinná spolčení SPOLU-PirSTAN a jejich odvrácená strana stejně falešného groše, tedy hnutí ANO.

ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti za necelé čtyři roky svojí nebetyčnou arogancí, hlupstvím a absolutní nekompetencí ukázaly, že my občané jsme pro ně daňově zneužitelní otroci, které „vydaní“ na kost, a ještě je nechají „vydanit“ a okrást zločinnou čtvrtou říší EUSSR v zájmu banksterů a ekoteroristických lobby. Jsou to lokajové cizích mocností a klidně nás nechají vyhladovět a přijít o střechu nad hlavou i kvůli zkorumpované a znacizované Ukrajině.

Proč nemohu volit ANO? Zaprvé jsem nezapomněl, že za covidu prosadili teror, ačkoliv věděli, že jsou jejich opatření v rozporu se zákony, což se nakonec opravdu potvrdilo. ANO začalo s rozdělováním a ostrakizací národa. ANO začalo vyakčňovat, ostrakizovat a dehonestovat názorové odpůrce ve veřejném prostoru. ANO otevřelo stavidla inflaci a nenasytnému parazitování loajálních přisluhovačů na daních a gigantických schodcích rozpočtu.

Jen možná díky Babišovým byznysovým zájmům (třeba v Německu) by byl úpadek pomalejší a víc po salámových kolečkách. Stačí si vzpomenout na jeden stream Karla Havlíčka v covidteroristické době v režii ANO, kdy měl zcela okázale v knihovně vystavený Great Reset, abych pochopil, k čemu se ANO hlásí. A ne, nevěřím ani za mák kultivovanému vystupování Havlíčka a dalších prominentů ANO.

A nakonec, v ANO „kradnú” úplně stejně jako ve zločinném spolčení SPOLU-PirSTAN, jen u toho tolik nemlaskají – viz uklizený Faltýnek jako vrcholek ledovce nebo kauzy kolem Motola a podobně…

Svou možnou volbu budu zcela určitě hodnotit podle osobností, které strany či hnutí postavily do svých kandidátek. Předem jsou pro mne diskvalifikované subjekty, jež budou ve velké míře recyklovat politické zombie, které se v minulosti znemožnily. Vzhledem k tomu, že se teď vyskytují ve všech stranách a hnutích, tak u subjektu, který budu volit, využiji na maximum možnost kroužkovat, a i kdyby měla být politická zombie v čele kandidátky, budu ostatní vybízet k tomu, aby takovou politickou zombii vykroužkovaly – jako to udělám já sám.

Kdo je pro mě politická zombie?

Jana „Venezuela“ Maláčová – arogantní, zlá, drzá, hloupá a ekonomicky nevzdělaná eurosocialistka, náchylná ke zhoubné progresivistické ideologii, která se jako trojský kůň na poslední chvíli vloupala do hnutí Stačilo!.

Musím říct, že bohužel mezi ně patří – hodnoceno dle současných i rok starých výroků – i Lubomír Zaorálek. On byl totiž tím, kdo po nástupu na post ministra zahraničí zrušil výjimky k migraci, které se podařily prosadit Václavu Klausovi pro Českou republiku, než byl hrobařem ODS Topolánkem osobními výhružkami donucen podepsat potupnou otrokářskou Lisabonskou smlouvu, která nás zbavila velké části možnosti blokovat právem veta podstatné europeistické agendy.

Boris Šťastný – ten, kdo jako poslanec ODS v Nečasově vládě dopustil aplikaci progresivistické agendy tím, že prosadil protikuřácký zákon, kterým prolomil právo svobodného podnikání, a jako jezinka vrazil tímto zákonem loket do dveří ve prospěch dalších progresivistických šíleností.

Renata Vesecká – bývalá nejvyšší státní zástupkyně, která je spojována s „justiční mafií“ z let, kdy jako nejvyšší prokurátorka na tomto postu působila.

To jsou asi ty nejkřiklavější politické zombie, na které bych rád upozornil.

Samostatnou kapitolu zasluhují i zakuklení škůdci, kteří sice nebyli ve vrcholné politice, ale jejich postoje a politické aktivity lze vysledovat z minulosti.

Tady bych zmínil soudružku Petru Prokšanovou, která kandiduje za Stačilo! na druhém místě pražské kandidátky. Na síti koluje její fotografie, kde jde hrdě v průvodu s transparentem ‚Uprchlíci vítejte, nacionalisti táhněte‘. Je pro mne takovou obdobou maoistických Pirátů. Asi by se k nim hodila lépe.

Opravdové osobnosti s kontinuálním postojem

Další mé uvažování, komu dám hlas, se opírá o osobnosti toho kterého uskupení. Opravdové osobnosti s vlastním názorem a kontinuálním postojem. Ať byly politicky činné, nebo se objevovaly zejména na alternativních platformách, protože göbelsovský mainstream se jich štítil, aby mu náhodou nebouraly ty lepševické narativy.

