Od roku 2000 zažilo Španělsko několik islamistických útoků, které zásadně ovlivnily jeho bezpečnostní politiku i veřejnou debatu o migraci, radikalizaci a integraci. Šlo o několik mimořádně silných událostí, jejichž dopad byl obrovský.
Největším zlomem byly útoky v Madridu z 11. března 2004. Islamisté odpálili bomby v příměstských vlacích krátce před parlamentními volbami. Zemřelo 193 lidí a šlo o jeden z nejhorších teroristických útoků v moderních dějinách Evropy. Madrid se stal pro Španělsko tím, čím byl pro Spojené státy 11. září 2001: okamžikem, který změnil bezpečnostní uvažování celé země. Útoky byly spojovány s radikálními islamisty a s kontextem španělské účasti ve válce v Iráku.
Druhým velkým traumatem byly útoky v Barceloně a Cambrils v srpnu 2017. Teroristická buňka nejprve najela dodávkou do lidí na barcelonské třídě La Rambla a později zaútočila v Cambrils. Zemřelo 16 lidí a zhruba 140 bylo zraněno. Jednalo se o nejhorší džihádistický útok ve Španělsku od roku 2004. Soud později odsoudil tři přeživší členy buňky k trestům od 8 do 53 let vězení.
Dalším případem, který silně zasáhl veřejnost, byl útok v Algecirasu z 25. ledna 2023. Marocký občan Yassine Kanjaa napadl mačetou dva katolické kostely, zabil kostelníka Diega Valenciu a zranil kněze i další osoby. Španělská policie případ původně vyšetřovala jako teroristický čin a americké ministerstvo zahraničí jej ve zprávě o terorismu za rok 2023 uvádí mezi teroristickými incidenty ve Španělsku. Později však Audiencia Nacional dospěla k překvapivému závěru, že pachatel prý trpěl vážnou duševní poruchou. V roce 2025 byl proto zproštěn trestní odpovědnosti za vraždu a umístěn do psychiatrického zařízení až na 30 let.
Vedle dokončených útoků řešily španělské bezpečnostní složky v posledních dvou desetiletích také stovky případů radikalizace, náboru, propagandy a příprav útoků. Podle španělského ministerstva vnitra provedly úřady od roku 2012 do června 2026 celkem 458 operací proti džihádistickému terorismu a zadržely 816 osob. To ukazuje, že islamistický terorismus není ve Španělsku každodenní realitou v podobě neustálých útoků, ale je trvalou bezpečnostní hrozbou, kterou stát systematicky sleduje.
Pokud jde o starší období před rokem 2000, nejvážnějším případem, na který je třeba upozornit, je atentát na restauraci El Descanso u Madridu z 12. dubna 1985. Exploze zabila 18 lidí a desítky dalších zranila. Případ bývá označován za první islamistický útok ve Španělsku s oběťmi na životech, i když zůstal právně i historicky nedořešený a nikdy se nekonal soud s pachateli.
Z těchto případů vyplývá důležitý závěr: Španělsko nezažívá islamistické násilí jako každodenní jev, ale několik útoků mělo mimořádně hluboký dopad na celou společnost. Madrid 2004 změnil bezpečnostní politiku státu, Barcelona a Cambrils 2017 otevřely otázku domácí radikalizace a Algeciras 2023 znovu ukázal, jak snadno se v konkrétním incidentu mohou prolnout migrace, náboženský extremismus a veřejné obavy.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání měsíčníku TO 7/2026.












