<em>„Na začátku jsme si řekli, že nikdo z členů Skupiny D nebude mít žádné majetkové podíly na firmách, které by mohly mít benefit ze sbírky Skupiny D.“ Tato slova zazněla z úst Martina Kroupy, spoluzakladatele spolku Skupina D a předsedy správní rady organizace Post Bellum, během policejního výslechu loni v září. Kroupa vypovídal v rámci šetření trestního oznámení, které podal předseda spolku, herec Ondřej Vetchý. Vetchý žádal policii, aby vypátrala neznámého pachatele šířícího podle něj lži o tom, že členové spolku zneužívají peníze ze sbírky určené na drony pro Ukrajinu. Policie však šíření lží nepotvrdila. Naopak – ukázalo se, že podezření, která se v médiích okolo Skupiny D dlouhodobě objevovala a na něž opakovaně upozorňoval zejména poslanec Pavel Růžička (ANO), mají racionální jádro. Trestní oznámení Ondřeje Vetchého bylo odloženo. Šetření Vojenské policie o nesrovnalostech v čerpání peněz ze sbírky naopak dál pokračuje.
Podrobnosti o závěrech vyšetřovatelů zveřejnil jako první Deník TO – zde a zde.
Členové předsednictva spolku Skupina D ve výpovědích opakovaně zdůrazňovali, že se spolkem spojili své jméno, protože věřili jeho myšlence a záruka transparentnosti sbírky pro ně byla při vstupu naprosto zásadní. „Má podmínka zněla, že nikdo z členů spolku nebude mít v žádné dodavatelské firmě profit, a to mi bylo zaručeno,“ uvedl Martinův bratr Mikuláš Kroupa. Podobně se vyjadřovali i ostatní – nejen bratři Kroupové, ale i předseda spolku Ondřej Vetchý.
Tajemník Veverka
Duchovním otcem celého projektu Drony Nemesis a tím, kdo jeho činnost realizoval a za jeho bezproblémový chod členům spolku ručil, byl tajemník spolku Jan Veverka – voják v aktivní záloze, podnikatel a úspěšný český investor. Vyšší stovky milionů korun vydělal mimo jiné při prodeji svého podílu v Kiwi. V roce 2014 vstoupil do aktivních záloh 601. skupiny speciálních sil v Prostějově, elitního útvaru historicky spojeného s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou i prezidentem Petrem Pavlem. Prošel zahraničními misemi v Afghánistánu a Mali a je nositelem amerického vyznamenání Army Achievement Medal.
Sbírka Drony Nemesis, kterou rozhýbal a pro kterou nadchnul ostatní, vynesla nakonec přes 264 milionů korun od desítek tisíc dárců. Na Ukrajinu bylo podle tvrzení organizátorů sbírky vyvezeno nejméně 17 tisíc FPV dronů. V říjnu 2024 za to Veverkovi šéf ukrajinské rozvědky Kyryl Budanov osobně předal medaili. O několik měsíců později mu u dveří stála Vojenská policie. Vyšetřovatelé se začali zabývat podezřením, zda se klíčoví aktéři navzdory veřejným slibům na sbírce neobohatili. „Je legitimní posuzovat, zda zvolená struktura nevykazuje znaky účelovosti,“ napsal Městský soud v Praze.
V hledáčku policistů je firma FPV Space, která drony na Ukrajinu dodávala. Ta je s Veverkou natolik úzce spjata, že policie se patrně bude muset zabývat hypotézou, zda jejím skrytým majitelem není nakonec Veverka sám.
