Čína zakázala vstup čtyřem novozélandským poslancům kvůli návštěvě Tchaj-wanu

Vlajky Číny a Tchaj-wanu. Zdroj: Profimedia
ČTK
ČTK Agenturní zpravodajství

Čína na rok zakázala vstup do země, Hongkongu i Macaa čtyřem novozélandským poslancům poté, co minulý měsíc navštívili Tchaj-wan. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Na Tchaj-wanu je od neděle podruhé také předseda Senátu Miloš Vystrčil, jehož cestu Čína ostře odsoudila.

Tři poslanci ze stran vládní koalice a jeden z opozice navštívili Tchaj-wan v květnu jako delegace. Jedna z dotčených poslankyň Laura McClureová řekla, že se Čína snaží novozélandské poslance zastrašit. Zákaz vstupu by čínská ambasáda v metropoli Wellingtonu mohla zmírnit nebo zrušit, pokud by se politici omluvili, McClureová pro to ale nevidí důvod.

Novozélandského ministra zahraničí Winstona Peterse krok Číny překvapil a diplomaty požádal, aby o věci jednali s čínskými představiteli v Pekingu i ve Wellingtonu. Čínské velvyslanectví ve Wellingtonu však uvedlo, že delegace ignorovala opakovaná varování a cestovala na samosprávný ostrov, kde se setkala s viceprezidentkou Hsiao Bi-khim.

„Návštěva poslanců není v rozporu s novozélandskou politikou jedné Číny. Členové novozélandského parlamentu mohou nezávisle na vládě přijímat vlastní rozhodnutí o tom, jak se postaví k pozvání k cestám do zahraničí. To, že Wellington s Tchaj-wanem neudržuje diplomatické vztahy, Novému Zélandu nebrání v udržování obchodních, ekonomických nebo kulturních vztahů s ostrovem,“ uvedl novozélandský resort zahraničí.

Samotný Tchaj-wan rozhodnutí Číny odsoudil. „Styky Tchaj-wanu s mezinárodními přáteli jsou legitimním právem a Čína do nich nemá právo zasahovat,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

Nový Zéland byl dlouho jedním z nejbližších partnerů Číny ze států Západu, vztahy mezi nimi byly ale v posledních letech napjaté, protože se Peking snaží rozšířit svou vojenskou a diplomatickou moc v Tichomoří. Novozélandská středopravicová vláda Christophera Luxona posílila své vztahy s Austrálií a Spojenými státy.

Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně trvá vláda jedné strany.

Ukázat komentáře (0)

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Agenturní zpravodajství

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >