Mládí protestující
Vždy, ve všech dobách, za všech režimů jsou mladí, zvláště intelektuálové (tedy studenti) nositelé nových vizí, nových pořádků, nové budoucnosti. To je normální. Co není normální je, že dnes se euroatlantická civilizace nachází ve fázi totálního hodnotového chaosu. Bílá je černá, černá je bílá. Pravda je tu dezinformací, tu nezpochybnitelnou jistotou. Dobro a zlo ztrácejí obrysy. Mladí, kteří z přirozenosti svého věku tíhnou k popření tisíciletého konsensu židovsko-křesťanských hodnot, mají v takové době volné ruce. Ke všemu.
Sekat, sekat! A tak se v prohlášení studentů stávkujících za klima objevuje sdělení: „Datum 17. listopadu pro nás ale není jen symbolické, snažíme se aktivně navazovat na to, za co bojovali i naši předchůdci v roce 1989. Stavíme se i za jejich nenaplněné požadavky na zlepšení stavu životního prostředí či sociálních podmínek, protože vzpomínat nestačí,“ řekla Mariana Müllerová z Univerzit za Klima.
No, možná by se měli studenti trochu více učit, aby zjistili, že stav životního prostředí či sociální podmínky možná byly jedním z argumentů proti tehdejšímu bolševickému režimu, ale že to naprosto zásadní heslo konce roku 1989 bylo – svobodné volby. Proč? Pro svobodu a důstojnost člověka. Tedy proti všem direktivám bolševiků, které se dnes objevují v novém šatě direktivy Bruselu, jako například green deal.
Protestující prý chtějí, „aby byl schválen klimatický zákon, který by zajistil kontinuitu české klimatické politiky.“ Těžko říct, co si pod tím představit. Za bolševika byly v ČR oblasti, kde se prakticky nedalo žít. Pamatuji si na svou návštěvu Ostravy někdy v 80. letech minulého století, kdy po procházce centrem města měl člověk viditelně prach všude. Dnes tomu tak není. Je to tato kontinuita?
Pozor! Neomaxisti mají jasno.
Další požadavek je ještě zajímavější. Stávkující studenti 9 univerzit v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové a Pardubicích požadují: „…zavedení občanských shromáždění a to, aby se ekonomika posuzovala podle jiného údaje, než je HDP. Jde podle nich o zastaralý ukazatel, který nebere v potaz limity planety, naplňování základních lidských potřeb ani distribuci bohatství ve společnosti.“ (viz ČTK) Z toho tedy mrazí. Nejen pro nádech bolševismu (dnes neomarxismu, progresivismu), ale proto, že tato budoucí univerzitní elita vstoupí do našeho veřejného života.
Moje babička říkávala: „Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří!“ Oni i dnešní univerzitní studenti budou za chvíli ve věku, kdy budou mít rodinu, děti (tedy pokud nepůjdou až tak daleko, že děti mít nebudou kvůli tomu, že děti berou kyslík). Pokud nebudou napojeni na skvělé peníze EU či korporací, pak si zřejmě nebudou moci dovolit elektrická auta a budou třeba řešit situaci, jak dopravit nemocné děcko k lékaři. Pak jim možná leccos dojde. Možná. Dnes se ale spolu se svou „blahoslavenou“ Gretou mračí a s ústy plnými prokletí minulých generací, díky nimž přišli na tento svět, stávkují. Za co vlastně? No, důstojná svoboda člověka jako v roce 1989 to fakt není.
Čtěte také:
Na některých univerzitách dnes začala studentská stávka za klima
Ta Greta ta má ale dršku
Když vidím tento oxymoron:“konsensus židovsko-křesťanských hodnot“, okamžitě se mi vybaví legendární film pana Formana Goyovy přízraky. Tam jsou ty hodnoty pěkně deklarované již na samém začátku. Ale k věci. Myslím, že mladí, i slečna Gréta, to nemyslí špatně a určitě ne tak extrémisticky, jako EU a česká vláda. Podle mě chtějí jenom to, aby se na ekologii nekašlalo. V Česku mizí orná půda, mizí půda obecně. Města se sice rozvíjejí, ale ekologicky rozhodně ne. Podpora elektromobility je v Česku naprosto mizivá. Český boj za ekologii spočívá v obyčejném kupování emisních odpustků. Myslím, že přesně na to chtějí mladí lidé upozornit.
Obávám se, že ty mladé přeceňujete. Mimochodem, moc se mi líbilo, když představitelka tohoto hnutí řekla redaktorovi radiožurnálu, že by HDP pro posuzování výkonnosti ekonomiky mohlo být nahrazeno jinými ukazateli, například faktorem štěstí. Nevím, nevím, co je na těch školách učí… Stejně tak nevím, jak by se faktor štěstí měřil a jak by prokázal výkonnost ekonomiky… Například v Bangladéši je řada lidí šťastných, ale výkonnost ekonomiky není nic moc. Chtěla nám tedy tato představitelka říct, že bychom na tom měli být například jak v Bangladéši?
Já nejsem proti šetrnosti k životnímu prostředí, je ovšem potřeba ke všemu přistupovat s mírou a zdravým rozumem, a to ani naše vláda ani EU nedělá.