Aniž bych tím chtěl dát najevo, koho budu volit, uvedu tu příklady těch osobností, které mám na mysli, i když to nutně neznamená, že se vším, co říkají, stoprocentně souhlasím. Co je pro mě podstatné, je skutečnost, že jsou ve svých názorech dlouhodobě konzistentní a nemění je jako korouhev na střeše podle větru (že, pane Rajchle…).

Rozhodně je takovou osobností profesor Petr Drulák, člověk s naprosto kontinuálními postoji, za které byl dokonce perzekuován a liberálně fašisticky vyakčněn. Drulák je také ve spolku Svatopluk, který sdružuje velmi erudované osobnosti, jež by se dle mého soudu hodily do nějakých poradních sborů v příští nové antiliberálně antifašistické vládě.

Jana Bobošíková, mnohými vysmívána jako stranická přeběhlice. Faktem ovšem zůstává, že na kandidátkách vždy figurovala jako nezávislá, bez stranické příslušnosti. Veliké díky jí patří za alternativní kanál Aby bylo jasno, na kterém dává prostor jak pravicovému pohledu na svět, tak i levicovému. Nebo si tam zve neuvěřitelně zajímavé hosty. Ona byla tou, kterou během „spacákové revoluce“ vyakčnili z „Krkavčích“ hor, ze kterých se pak stala hlásná göbelsovská propagandistická darmožerská trouba liberálního fašismu. Bobošíková byla jednou z mála, která jako europoslankyně objížděla Českou republiku a varovala před přijetím Lisabonské smlouvy (osobně jsem na takové akci byl).

Vladimír Pikora a Markéta Šichtařová zcela jistě stojí za pozornost, protože jejich pohled na ekonomiku je mi blízký. Rád bych také upozornil na Libora Vondráčka, kterého znám ze Svobodných a kterého si velmi vážím nejen za jeho názory, ale také za jeho lidskost.

Určitě bych vybral i další jména, jenže to by pak bylo pojednání dlouhé na několik stránek. Proto vřele doporučuji, abyste osoby, které vás zaujaly, prolustrovali a opravdu se zajímali o jejich historii názorovou i politickou.

Můj politický manifest

Komu tedy dám zítra či pozítří hlas? Tomu, kdo bude usilovat o následující body:

