Ukrajinská mafie si brousí zuby na Česko, policii přitom chybí tisíce lidí

Desítky, možná stovky tisíc veteránů ukrajinské armády se po konci války vydají směrem na Západ. V první linii budou logicky evropské sousedící země, které mají s Ukrajinou společnou hranici, tedy Rumunsko, Maďarsko, Slovensko a Polsko. A pak je na řadě Česko, jehož politická reprezentace uvěřila v největší míře tomu, že ukrajinský boj proti ruské imperiální rozpínavosti je rovněž bojem za naši šťastnou budoucnost. Na červený koberec to sice nevidím, ale nevylučuji, že politický úkol bude neptat se, kdo je kdo, protože bojovníci za českou svobodu se přece nekádrují. Proto považuji za reálnou hrozbu, že se Česká republika vrátí zpět do 90. let, kdy ukrajinský (zvaný též ruskojazyčný) organizovaný zločin bojoval v Česku o místo na slunci.

Vydírání, výpalné, prostituce, zbraně

Ukrajinská mafie má české prostředí od roku 1991 dostatečně zmapované. Její emisaři se zpočátku zabývali hlavně vydíráním, nelegálním zaměstnáváním a vymáháním výpalného. Kromě obchodování s lidmi v podobě nelegální práce se ukrajinské gangy zaměřily na organizování prostituce krajanek. Ostatně, nejstaršímu řemeslu se v podání ukrajinských prostitutek, které uprchly před válkou, daří v Česku dodnes, nejvíce kněžek lásky působí v Ústeckém, Karlovarském a Jihočeském kraji. Představa, že by provozovaly živnost bez kontroly a patřičných plateb svým „ochráncům“, je silně vzdálená realitě.

Ukrajinci se v Česku brzy zapojili i do obchodování s drogami, v tomto velmi lukrativním odvětví ovšem narazili do zdi v podobě albánské a kosovské mafie. Sofistikovanější skupiny s vazbami na domácí zdroje se věnovaly obchodu se zbraněmi, jejichž nevyčerpatelným rezervoárem se po rozpadu SSSR stala právě Ukrajina.

Semjon a Netflix

Největší hvězdou ukrajinského organizovaného zločinu v Česku byl bezpochyby kyjevský rodák Semjon Mogilevič, absolvent ekonomie na univerzitě ve Lvově. V Česku vešel držitel ukrajinského, izraelského a maďarského pasu ve známost díky zásahu Útvaru rychlého nasazení v smíchovské restauraci U Holubů v květnu 1995. V podniku se měla konat narozeninová party jednoho z mafiánských bossů a během oslav měl být Mogilevič v rámci řešení starých křivd popraven.

Na akci ale nedorazil, přesto policie zasáhla a vyhostila 30 účastníků oslavy. Ochromila tak ruskojazyčnou mafii v Čechách, za což se jí dostalo osobního uznání od tehdejšího šéfa FBI Louise Freeha. Vzhledem k tomu, že v roce 2022 vypsala FBI na dopadení Mogileviče odměnu, posloužil příběh streamovací platformě Neflix, která věnovala akci jeden díl seriálu o nejhledanějších zločincích světa World´s Most Wanted.

Sláva Ukrajině!

Přestože se do dění na Ukrajině vložil americký prezident Donald Trump ve snaze válku ukončit, konec konfliktu a demobilizace vojáků, kteří budou hledat nový zdroj obživy, může být blízko, ale také v nedohlednu. I mafiáni však ví, že štěstí přeje v případě touhy po návratu starých pořádků a bojů o nová teritoria pouze připraveným.

Proto se podle organizace Journal of Illicit Economies and Development ukrajinský organizovaný zločin vzápětí po ruském vpádu na Ukrajinu postavil takticky na stranu Kyjeva, byť se přerušení byznysových vazeb s ruskými partnery rovnalo velkým ekonomickým ztrátám na obou stranách. Jak řekl nejmenovaný mafián anglickému listu The Economist: „Jsme zločinci, nemáme rádi stát, ale v první řadě jsme Ukrajinci.“

Podle textu vytvořila ruská invaze ze strany státu poptávku po specifických službách, které jeden z mafiánů charakterizoval jako „dělání špinavé práce pro Ukrajinu.“ Vlastenečtí zločinci proto poskytují cenné informace Službě bezpečnosti Ukrajiny (SBU), které vedly například k rozbití sítě proruských sabotérů. The Economist uvádí konkrétní příklad vězněného ukrajinského mafiána, který odhalil připravovanou vzpouru ruských vězňů v ukrajinských nápravně výchovných zařízeních.

Hranice vlastenectví

Mafiáni také se zbraní v ruce podporují ukrajinskou armádu a polovojenské jednotky. Šéf civilní obrany v Oděse uvedl, že minimálně 100 příslušníků zločineckých struktur vyzbrojených vlastními automatickými zbraněmi, granáty a minomety se zapojilo do obrany města.

Na svobodu se dostali také zločinci s bojovými zkušenostmi. Mafián Serhiy „Chili“ Velychko se stal jedním z velitelů dobrovolnické jednotky Kraken podléhající ukrajinskému ministerstvu obrany. V jednotce bojují vedle bývalých příslušníků pluku Azov rovněž ultras týmu Metalist Charkov. Vzhledem ke svým „vysokým organizačním schopnostem, které jsou žádoucí pro obranu země“ byl omilostněn bývalý poslanec a člen domobrany Semen Semenčenko, který si přivydělával ovlivňováním státních zakázek a především pašováním zbraní.

I vlastenectví má ovšem hranice, podle loňského textu webu brookings.edu v důsledku ruských úspěchů na frontě registrovaly ukrajinské bezpečnostní síly kontakty mezi ukrajinskými a ruskými bossy organizovaného zločinu s cílem obnovy předválečných vztahů.

Hrozba frustrovaných chlapů

Netroufám si odhadovat vývoj poválečného organizovaného zločinu na Ukrajině, jsem ale vcelku srozuměn s vyjádřením Ondřeje Vetchého, že mezi veterány, kteří budou hledat po válce na Západě uplatnění, „budou frustrovaní chlapi, kteří mají v sobě tu postsovětskou brachialitu (agresivitu)“. Nechci malovat Lucifera na zeď, ale také policejní zdroje přiznávají postupnou aktivizaci ruskojazyčných gangů. A nevěřím tomu, že se mezi statisíci ukrajinských uprchlíků nenachází pokračovatelé odkazu Semjona Mogileviče, kteří připravující půdu pro novou expanzi.

Je proto na čase si uvědomit, že naše bezpečnost není v rukách pilotů stíhaček F-35, ale příslušníků policie ČR. Těch ovšem schází aktuálně téměř šest tisíc a vedení policie proto oslovilo stovky zkušených bývalých policistů s nabídkou comebacku. A to je dobře. S frustrovanými chlapy s bojovými zkušenostmi totiž není legrace.

Čtěte také:
Russiagate v Evropě: Příběhy kauz, které ovlivnily volby a vyšuměly do ztracena
Ukažme si na ukrajinskou propagandu v českých médiích
Obávejme se apoštolů smrti!