Spousta lidí se mne ptá, proč všechny ty internetové trolly a vulgární anonymy prostě neignoruji, nebo nedělám radši něco, co mne doopravdy těší, naplňuje a baví. No, rád bych. Velmi. Zájmů mám mnoho. Ale nemohu. A v této době vlastně už ani nechci. To by byla totiž kardinální chyba, a už několikátá v řadě.
Začalo to postupně. Koukali jsme, jak se nám tu, z peněz daňových poplatníků, buduje politický neziskový sektor. A nedělali nic. Nějak se ti mladí přeci živit musí. Koukali jsme na postupnou devalvaci inkluzivního školství, ale nedělali nic. Svět je složitý a nesmíme žáky přetěžovat. Koukali jsme na to, jak se neziskovky propojují s korporacemi a politizují své výrobky i služby. A nenadělali nic. Bylo to normální, soukromá firma na to má právo, založte si vlastní. Koukali jsme, jak se školství postupně zpolitizovalo, až k vyhazovům nepohodlných učitelů v duchu 50. let, a nenadělali nic. Bylo to prý oprávněné, mohli si za to asi sami. Když budeme zticha, třeba nás nechají žít.
Totalita se vrátila
Koukali jsme, jak se vrátila již zcela otevřená cenzura, na sociální sítě a dokonce i weby, a nenadělali nic. Prý nešlo o doslovný příkaz od vlády a nikdo tedy za nic nemůže. Koukáme, jak jsou zde už zase témata, o kterých se nemůže svobodně mluvit. Dvojí metr zákonů a exemplární tresty za verbální zločiny. Výsady i tresty, platící jen někdy a pro někoho, jako by zde už zase byly dvě kasty občanů. A nenaděláme nic, i když se nám doba vysmívá. Prostě se vrátila totalita, oblečená do šatiček mediálního zdání normality, a proto je tak sebejistá a nenapadnutelná.
A o tom to je. Vzali nám totiž informační prostor. Už dávno. A v něm už platí věci jinak. Pojmy znamenají něco jiného a hodnoty byly nahrazeny jinými. A nedá se vůči tomu bojovat jinak, než si jej vzít nazpět. Nebo se o to aspoň pokusit. Nebude to lehké, dohnat ten skluz několika let. Ale je to důležité. Proč? Spousta lidí informace pouze konzumuje a přejímá. Nepřemýšlí o nich. A musí mít k dispozici celé spektrum názorů a pohledů, aby si mohla, byť pasivně, ty správné vybrat. Pokud pluralita v médiích takřka kompletně zanikla, čehož jsme byli svědky nejpozději začátkem března 2022, tato možnost tím zcela zmizela a důsledky se dostavily.
Problém je vždy nutné řešit od příčiny. To znamená tam, kde vzniknul. Ne od konce. A informační prostor jsme ztratili jako jeden z prvních. Všechny ty nehezké věci, co se v posledních letech udály, by se bez vítězství pokrokářů a liberálů na informačním poli pravděpodobně vůbec nestaly. Od zpackané koronavirové patálie, přes vítězství Bidena, vznik a utrpěné vítězství médii opěvované pětikoalice až po eskalaci konfliktu na Ukrajině a následný ekonomický sešup. To nejsou malé důsledky. To je přímo průšvih.
Informační prostor rozhodl
Společnost je už v takovém stupni rozkladu, že když se udála druhá nejhorší masová vražda v dějinách této země, bylo jediným receptem mlčení, a to trvá dodnes. Informační prostor zcela zkolaboval. Přitom ve všech případech stačilo málo, a dopadlo by to všechno jinak. Jazýčkem na vahách byla právě dominance v informačním prostoru. Bez twitterové cenzury Vijáji Gadde by Biden nevyhrál. Bez mediálního antiBabiš kartelu by nám dnes nevládla pětikoalice. A bez mediální válečné propagandy by se na Ukrajině, pod tlakem veřejnosti, už dávno jednalo o míru. Ekonomická a bezpečnostní fiaska vlády by nikdo netutlal, do vyšetřování střelby na Filozofické fakultě by nemuseli vstupovat pánové z FBI a společnost by si ušetřila řadu otázek, na které se dnes už nejen že neodpovídá, ale už se ani nesmí vyslovovat.
Informační prostor rozhodl. A proto si jej beru zpět, i když to dá práci. Musím bojovat s jeho pěšáky, vulgárními anonymními trolly, nectícími žádná pravidla, a tudíž často na jejich pokleslé úrovni. Ale musím. Bojujte také. Všude, kde se dá. Říkejte, co si myslíte, a vyvracejte nehoráznosti, které slyšíte. Nebylo nás vůbec slyšet. Jsme mlčící většina, která se tak dobrovolně stala menšinou. Nechala se ukřičet. Dokud si totiž nevybojujeme zpátky informační prostor, který nám byl ukraden a my z něho cíleně vytěsněni, zcela nedemokraticky, nepluralitně a salámovou metodou, nepohneme zde vůbec ničím. Bude to sisyfovská práce. Problém, o kterém se neví a nemluví, řešit nelze. A tak se o to snažím…
Snažte se taky…
Velmi výstižně napsáno. Jen si nemyslím, že je účinné bojovat proti pěšákum a anonymním trollům. Úsilí je třeba zaměřit na strůjce propagandy, a to jsou nadnárodně vlastněná mainstreamová média. Vyvracet jejich lži a manipulace. Soustavně a vytrvale, až pochopí i ti důvěřivější a naivnější z nás.
Ovládají nás nadnárodní uskupení, které mají pod kontrolou především američtí finančníci. Řešením je návrat k samostatnému státu, který si bude kontrolovat vlastní prostor s mezinárodními smlouvami. Ale to loutkovodiči nepřipustí. Líp se ovládá jedna velká organizace, než tisíc malých.
Na začátku může být mediální půst. Tak jako se ujal Suchý únor, může se ujmout Duben bez médií. Měsíc, kdy nebudeme konzumovat žádné informace, s výjimkou těch, které si sdělíme osobně. Odejmutí pozornosti mediím a zaměření se na vzájemnou osobní komunikaci způsobí významnou změnu informačního prostoru.
již jsem začal.neotvírám seznam.
tak to je snad samozrejme 🙂 … to se do Mesice Informacniho Pustu nepocita
Zde možná došlo k malému nepochopení. Podstatou trollingu je vzbudit v uživateli emoce a „vytáhnout“ z něj energii, kterou se troll „živí“. Trollovi vůbec nejde o téma nebo názory, ty jsou naprosto vedlejší. Proto je nelogické na trolly jakkoli reagovat.
reagování na cokoliv je nemoc. vaši pozornost vytrhují ven a zaměstnávají vaše smysly, které člověka vyčerpávají. to dělají i drogy. protože člověk nezná své já, svého ducha, kterého má každý v sobě, podléhá iluzi sebestotožnění s něčím, kým není. a pak začínají problémy, jedno na jaké úrovni. pokud ale budeme mít pozornost vevnitř, na našem duchu, tak energii neztrácíme. pak šmejdi nemají krmení. a vo tom to je…🤮🤮🤮🤮🤮🤮
Přesně. Vyděržaj. Houževnatost, jak píše Vidlák