• Omezení korporací, důsledné využívání zákona o cenách a záklonů proti zneužívání monopoly a oligopoly – antimonopolní úřad.
• Omezení možnosti vyvážet kapitál mimo republiku, kde byla nadhodnota vytvořena.
• Podpora českých vlastníků firem dotacemi (mj. podobně postupuje Polsko v zemědělství) a pobídkami s podmínkou min. 15 let firmu neprodat a danit v ČR. Zcela principiálně zrušit pobídky zahraničním korporátům, které tu tak akorát ekonomicky kolonizují Českou republiku a vytváří tu montovny s velmi malou přidanou hodnotou – a navíc zisky zde vytvořené vyváží mimo republiku.
• Navrácení strategických zdrojů a infrastruktury do rukou státu a municipalit (voda, výroba elektřiny atd.) a zakotvení jejich vlastnictví v Ústavě ČR.
• Zrušení čl. 10 Ústavy, tj. zrušení platnosti nadnárodních smluv nad národními zákony.
• Odvolatelnost a osobní odpovědnost politiků vč. náhrad škod za jejich rozhodnutí (příp. i vyvlastnění a odejmutí jejich majetku, vč. převedeného na osoby blízké apod.).
• Zrušení financování stran ze státního rozpočtu; ať si strany zajistí podporu od svých příznivců a členů. Protože existující parlamentní strany již dávno opustily strategii členské základny, která by reprezentovala podporu dané strany (daného hnutí) občany, a místo toho se z nich staly oligarchistické spolky parazitující na příspěvcích od státu, tedy občanů České republiky, jako to třeba dovedl k dokonalosti polonaháč a „liberálně fašistický“ aktivista, dnes senátor Marek Hilšer.
• Omezení moci oligarchů, kteří pak mocí svých peněz diktují slabé vládě třeba zastropování cen elektrické energie.
• Zavedení ústavního práva na českou korunu, na hotovost a offline život.
• Přijetí obdoby zákona FARA, financování zahraničními agenty, aby už konečně bylo vidět, kdo jsou ti, kteří jsou opravdu „cizími agenty“ a „pracují pro cizí moc“.
• Důsledné zrušení financování jakýchkoliv (ne)ziskovek politických, genderových a jiných progresivistických směrů ze státního, municipálního a veřejného rozpočtu, tj. z daní občanů.
• Zákaz vstupu politických, genderových a jiných politicko-progresivistických neziskovek do státních škol.
• Důsledné odmítnutí LGBTQ+ ideologie ve vzdělávání a výchově od MŠ, přes ZŠ a celého státního školství.
• Konec financování vzdělávacích oborů z daní občanů, jako jsou genderové a jiné podobné progresivistické, stejně jako oborů, které nebudou mít reálné uplatnění v soukromém sektoru produkujícím opravdovou nadhodnotu; chceš být politolog, nebo genderový či ESG poradce? Zaplať si to ze svého!
• Snížení základní úrovně odměňování a náhrad politiků, soudců a státní správy a navázat je na dosažené HDP a negativně na inflaci – tj. čím vyšší inflace, tím nižší platy.
• Zkorumpovaní politici, lobbisté či státní zaměstnanci budou mít doživotní zákaz získat práci ve veřejném sektoru, jejich výpočet důchodu se nebude odvíjet na základě platů, které měli, ale bude vypočten jen a pouze ze životního minima.
• Zákaz vycestování z republiky zkorumpovaným politikům, lobbistům, státním zaměstnancům.
• Zvýšení hranice trestů za korupční a jiné trestné jednání politiků apod. minimálně třikrát, možnost zavedení doživotního trestu za zvlášť závažné způsobené škody, s nutností pracovat ve výkonu trestu a s nemožností snížení trestu.
• Zrušení „daně“ za „veřejnoprávní“ TV a rozhlas, financování buď jen ze státního rozpočtu v omezené míře a v předem vymezených oblastech, nebo pouze těmi, kteří je opravdu chtějí sledovat.
• Zahrnout do Ústavy povinnost „vyrovnaného rozpočtu“.
• Případné ohodnocení a prémie pro státní úředníky nastavit na počty případů, které úspěšně pomohli vyřešit občanovi, jenž si je z daní platí. Snížení platů a odměn těm, kteří bojkotují a buzerují občana; konec „nadvlády“ úředníků nad občanem.
• Zrušit platby za jakékoliv povinné administrativní úkony vyžadované státem – SPZ, poplatky za pas, OP, ŘP, jakékoliv kolky za úkony, které jsou vyžadovány zákonem.
• Jakmile vláda přestane plnit své programové prohlášení, které ji jako jediné legitimizuje vládnout, minimálně ze 20 procent, nebo se prokáže, že v podstatných věcech (zdanění, podlehnutí cizím zájmům apod.) neplní své předvolební sliby, automaticky ztrácí možnost vládnout a budou vyhlášeny nové volby, které budou financovány ze zdrojů zabavených stranám, které se provinily neplněním vládního prohlášení, a zkonfiskovány politikům, kteří lhali, nebo přestali plnit programové prohlášení vlády.
• Pokud se ovšem natolik změní okolní situace ve světě, že nebude možné podstatné věci z programového prohlášení plnit, bude vláda povinna vyhlásit obecné referendum, jestli jí ústavní suverén, tedy občané dají mandát neplnit programové prohlášení ve vyhrazených bodech.
• Zavést ústavní institut lidového referenda s podobnými parametry, jako je má Švýcarsko, a naplnit tak konečně Ústavou ČR garantované právo na referendum.
• Platnost jakýchkoliv voleb bude jen tehdy, pokud se jí zúčastní minimálně 60 procent oprávněných voličů.
• Občané závislí na dávkách státu po dobu delší než pěti let ztrácí právo volit, protože se stali závislými na státní podpoře, resp. podpoře z daní ostatních; takoví přece nemohou rozhodovat o tom, jak se bude s vybranými daněmi disponovat.
• Zakotvit do Ústavy ČR nemožnost jakékoliv korespondenční volby, dokonce přitvrdit tak, že volební právo ztrácí ta osoba, která minimálně pět let nemá sídlo a daňovou povinnost v ČR.
• Zákaz jakýchkoliv legislativních přílepků k projednávaným zákonům.
• Důsledné odmítnutí ESG a podobných globálně korporátních zel prosazovaných čtvrtou říší EUSSR v zájmu globálního korporátního fašismu.
• Zákaz jakékoliv formy cenzury a pokusů omezování práva na svobodu projevu garantovanému v Listině základních práv a svobod. Jakýkoliv politik, který by takové omezení tohoto základního práva navrhoval v boji proti „dezinformacím“ a podobným nesmyslům, by byl okamžitě zbaven poltického postu a pozice, protože ukazuje, že má totalitní myšlení, které nemá v opravdové demokracii místo.
• Společnosti a firmy, zejména sociální sítě apod., drakonicky pokutovat za prokázaná omezování svobody projevů a za omezování dosahu svobodného projevu.

Jo, říkejte mi radikál, mně to je jedno. Jsem radikálně naštvaný a mám toho prostě dost…

Čtěte také:
Proč se odkláníme od božích principů… aneb přijďte k volbám!
Už víte, koho budete volit? Předvolební anketa Deníku TO – 1. díl
Už víte, koho budete volit? Předvolební anketa Deníku TO – 2. díl