Zdechovský se stal hlásnou troubou diktatur Perského zálivu, napsal britský Guardian

Skutečnost, že se Zdechovský v bruselských strukturách pohybuje úspěšně od července 2014, je nezpochybnitelným důkazem jeho kaučukové páteře. Umí i pobavit, například v reakci na americká cla v přímém přenosu CNN Prima News nazval Ferrari a Porsche marginálními automobilkami. Holdingová společnost Porsche SE je přitom většinovým majitelem Volkswagen Group, což bezpochyby vypovídá o její „okrajovosti“.    

Kromě toho je Tomáš Zdechovský zdatným prognostikem, neboť během jedné z debat před volbami do EP nepovažoval stranu Motoristé sobě za konkurenta. Dopadlo to tak, že v přímém souboji s „konkurence neschopným“ kandidátem Motoristů Filipem Turkem prohrál o cca 85 tisíc hlasů. Na druhou stranu, podle výzkumné organizace EU Matrix, věnující se analýze činnosti EU a jejich institucí, je 22. nejvlivnějším poslancem EP a dokonce 6. nejvlivnějším poslancem v oblasti tvorby rozpočtu EU. V minulém volebním období působil člen nejvlivnější frakce EPP a nadšený podporovatel dvojnásobné předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové jako místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu a výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

Skupina přátel Bahrajnu

Europoslanec se ovšem v rámci svého angažmá věnuje zahraniční politice, po dobu osmi let byl předsedou Skupiny přátel v Bahrajnu v EP. Jako důvod svých návštěv království uvádí bezpochyby kovaný demokrat Tomáš Zdechovský navázání dialogu mezi islámem a křesťanstvím. Ani jemu a jeho přátelům Bahrajnu ovšem nevadilo, že během Arabského jara 2011, které bylo v případě režimu v Manáma popsáno jako „nenásilná občanská neposlušnost“, si král pozval vojáky ze Saudské Arábie, SAE a Kuvajtu a protesty byly umlčeny se značnou brutalitou. Podle britské Wikipedie bylo do dubna 2012 zabito 80 odpůrců režimu, cca 2300 lidí bylo zatčeno a nejméně pět zemřelo v důsledku policejních výslechů.

Nejviditelnější postavou opozice byl předseda a spoluzakladatel Bahrajnského centra pro lidská práva Abdallah Chavádža. V dubnu 2011 byl poněkolikáté zatčen a uvězněn. A nepomohlo, že kromě bahrajnského občanství je rovněž občanem Dánska, tedy členské země Evropské unie. Zatčení asi neprošlo bezkonfliktně, neboť do vězení byl dopraven s několika zlomeninami v obličeji. Po měsíci, během kterého byl podle lidsko-právních organizací vystaven mučení, skončil před vojenským soudem a obviněn z pokusu svrhnout vládu a spojení s teroristy pracujíc v žoldu cizí mocnosti. V červnu byl odsouzen k doživotí.

Hlásná trouba diktatur?

Proti rozsudku protestovaly organizace pro lidská práva, Úřad vysokého komisaře OSN, britské ministerstvo zahraničí, či Amnesty International. Rezoluci vyzývající k dodržování mezinárodních zákonů přijal i EP. Vězeň svědomí mezitím držel ve vězení hladovku a v roce 2013 byl nominován na Nobelovu cenu míru.

V prosinci 2022 byl Abdallah Chavádža ve vězení a Tomáš Zdechovský předsedou Skupiny přátel Bahrajnu v EP. V Evropském parlamentu se tehdy řešila podpora rezoluce ohledně propuštění politického vězně. Stoupenci rezoluce ovšem narazili u Zdechovského Evropské lidové strany. Přitom vyjádření EPP víceméně kopíruje rozsudek, ve kterém se praví, že na Nobelovu cenu míru nominovaný politický vězeň, je bývalý člen teroristické skupiny. Verdikt vojenského soudu, vynesený během stanného práva, tak u evropských lidovců převážil nad postojem lidsko-právních organizací, ke kterým se jinak Brusel hrdě hlásí. Liberální britský list The Guardian se pak pozastavil nad skutečností, že Tomáš Zdechovský navštěvuje zemi, ve které si s lidskými právy, jejichž by měl být naopak zastáncem, nedělají těžkou hlavu. Ve stejných novinách obvinil ředitel bahrajnského Institutu pro práva a demokracii Sayed Ahmed Alwadaei Zdechovského z toho, že se stal hlásnou troubou diktatur v Perském zálivu. A Chavádžiho dcera psala na twitteru o „některých lidech, kteří neznají čest“ a zeptala se „Tomáše na cenu jeho svědomí.“

Dočká se Chavádža modlitby?

Europoslanec Tomáš Zdechovský uvedl v prosinci 2022 pro www.irozhlas.cz, že za jeho podpory vznikl v Bahrajnu jeden z největších křesťanských kostelů v arabském světě. Je pravda, že v Bahrajnu byla v prosinci 2021 otevřena římskokatolická Katedrála Pany Marie z Arábie, její stavba vyšla na 14,5 miliónu dolarů a pojme 2300 věřících. Jenom nevím, jak je to s podporou Tomáše Zdechovského. Podle veřejně dostupných zdrojů totiž padlo rozhodnutí o stavbě Katedrály 11. února 2013 a král Hamad bin Isa bin Salman představil papeži Františkovi zmenšený model 19. května 2014 během své návštevy ve vatikánském apoštolském paláci. Volby do EP, po kterých se stal poprvé europoslancem, se ovšem uskutečnily ve dnech, 23. a 24. května 2014, tedy více než rok poté, co bylo o stavbě rozhodnuto. A při vší úctě k Tomáši Zdechovskému se, mi nechce věřit, že by bahrajnský král řešil stavbu s tehdejším marginálním lidovcem. Stavbu křesťanského útočiště v oblíbeném Bahrajnu tak mohl věřící Tomáš podpořit maximálně svými modlitbami. I to se však cení. Možná by se mohl pomodlit i za Abdalláha Chavádžu.

Čtěte také:
Deset procent z cizinců v českých věznicích jsou Rusové, napsal Zdechovský. Lže, jako když tiskne
Trapná přetahovaná o eurotrafiku
Každý hlas pro Vondru podpoří Niederamayera, Zdechovského a další eurohujery