Menu
Přihlásit se

Reportáž.

Zážitky z pirátské technopárty

Jako každý rok, konala se i tuto sobotu v Turnově na břehu Jizery Pirátská párty. Ale nebylo to tekno, vstupné zdarma, bar ani skákací hrad, co mne nakonec přimělo k její návštěvě. Kromě stánku Pirátů se stranickým merchem byl na akci ohlášen i pan ministr a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš osobně.

Pavel Cimbál Pavel Cimbál
Publikováno 18/08/2024
Doba čtení 4 min.
Psychedelická Pirátská teknopárty. Foto: Pavel Cimbál

O této akci vím už léta. Nejde totiž přeslechnout. Jakmile Na lukách spustí soundsystémy, rozléhá se dunění tekna a DnB celým údolím, od Malého Rohozce až po Výšinku. Místo konání se tak prozrazuje samo, a je jen s podivem, proč je na plakátech stále uváděno chybně. O Dolánky totiž nejde. Ty začínají až na druhém břehu Jizery a o půl kilometru dál. Tohle je, vždy byl a bude Turnov. Souřadnice GPS, doplněné na facebookové stránce události pak ukazují do pryč už úplně. Cesta nad pastvinou za kempem pod Dlaskovým statkem opravdu nebude místem konání a ani nikdy nebyla. Od strany s aurou ajťáků a informačních mágů bych čekal, že si alespoň toto pohlídají, aby návštěvníci nemuseli tápat, kam mají vlastně dorazit, ale ani po osmé se to zjevně nepodařilo.

Zdroj: Facebook

Ano, jde již o osmý ročník akce. Koná se vždy v srpnu o víkendu, plus mínus v tutéž dobu a na tomtéž místě. V roce 2021, měsíc před volbami, zde videokamera zachytila tehdejšího žhavého kandidáta na budoucího premiéra Ivana Bartoše, jak tahá za šavle mixpultu do rytmu psychedelického trance. Na stole, z kterého byla hudební produkce řízena, upoutala vpředu vystavená soška Šivy Natarádži, boha ničitele, který má 108 jmen a jen o něco méně podob. Šiva je totiž nejen ničitelem, ale zároveň i předstupněm ke stvoření. Zničením všeho starého a nepotřebného dává možnost vzniknout novému. Nevím, co Piráti tehdy vystavenou soškou hodlali symbolizovat. Bartoš zmiňoval Babiše, ale následné volební sebezničení, vzešlé od koaličního spolupartnera STAN, pak bylo víc než výmluvné. Žádná před volbami opěvovaná synergie se nekonala, nicméně nově vzniklo hned několik pirátských trafik.

Hudba s nádechem náboženství

Jak se ale dostaly k Pirátům relikvie z daleké, zdánlivě nesouvisející Indie? Vcelku jednoduše. Hudba, která se na českých technopárty hrála, je a byla z většiny psychedelický trance. A ten má původ v indickém státě Goa. Tato bývalá portugalská kolonie je od takzvané operace Operace Vijay, tedy od anexe indickou armádou z 19. prosince roku 1961, sice součástí Indické unie, ale ke sloučení se státem Maháráštra díky referendu nedošlo. Území si tak zachovalo určitou svébytnost i kontinuitu koloniální kultury, čímž se stalo pro Evropany oblíbenou destinací.

Když sem dorazili první hippies, byli překvapeni nízkými cenami bydlení i jídla, včetně přívětivosti a pohostinnosti místních. Náboženství se zde až tak vážně nebralo, indické konopí bylo plně legální až do poloviny 70. let a zábavě tak nebránilo vůbec nic. Hudba, která se zde hrála, byla zpočátku evropská, ale když se objevilo EBM, elektro a industriální styly, začaly zde vznikat první remixy a smyčky. Za zakladatele psy trance jsou považování diskžokejové Laurent, Fred Disko a Gilbert Levey, známý jako Goa Gil. Následně pak začala upravená, zaloopovaná a textů zbavená muzika zaplavovat, spolu s kulturou letních produkcí pod otevřenou oblohou, pro změnu Evropu a následně celý svět, a tak se zrodily technopárty.

Různé náboženské symboly z indického subkontinentu na nich proto najdeme celkem běžně. Od hlásky Óm, zapsané písmem Devanagari, počínaje, přes fraktálová psychedelická slunce, červené tečky na čele a pestrobarevné mandaly, až k samotné deitě Šivovi, svíjejícímu se v rytmu tance v kosmickém ohnivém kruhu. Jak technařské, ale najdeme zde i variace zpodobnění Buddhy a různé odvozené egregory.

