Fabriku, kera byla založena v roce 1942 jako Herman Göring Reichswerke, převzal o deset roku později jakysik Klema Gottwald, truhlař z Vyškova a pod jeho vedenim prosperovala a rozrustala se po desitky roku.
Komunista Klema
Jak pišu ty internety, Klema a nasledovnici postavili pět koksarenskych baterek, dvě vysoke pece, lici stroj, štyry simens-martinske pece, pět hlubinnych peci, valcovnu trubek, slevarnu šede litiny, valcovaci tratě, vyrobu autokol, vyrobnu trubek se šrubovyma svarama a mnoho dalšich cypovin, kerym sice zbytek republiky nerozumi, ale pro Ostravsko měly kličovy vyznam, bo živily přes 25 tisic (převažně) chlopu, živitelu rodin.
Dneska jich je sotva štvrtina, ale je smutne a vražedne pro Ostravsko, když tito lidi dneska sedi doma a čumi z okna.
A ještě horši je, když aji vlada čumi z okna Strakovky a nerobi nic, jako by to byl jeden z dobře vyplněnych ukolu – likvidace energetycky naročne vyroby, bo všeci tušime, že Třinecke železarně su dalši na řadě.
Co takhle, sudruzi ve Strakovce, znarodnit kličova odvětvi jako su doly, hutě a banky? Nemusite to robit jako Klema, možete to robit jako Eda Beneš. Ale pro vas synci asi neni duležite, aby nefunkčni banky a třeba pravě ty hutě fungovaly, že?
Ladik Větvička, hlasatel denika TO, Kunčice
Já bych jen opravil některé faktické chyby: těch koksárenských baterií bylo původně deset + jedna velkoprostorová, nejsou uvedeny obě aglomerace rud (severní a jižní), vysoké pece byly čtyři, Siemens-Martinských pecí bylo původně osm (ale jist si nejsem) přestavěny následovně na výkonnější tandemové. Hlubinných pecí pro ohřev ingotů pro blokovnu bylo rovněž více, z válcovacích tratí pak uvádím kontidrátovou, hrubostřední cross- country, páskovou 250 a 800 a jako poslední investici ve válcovenství středojemnou. Snad mne nějaký bývalý zaměstnanec doplní a opraví…
Díky, je to skličující čtení…
Ahoj. Na koksovně, resp. její chemické části jsem dělal. VKB byla označována jako „jedenáctka“. Tzn. že původně jich bylo jedenáct. Je ale pravda, že v devadesátkách jich bylo už o pár méně.
Já si vzpomínám, jak jsem v létě 2010 seděl s kolegyní na Emě a koukali jsme na západ Slunce nad Ostravou (a inhalovali čpavek, ktery se uvolňoval z haldy pod nama). Z jedné strany enhačko a jeho pece, kousek od centra svítily do noci „olympijské ohně“ vítkovické ocelárny, již tenkrát odkázané na surové železo z NH. Ta atmosféra byla nezapomenutelná, to nezachytí žádná fotka. A díky prevítizaci a fialovému hnusu je tomu všemu konec 😞