Zrod firmy a Veverkova půjčka
V době, kdy Skupina D rozjížděla sbírku, firma FPV Space ještě ani neexistovala. Na svět jí pomohl právě Jan Veverka, který jako dodavatele dronů na Ukrajinu osobně vybral Davida Špačka – špičkového závodního pilota FPV dronů a bývalého příslušníka Vojenského zpravodajství. Veverka to později vysvětlil policistům takto: „Sbírka Drony Nemesis vznikla v době, kdy v Evropě neexistoval trh s FPV drony v potřebném množství přibližně 10 000 kusů. Proto jsem oslovil Davida Špačka, kterého jsem poznal v roce 2023 během svých cest na Ukrajinu, a to jako odborníka na FPV drony a nejlepšího českého pilota FPV dronů. Byl mi doporučen i lidmi z bezpečnostních složek.”
Špaček ale v té době vhodnou firmu nevlastnil, a tak ve stejný den, kdy vznikl spolek Skupina D (13. prosince 2023), bylo založeno i nové s.r.o. s názvem Koptery, zapsané na Špačkovu partnerku Janu Hrubou. Aby v Koptery nemuseli čekat, než se na sbírkovém kontě objeví první peníze, den po jejím vzniku, tedy 14. prosince 2023, firmě Veverka půjčil počáteční kapitál 9,5 milionů korun. A tak mohl David Špaček se svou partnerkou za peníze Jana Veverky nakoupit první dodávku dronů z Číny.
„Moje společnost (Touzimsky Kapital, pozn. red.) poskytla paní Hrubé standardní obchodní půjčku s běžným úrokem a delší dobou splatnosti určenou na prvotní nákup komponentů pro FPV drony a na rozvoj společnosti s ručením omezeným,“ vypověděl Veverka. „Důvod byl jednoduchý, paní Hrubá do té doby provozovala projekt koptery.cz jako fyzická osoba. Pro mě i pro vznikající neziskovou organizaci bylo zásadní, aby dodávky zajišťoval odborně způsobilý a současně transparentní subjekt s jasně vymezenou právní a účetní odpovědností… Protože bych si nikdy nedovolil hradit z prostředků veřejné sbírky jakékoliv zboží předem, rozhodl jsem se na úplném začátku fungování Skupiny D na projekt poskytnout vlastní finanční prostředky, a to i s významným rizikem, že se mi tyto peníze nikdy nevrátí,“ řekl Veverka Novinkám.
Tak horké to ale nebylo. Na sbírkovém kontě se začaly rychle hromadit peníze a firma Jany Hrubé tak měla o zakázky postaráno. Splatit Veverkovi jeho vklad by po čase patrně nebyl žádný problém. Veverka se ale rozhodl jinak.
Do projektu vtáhl svého starého přítele Zdeňka Poula – nejdříve jen jako zaměstnance, který měl firmě Koptery pomoci se získáním licencí na vývoz dronů. Stejně jako Jan Veverka, i Poul má blízko k armádnímu prostředí a aktivním zálohám. Jako bývalý voják z povolání prošel výcvikem speciálních sil v Prostějově a poté přešel k Vojenské policii, kde se vypracoval na náčelníka oddělení ochrany ministra obrany a na šéfa ochrany náčelníka Generálního štábu. Tato role mu poskytla dlouhodobý osobní kontakt s nejvyšším velením české armády. Později nastoupil do zbrojního holdingu CSG Michala Strnada, kde se věnoval zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem a osvojil si právě znalost licenčních procesů v obranném průmyslu. Právě pro tuto znalost byl pro Veverku a spolek cenný. Poulovi se dařilo a licence na vývoz dronů úspěšně vyřizoval, zaměstnancem mohl zůstat i nadále, ale Veverka po několika měsících udělal překvapivý tah.
Láhev vína pro Veverku
31. května 2024 uzavřel Veverka s Poulem smlouvu, jejíž detaily nejsou známy. Jisté je, že Veverkova firma Touzimsky Kapital postoupila pohledávku ve výši 9,5 milionu korun čerstvě založené firmě POUL SPACE s.r.o., jejímž jediným majitelem je Zdeněk Poul. Lapidárně řečeno, po tomhle manévru už eseróčko Jany Hrubé nedlužilo peníze Veverkově firmě, ale té Poulově.