Politika lidi nezajímá

Do tmy zde svítí syté, fosforeskující RGB barvy, nasvícené UVčkem a psychedelické houbičkové umění doplňuje psychedelická hudba, upomínající na výše zmíněná 70. léta zaslíbená. Jen smyček s úryvkem prohulené písně „Chase the Devil“ od, mimochodem, stále žijícího, Maxe Romea, z roku 1967, jsem zde slyšel i za tak krátkou dobu hned několik. A nešlo zdaleka jen o známý remix od The Prodigy. Nevím, pro koho byla Pirátská párty primárně určena, ale hrála se tu celkem veřejnosti přístupná a zkousnutelná muzika, čerpající z house, rave, reggae a breakbeatové džungle. Na nejtvrdší hard tekno záležitosti nedošlo, takže vystupující posluchače z řad příchozí veřejnosti docela šetřili. Možná šlo skutečně pouze o předvolební propagační akci Pirátů Libereckého kraje a Progres sound systému, a nic víc.

Jenže, ta se nějak nepovedla. V odpoledních hodinách zde prakticky nikdo, až na obsluhu a doprovod lidí od stejdží, nebyl. Ani hodinu po začátku sem, vyjma několika pirátských straníků, v podstatě nikdo nepřicházel. Připadal jsem si tak jako vetřelec na nějaké soukromé rodinné oslavě piknikového typu, kterou si pořádají sami pro sebe. Celá akce by tak asi skončila fiaskem, nezačít sem postupně proudit návštěvníci v hodinách krátce před a po setmění, kterých bylo nakonec, odhadem, okolo pěti stovek. Je vidět, že hlavním lákadlem byla možnost zaskákat si před bednami pod vlahou letní oblohou, prosvětlovanou záblesky z RGB LED reflektorů, spíš než pirátská politika jako taková.

Na produkci, živenou nejméně třemi v otáčkách kvílejícími agregáty, protože lokalita je, minimálně od demolice rozvodných sítí doláneckého koupaliště, zcela bez možnosti připojení k elektrické energii, lidé přijdou. Ale o pirátské politice víc vědět nechtějí. Nepotřebují. A proč by také. U lávky jsem byl svědkem, jak jedna z návštěvnic opakovala taxikáři asi desetkrát po sobě, jak je ráda, že ho poznala, zatímco on by ze všeho nejradši jel už pro dalšího zákazníka. Ti se tak trousili postupně, jako švábi na pivo, a někteří kolísali už cestou tam. Celá akce tak končila v oblacích kouře různého původu, ve vůni levného vína, omamných prostředků a všeobecné pohody.

Co jde Pirátům nejlépe? Pořádání freetekno akcí

A to je právě to, na co jsem se chtěl původně pana ministra zeptat. Jestli je vhodné účastnit se takové letní pirátské retrosiesty v rámci sebepropagace, zatímco jím digitalizované stavební řízení stále nefunguje. To hlavní, čím měli Piráti přispět, nás nyní stojí podle odhadu ekonoma Petra Bartoně ze serveru Datarun nějakých 770 milionů denně, a s přidruženými ztrátami pak rovnou miliardu. A to už je jiná liga. Dosud nás stála činnost Pirátů pouze nervy, pokud jde o jejich věčné souzení se na margo satirických vtípků, případně ztrátu iluzí , pokud jde o sprosté, anonymní účty, napojené na stranický sekretariát. Škody se ale pohybovaly v částkách do milionu, protože žádost o dvojí státní příspěvek neprošla a žaloba na Babiše zrovna tak.

Teď se ale hraje o víc. A neměli bychom na to zapomínat ani když nám na louce vyhrávají pirátské soundsystémy techno zdarma. Něco je zde totiž víc než špatně, a už delší dobu. A zdá se, že to chápe i Jiří Kadeřávek, zakladatel Pirátů, který stranu na konci července, po patnácti letech, opustil.

Tak snad to pochopí brzy i voliči, a strana se zase vrátí od politiky k tomu, co umí nejlépe, a sice pořádání freetekno akcí…

Čtěte také:
Pirátskou vlajku vzhůru
Zákaz prodeje alkoholu v naší zemi? To by byla vzpoura, raději zakažme Piráty
Nikdo neudělal pro snížení uhlíkové stopy víc, než šéf pirátů Bartoš. Nebude se prostě nic stavět!

Komentáře (8)

Napsat komentář