Česko chce mír. Až budeme mít jednou ministra zahraničí, měl by to říct

Státník v čele ministerstva zahraničí by jistě začal novou definicí české zahraniční politiky. Tu naše země oficiálně ani neoficiálně vůbec nemá. Bylo asi dobré si nejprve vyjasnit, kdo vlastně jsme, kým chceme být a co proto udělat.

Česká republika je malá průmyslová země s vyspělou aplikovanou vědou. Nejsme národ válečníků a nepotřebujeme živit nenažraný zbrojní průmysl. Je nás málo a jistě nechceme expandovat, ani rozšiřovat vlastní sféru vlivu. Chceme vyrábět, vyvážet a obchodovat. Pokud jde o zahraniční politiku, mělo by být naším hlavním záměrem zachovat, popřípadě nastolit mír. Protimluvy jako spravedlivá válka nebo humanitární bombardování nechme zemím, které chtějí expandovat. Moralizování o lidských právech a politickém uspořádání podle západního světonázoru je jakási moralistní nadstavba, nikoliv užitečný cíl nebo dokonce nástroj diplomacie.

Na výše zmíněném by se asi shodla většina národa a sepsat by to zvládl školák do slohové práce. Problém je v tom, že se těmito základními premisami neřídí vláda. Úplně je ignoruje. Namísto toho za české občany vyhrožuje velmocem, mistruje země na druhém konci světa a uvaluje hloupé sankce. Doma nám pak vykládá, jak si tím zavazuje „západní spojence“. Ani omylem. O návštěvu v Bílém domě premiér Fiala žadonil roky a od předsedkyně Evropské komise po trapném podlézání pro Česko vyzískal zcela zbytečný post eurokomisaře pro Mezinárodní partnerství.  

Maďarsko a v poslední době i Slovensko a jasně ukazují, že i malá země může na šachovnici světové diplomacie předvádět užitečnější tahy než se zbytečně obětovat pro královnu. Místo výhrůžek můžeme nabízet východiska, místo vojáků záchranáře, namísto sankcí pobídky a podobně.

Rusové nás posměšně, ale bohužel trefně, nazývají vzteklými americkými mopslíky. Americký pitbull z nás nikdy nebude, ale mohli bychom se přeci stát chytrým českým fouskem.

Čtěte také:
Po schůzce s ministrem Lipavským oznámil prezident Erdogan, že se Turecko stává s okamžitou platností liberální demokracií
Ministr Lipavský služby diplomatky Evy Filipi neocenil. Napravil to pivovar Bernard