Za všechno může Jarek…

Ta písnička by se klidně mohla jmenovat Song čtenáře našich médií. Jaromír Nohavica v lehce posměšné, v hloubi však naprosto pravdivé písni vyjádřil skutečnost, že potácející se bývalá koalice se svými mediálními služkami pořád dokola už hromadu let opakuje tytéž mantry: Za všechno může Babiš, případně Putin.

Tyto výmluvy mají sloužit k zakrytí skutečnosti, že bývalá vláda za celý svůj mandát nevykonala nic, co by stálo za psí štěk. A protože jí je blbé přiznat barvu, že za to může její vlastní neschopnost, hází vinu na „veřejné nepřátele“, v domácích poměrech na Andreje Babiše a v geopolitickém smyslu na Vladimíra Putina.

Vždyť si zacitujme pár strof z té Nohavicovy písničky:

Za všechno může Babiš, že baby marně vábíš,
že se sám válíš v lůžku a marně brousíš tužku.
Budíš se o půl třetí a strašně blbě je ti,
deprese se nezbavíš, za všechno může Babiš.

Za všechno může Putin, i za stav ústních dutin,
za to, že Baník rupl a Biden komplet zhlupl.
Že brambory jsou dražší, že připálil jsem kaši,
takže je den bez chuti, za všechno může Putin.

Za všechno může Nohavica, že Slováci majú Fica
a Poláci zase Tuska a hrůza letí z Ruska.
A v moři že je voda slaná a Ostrava je rozkopaná
a tři sta korun stojí pizza, za všechno může Nohavica.

Každé malé dítě pochopí, že je to recese, byť postavená na ironické reflexi českého alibismu – za všechno může někdo jiný než já. Dál by nebylo o čem psát. Písnička patří do nepravidelné série Jarkových glos ke dni (vydal toho tři alba tzv. Virtuálek, jeho písničky hrála Jana Bobošíková ve svém podcastu, někoho někdy rozesmál, jiného ne, případ od případu). Některé slogany zlidověly, třeba „Na vánoce bude kapr nebo husa? Počkáme, co řekne pan president USA“ nebo „Mámo svaž mi můj ranec, je ze mě europoslanec.“ Atd. Jedním slovem satira, a té je vždycky po čertech málo, oč víc je jí zapotřebí.

Kádrováci na scéně

Jenže to v našich liberálně-demokratických kruzích narazilo na hluboké nepochopení, ba odpor vyloženě kádrovácký. Zatímco Novinky.cz ještě relativně cudně napsaly, že text písně „nepatří k literárním perlám“, Médium.cz (provozované Seznamem) už na to jde více od podlahy. Přičítá Nohavicovi „ukřivděnost“, spočívající prý v tom, že mu lid neodpustil, že nevrátil Putinovi medaili z roku 2018, kterou ovšem dostal za propagaci sovětských disidentů (Vysockij, Okudžava) v dobách, kdy tihle náhlí kritici ještě chodili po houbách.

A následuje tvrzení vysloveně lživé, totiž že prý „nikdy neodsoudil ruskou agresi.“ Doporučoval bych si doplnit vzdělání. Hned po začátku konfliktu na Donbase natočil „domácí“ koncert, dosud je k dispozici na YouTube, kde zpíval česky, rusky, polsky a ukrajinsky a odsoudil válku jako nejstrašnější věc, která se může stát. Dokonce i specializovaný hudební server Headliner, jinak vcelku bývající při smyslech, napsal doslova, že v nové písni Jarek „opěvuje Babiše a Putina“. Dokonce se zde píše: „Putinovo chování schvaluje a ruského prezidenta brání s kytarou na krku, čímž se řadí do jedné řady s tuzemskou proruskou pátou kolonou.“ Je smutné, že i v hudebním médiu vítězí politická stranickost nad soudností. O smyslu pro humor už vůbec nemluvě.

Někdy stačí pár rýmů o připálené kaši

Snad jediný článek, který se k věci vyjádřil při zachování chladné mysli a s rozumovým pochopením, byl ten, který napsal Filip Lukeš do Moravskoslezského deníku: „Písničkář Jaromír Nohavica si opět nasadil satirické brýle a s nimi se s gustem trefuje do toho, co právě hýbe veřejným prostorem. V nové písni Za všechno můžou oni si střílí z tradovaného českého národního sportu: hledat viníka úplně všude, jen ne u sebe… V rámci svého kupletu přehazuje autor vinu z politika na politika, aniž by musel cokoliv vysvětlovat. Mechanismus je jednoduchý: stačí říct jméno a máme jasno… Píseň navzdory své zdánlivé lehkosti trefuje docela těžké téma: ochotu lidí přehazovat odpovědnost na ‚někoho nahoře‘. A i když je to karikatura, nepříjemně připomíná, jak často nám tahle melodie zní v hlavě. Nohavica znovu ukazuje, že někdy stačí pár rýmů o připálené kaši, aby se člověk podíval do zrcadla.“ K tomu není co dodat. Snad jen to, že mnoho podobných mediálních reakcí provází čtenářská anketa, zda se píseň lidem líbí, nebo ne. Obecně to dopadlo v poměru 4x víc pro Jarka než proti němu.

Když se tahle směšná bouřka ve sklenici vody přihnala, napadlo mě zparafrázovat  to v podobném stylu, dokonce na stejnou melodii. Je to takhle:

Za všechno může náš Jarek,
ten od Putina pěkný dárek,
co podporuje dezoláty –
radši ho zavřeme za dráty.

Aby nekazil libo-demo,
bez něj tu bude hezky němo.
Veškerá města, celý venkov
zas opanuje Fialenko.

Čtěte také:
Aleno, Aleno, ty to máš ale zmateno aneb Jak nepsat recenzi na Jarka
Jak jsem potkal… básníka
Komu a proč se příčí vlastenecké Příčovy