Evropské elity trápí obsese z démonické manipulativní moci sociálních sítí. Tato posedlost se opět projevila po vítězství Calina Georgesca v prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku. Výsledek těchto voleb Brusel pálí, protože hlava rumunského státu má velké pravomoci v záležitostech zahraniční politiky, národní bezpečnosti a také při jmenování soudců.
Zmíněný prezidentský kandidát získal podporu voličů s programem, který je v podstatě negací dosavadní politiky rumunské vlády i Bruselu. Georgescu se hlásí k pravoslavné víře, zdůrazňuje zájmy své země a naopak kritizuje autoritativní jednání Evropské unie, NATO a dalších nadnárodních institucí. Ignoruje progresivistickou ideologii. Je pro ukončení války na Ukrajině, jejíž pokračování je podle jeho názoru jen v zájmu zbrojního průmyslu Spojených států.
Průzkumy se zase sekly
Georgescu zvítězil v prvním kole se ziskem 22,9 procenta hlasů. Volební průzkumy mu přitom přisoudily nanejvýš 8 procent. Vysvětlení pro tuto domnělou anomálii našel současný rumunský i evropský establishment ve zhoubném účinku čínské sociální sítě TikTok. Ta prý v předvolební kampani zvýhodňovala Georgesca v neprospěch ostatních kandidátů (jako by mainstreamová média nepostupovala opačně). Rumunská Národní rada pro audiovizi úslužně vyzvala Evropskou komisi, aby prošetřila roli, kterou tato sociální síť ve volbách sehrála. Hned se samozřejmě ozvala předsedkyně liberální frakce evropského parlamentu Renew Europe Valérie Hayerová, která vyzvala generálního ředitele TikToku, Shou Zi Chewa, aby se dostavil před Evropský parlament a dokázal, že v případě rumunských prezidentských voleb neporušil Akt o digitálních službách (DSA) čili, že Tik Tok nedovolil, aby jeho technologie byla nějakým subjektem zneužita ve prospěch Georgesca.
V tomto kontextu se v evropském veřejném prostoru objevují dohady o existenci falešných účtů na Tik Tok a koordinované akci spousty influencerů. Jsou to ale jen domněnky, nic víc. Žádná fakta. Na druhé straně existují celkem opodstatněné názory, podle nichž Rumuni mají evropské progresivistické ideologie a zastydlé studenoválečnické politiky plné zuby a hlasem pro Georgesca to chtěli dát najevo.
Hlavou proti zdi
Brusel sleduje se vzrůstající nervozitou situaci v Maďarsku, Slovensku a Bulharsku. Nyní se obává, i výsledku prezidentských voleb v Rumunsku a stále méně si je jist, jak dopadnou parlamentní volby za rok u nás.
Za hlavní příčinu tohoto vývoje označuje evropská elita vliv Ruska, respektive ruské peníze, za které si Kreml kupuje vliv na sociálních sítích. Vedení Unie se snaží přesvědčit samo sebe i veřejnost, že důvodem rostoucí nespokojeností zejména v nových členských zemích není fanaticky prosazovaná progresivistická ideologie. V důsledku umanuté snahy o realizaci Zelené dohody pro Evropu a absurdní snahy srazit Rusko na kolena, chudne totiž celý evropský kontinent. Na prvním místě ale hospodářsky slabší státy bývalého východního bloku. Kromě toho případné eskalace válečného konfliktu na Ukrajině by tyto země ohrozila na prvním místě. Tamní vlády, které jsou jen prodlouženou rukou Bruselu, jako je například ta naše, proto rychle ztrácejí podporu. Dá se očekávat, že v příštích volbách budou lidé většinou hlasovat, pro kohokoli jiného. Nikoli protože je zmanipuluje Tik Tok za ruble, ale ze zoufalství (výjimkou jsou do jisté míry Polsko a pobaltské státy, které trpí dědičnou rusofobií).
O chronické zabedněnosti představitelů Evropské unie svědčí i prohlášení nové komisařky pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaji Kallasové, které na síti X 1. prosince v souvislosti s její návštěvou Kyjeva napsala: „Při mé první návštěvě od nástupu do úřadu je můj vzkaz jasný: Evropská unie chce, aby Ukrajina tuto válku vyhrála. Uděláme pro to cokoli,“ napsala v době, kdy celý svět hledá způsob, jak válku na Ukrajině ukončit mírovou cestou.
Snaha „staronové“ Evropské komise vinit ze vzrůstajícího celoevropského znechucení cokoli a kohokoli jen ne sebe a vést stále urputnější boj proti papírovým čertům dezinformací, nakonec povede jen k tomu, že se jednoho dne celá unie zhroutí jako domek z karet.
Čtěte také:
Když eurokrat o demokracii káže
Evropské antihodnoty
Dva muži ve věku 21 a 29 let v dolnorakouském Möllersdorfu zavlekli za bílého dne do auta a znásilnili 76letou seniorku. Jedním z podezřelých je občan Bosny a Hercegoviny, druhý je státním příslušníkem Chorvatska, oba ale žijí v Rakousku. a vítači stále vítají a podporují nekompatibilní struktury. eurohujeři a libtardi mají na rukách krev fialový hnus…..
Víte proč nikomu nestojí za to psát na zdi domů, že Fiala je vůl? Protože to všichni už vědí.
Haját Tahrír aš-Šám (HTS), překvapivým dobytím města Aleppo prokázal, že stále hodlá podřídit Sýrii své vizi. Vystupuje jako umírněný džihádista, který dbá o civilisty a je ochotný tolerovat menšiny. Pozorovatelé však upozorňují, že v centru jeho myšlení je stále islamistická ideologie.
ano, je to islám, a tomu nevěřit ani slovo, lhaní káfirům je povolené stejně jako sodomie….fialový eurohnus.
Pro neonacistku Kaju Kallasovou nebudou prolity žádné slzy.
Jsem v klidu. Krizi v automotive bude řešit von der lejno OSOBNĚ. Sice to zavinila a celou dobu tlačí na pilu proti průmyslu..
idnes 30.11.2024 Krizi autoprůmyslu chce řešit Von der Leyenová osobně.
3.12.2023 echo24: Ne miliardy. Von der Leyenová chce do zelené transformace nalévat už biliony eur a žádá nové daně a dluhopisy.
3.8.2022 idnes Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý odmítla polskou výzvu, aby Evropská unie dočasně pozastavila svůj systém obchodování s emisními povolenkami, a pomohla tak snížit vysoké ceny elektřiny. Namísto pozastavení tohoto systému podle ní EU pracuje na nouzovém opatření a strukturální reformě trhu s elektřinou, aby zajistila pokles cen.
Jak to dopadlo s Lisabonskou strategií?
Něco jako socialistická desetiletka.
Soudruzi to totálně podělali a tak se o Lisabonské strategii mlčí
Lisabonská strategie byla přijata Evropskou radou v březnu roku 2000 v Lisabonu s cílem vytvořit z Evropské unie do roku 2010 „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost“.