Podle webu tvorimevropu.cz propojuje pro většinu obyvatel Česka neznámý úřad oblast obchodu, rozvojové politiky, geopolitických vztahů a bezpečnosti. K tomu nutno přičíst jedno z největších generálních ředitelství, které zahrnuje 10 procent zaměstnanců EU. Eurokomisař Síkela má rozhodující pravomoci v programu Global Gateway, neboli Strategii Evropské unie na podporu infrastrukturních projektů po celém světě, především v rozvojových zemích subsaharské Afriky a Latinské Ameriky. Po 100 dnech hájení proto není od věci podívat se, jak si český komisař s historicky nejvyšším rozpočtem v historii českého eurokomisařství v souboji s ruskou (a především čínskou) konkurencí vede.
Tádžikistán a hodnotový řetězec bavlny
Jak jsem se dočetl na webu international-partnerships.ec.europa.eu, na konci března jednal Jozef Síkela v Římě s cílem prosadit strategii EU Global Gateway. Přitom určitě diskutoval o tom, jak strategie podporuje hospodářský růst v celosvětovém měřítku a přináší úspěch Evropské unii i partnerským zemím. Jako podstatně zajímavější se mi ovšem jeví jeho předcházející mise v postsovětském prostoru Střední Asie. S vládou Kazachstánu totiž Síkela podepsal rámcovou smlouvu mezi Evropskou investiční bankou (EIB) a Rozvojovou bankou Kazachstánu ve výši 200 milionů eur. EU přitom poskytuje záruku 18 milionů, přičemž cílem je mobilizovat investice do udržitelné dopravy a obnovitelné energie.
Spokojení museli být i v Tádžikistánu, ve kterém získali z peněz unijních daňových poplatníků grant ve výši 20 milionů eur na modernizaci tamní elektrické sítě, plus 30,15 milionu euro na budoucí projekty obnovitelné energie. Nesmíme zapomenout ani na grant ve výši 16,6 milionu na podporu zeleného přechodu prostřednictvím hodnotového řetězce bavlny v Tádžikistánu.
Vláda mimo realitu
Na základě středoasijské mise lze usoudit, že se Jozef Síkela zaměřil na energetiku. Zajímavý poznatek, protože v Česku se současný eurokomisař „těší“ z přezdívky „závětrný Pepa“ vycházející z faktu, že jako ministr průmyslu a obchodu neměl tušení o existenci závěrných elektráren, které určují ceny elektřiny na energetické burze.
„Jak se prokázalo v čase energetické krize, není Síkela zrovna expertem na energetiku. Na druhou stranu, komisař pro energetiku a bydlení Dan Jorgensen je zelený jako brčál a vůbec energetice nerozumí. Chce proto slepě stavět soláry a větrníky, které spolu s tepelnými čerpadly považuje za spásu všeho. Předpokládám, že Jozef Síkela by měl jako komisař pro energetiku alespoň kladný vztah k jádru,“ odhaduje europoslanec Ondřej Knotek (ANO), podle kterého nepatří český komisař ani zdaleka mezi nejzelenější členy komise.
Vzhledem k předchozí profesi bankéře pak Knotek považuje přidělené portfolio za odpovídající Síkelovu zaměření. „Horší je to pro nás, Česká republika totiž nikdy nebyla schopna realizovat významné zahraniční investice, které by jí přinášely zisk. To, jak vláda prezentovala, že Jozef Síkela dokáže jako eurokomisař pomoci Česku, je proto zcela mimo realitu.“

Síla neměřitelnosti
Pokud by se snad někomu zdálo, že projekty za stovky milionů eur nepřinesou evropskému daňovému poplatníkovi navýšení jeho životní úrovně, eurorealita je taková, že pokud komisař utrácí jeho peníze ze „svého“ portfolia s tím, že žádný z poslanců Evropského parlamentu (případně představitelů členských států) nevznese dotaz o smysluplnosti vynaložených prostředků, má víceméně volnou ruku. V případě dotazu musí ovšem tázající se osoba počítat s odpovědí „bruselštinou“ s cílem zničit jakoukoliv další touhu ptát se. Jediné omezení rozvojové pomoci je vázáno podporou udržitelného rozvoje, pomoc nesmí vést ke zhoršování klimatické situace.
