Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, zasedají revoluční a bakuninovské kroužky a bílá pěna kroužkuje pivní sklenice níž a níž. Tváře rozpálené, oči září, ve vzedmutých hrudích buší jako tisíce kovadlin nezlomná srdce, zatímco v tepnách i žílách se řítí vařící zpěněná krev. „To jsme to ale Klempovi, Micinkovi a kapitalismu nandali!“
V nějakém mainstreamovém médiu na netu jsem si všiml, že ke včerejší studentské demonstraci za Českou televizi a Český rozhlas se oficiálně/deklaratorně přihlásilo víc než 120 nebo 140 pražských škol. Číslo si přesně nepamatuji. Z toho počtu je zjevné, že aktivní byly i desítky středních škol. Z nich mnohé (a jistě většinu) zřizuje Hlavní město Praha.
Pro tuto chvíli nechme stranou, zda (a pokud ano, jaké) je za těmi mladičkými tvářemi, které jsem viděl na vizuálních záznamech, povědomí o novinářské práci v rozhlase a televizi. Znají etické kodexy obou podpořených institucí a legislativu upravující jejich činnost? Vědí, v čem má spočívat jejich veřejná služba? Naplňují ji v zájmu všech názorových proudů ve společnosti? Troufám si říct, že sotva. Tuny emocí a ledva miligramy ratia.
A tady jsme v místě systémového, žel i dlouhodobého selhávání školského systému. To má dvě roviny. Jednu tvoří osnovy a akreditované obory, tedy obsah. To jde primárně za ministerstvem školství. Druhou rovinou jsou kompetence a povinnosti zřizovatelů. Včerejší den opět ukázal jejich kontinuální selhávání. Do studijních plánů a osnov zřizovatelé sice přímo zasahovat nemůžou, ale rozhodně mohou bránit přepjaté politizaci základních a středních škol, kterou si ze 70. a počátku 80. let v totalitě nevybavuji. Školy by měly být ve svobodné a demokratické společnosti politicky neutrální. Jejich politizace je jen doprovodným jevem totality, nebo alespoň totalitního myšlení těch, kteří jejich provoz ovlivňují. To jsou učitelé a zřizovatelé.
Indoktrinovaní studenti v roli učitelů
Politizace středního a bohužel i základního školství je způsobena nejen neodpovědnými politiky, ale hlavně desetiletími působení politických neziskovek v našem školství, v němž už před lety indoktrinovaní studenti dnes působí jako učitelé a problém se cyklí. Je to onen známý Gramsciho Dlouhý pochod institucemi. Jak bylo řečeno výše, do studijních plánů a osnov zřizovatelé sice zasahovat nemohou, ale jednoznačně mohou z jimi zřizovaných škol hned a ideálně napořád vykázat politické neziskovky, které jsou jedním ze zásadních zdrojů společenského marasmu a faktického nihilismu v „angažované“ garderobě.
A protože máme na podzim komunální volby, měly by všechny neprogresivistické strany přijít se stopkou neziskovkám ve školách. A ano, už v těch základních, kde infekce vzniká. V Praze by to pak mělo být přání každého uvážlivého občana, protože hlavní město zřizuje desítky středních škol. Na racionální budoucnost myslící Pražané by měli po jimi volených stranách požadovat vykázání politických neziskovek ze všech stupňů škol. Mimochodem, vzpomeňte na vazebně stíhanou teroristku, která se radikálně aktivisticky projevovala už na gymnáziu ve Stříbře, které progresivistický radikalismus podporovalo, pokud ho nepodporuje stále.
Čtěte také:
Stávka médií veřejné služby? Konečně téma, které sjednotilo rozdělenou společnost. Děkujeme!
Mladí v ulicích za koncesionářské poplatky. Sledují vůbec to, co brání?
Strach o zelené dotace a demonstrace na základě lží