Největší výhoda portfolia Jozefa Síkely spočívá – ostatně stejně jako v případě většiny portfolií ostatních eurokomisařů – v jeho neměřitelnosti. A tam, kde není stanoven cíl, lze za úspěch označit všechno, neboť například výsledek investice do udržitelného sklízení bavlny v Tádžikistánu se projeví za 20 let. „V roce 2010 si Evropská unie stanovila ambiciózní cíl, a to předčit do roku 2020 hospodářsky USA. Za deset let si na to v Bruselu nikdo nepamatoval,“ připomíná se smíchem Ondřej Knotek. Zároveň ovšem dodává, že přes neměřitelnost Síkelova portfolia není třeba úplně klesat na mysli: „Dá se s ním něco uhrát. Pokud se budou dělat menší konkrétní projekty jako například navýšení soběstačnosti Evropy v nějakém konkrétním strategickém kovu, lze dojít k nějakým měřitelným výsledkům. Jestli to zvládne pan Síkela, to nedokážu říct.“
Geniální a Evropu devastující
Během prvních 100 dnů ve funkci nezaznamenal eurokomisař pro partnerství podle Ondřeje Knotka kromě vlastního jmenování a častého pobytu v letadle žádný výrazný úspěch. „Věděl jsem, že se spolu budeme bavit, proto jsem požádal kolegy, aby zkusili nějaký úspěch najít. Snažili se, ale nenašli nic. Ale objektivně, celá Evropská komise, snad až na výjimky potvrzující pravidlo (jako komisaři pro zdravotnictví Várhelyi z Maďarska nebo pro obchod Šefčovič ze Slovenska), je tragická. Dejme panu Síkelovi rok času, ale obávám se, že se nějakého zázraku, kterým by zbavil Evropu závislosti na těžkých kovech nebo snížil závislost na čínských dodavatelských řetězcích, nedočkáme.“
Při pohledu na funkce jednotlivých eurokomisařů sdílím skepsi europoslance Knotka. Existují totiž nic neříkající až absurdní portfolia jako čistá, spravedlivá a konkurenceschopná transformace, máme taky eurokomisaře pro klima, nulové čisté emise a čistý růst, případně portfolio pro životní prostředí, vodohospodářskou odolnost a konkurenceschopné oběhové hospodářství.
A co je nejdůležitější, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová „namíchala“ portfolia takovým způsobem, aby se maximálně překrývala, zodpovědnost proto nesou všichni a zároveň nikdo. Kromě toho se musí na stejné věci shodnout několik lidovců, socialistů a zelených, což se rovná zázraku. A pokud nepanuje stoprocentní soulad, jde se za šéfovou Ursulou, která rozhodne s ohledem na své okamžité zájmy. Z hlediska uplatnění moci geniální, leč pro Evropu devastující.
Čtěte také:
Eurokomisař Síkela má za úkol krýt evropskou těžbu v Africe
Kozel Síkela energetickým zahradníkem
Nech si kecy a začni makat! Topolánek se Síkelou si vjeli do vlasů
Závětrný Pepa má dreamjob. Budget 300 mld eur, nulová odpovědnost, ideální kombinace.
čtk 17.9.2024 Jeho portfolio bude i příležitostí pro naše firmy s ohledem na jejich investice ve světě nebo při zajišťovaní dodavatelských řetězců. Chtěli jsme silné ekonomické portfolio, a to jsme i dostali, je to dobrá zpráva pro ČR,“ uvedl Fiala.
Pane nuteliére, jaké příležitosti jsou pro české firmy? Můžeme je vidět?
Investice našich desítek milionů eur do zeleného přechodu bavlny Kazachstán?
Nebylo by lepší investovat do české energetiky než do modernizace sítě v Tádžikistánu??
Ale kdo by se ptal popleteného nutelly na jeho sliby, už si ani nepamatuje.
No tohle se v podstatě dalo čekat, ale je teprve na začátku. Je potřeba se rozkoukat.
A dotaz na autora článku: o co se zasloužili komisaři za Maďarsko a Slovensko, že jsou výjimky, potvrzující pravidlo?
Pane Robo,měl jsem takový dojem že páně Síkelovo portfolio má jít mimo EU,tam jaksi nejsme
Nepochopil?