A právě tento manévr budí největší podezření. Proč? Chtěl si Veverka skrze Poula udržet nad firmou kontrolu? Ani Poul si totiž peníze nenechal vrátit. Udělal s nimi to, co sám Veverka udělat nemohl. 22. července 2024 firma POUL SPACE pohledávku použila jako vklad do Koptery. Jinak řečeno: Jana Hrubá de facto půlku své skvěle prosperující firmy předala svému externímu zaměstnanci, Veverkovu příteli Poulovi. A to i přesto, že (soudě podle výsledků firmy) klidně mohla Veverkovi dluh už po roce splatit.
Od té chvíle tedy (přinejmenším papírově) patřila půlka firmy přejmenované na FPV Space Zdeňku Poulovi. Do firmy přitom sám Poul nevložil ani korunu z vlastních zdrojů, protože vstupní vklad zaplatil počáteční investicí od Veverky. Celou transakci zastřešovala tatáž advokátní kancelář, která dříve zakládala i spolek Skupina D. Pro Hospodářské noviny Poul popsal celou genezi takto:
„Mám Honzu strašně rád, je to můj kamarád, každý rok mu jdu osobně popřát k Vánocům. To dělám tak maximálně u deseti lidí. A to se stalo i v roce 2023. Byl jsem za ním v jeho kanceláři v Quadriu, nesl lahev vína a tehdy ještě kalendář CSG a normálně jsme si povídali o všem možném. A on byl tehdy úplně pohlcen rozjezdem veřejné sbírky na FPV drony pro napadenou Ukrajinu. Říkal mi, co s partnery ze vznikající Skupiny D chtějí dělat, jak pomáhat Ukrajincům a jak přenášet zkušenosti do prostředí AČR. Jako voják jsem hned chápal strategický rozměr Honzova uvažování. Ozval se pak asi za dva měsíce. Pil jsem si kafe na dovolené v Alpách, když zazvonil telefon. Ptal se mne, zdali mám z CSG zkušenosti s licenčním řízením a že bych mohl pomoct svými zkušenostmi jejich dodavateli dronů. Přesně takhle jsem se dostal ke společnosti Koptery, dnes FPV Space. Nejdříve jsem byl zaměstnanec na DPČ a následně jsem se stal společníkem…“
Jakou dohodu spolu Veverka s Poulem uzavřeli, není jasné. Láhev vína a firemní kalendář, který Veverkovi přinesl o Vánocích roku 2023, se ovšem zpětně Poulovi musely jevit jako nejlepší investice jeho života. Protože zhruba o rok později přiteklo z FPV Space na konto POUL SPACE více než šest a půl milionu korun – Poulův podíl na zisku z firmy FPV Space. Stejnou částku obdržela i Jana Hrubá.
Kromě toho Poul dál dostával jako manažer ve firmě 50tisícový plat a v lednu 2024 se ještě navíc mohl těšit i z roční odměny za svou usilovnou práci: „…kromě jedné jsme získali všechny licence, které přímo souvisí s naším obratem. A tak jsme se se společnicí ve firmě dohodli, že když nám to půjde a překonáme obrat 100 milionů, tak si dáme odměnu na základě schválení valnou hromadou.” (zdroj: HN) Tato odměna činila podle zjištění policistů 2,3 milionu korun.
Poulovo zlaté vejce
Veverka pro Novinky uvedl, že mu Poul investici do FPV Space splácí a údajně už mu polovinu dluhu splatil i s úroky. Úroky si ale údajně Veverka nenechal a vložil je zpět na účet sbírky Drony Nemesis. Připusťme, že to tak je, protože o smluvním ujednání, za jakých podmínek přenechal Veverka téměř desetimilionovou pohledávku Poulovi, nevíme nic. Pokud tomu tak je, pak to znamená, že Veverka nevydělal na dronech ani korunu, zatímco jeho přítel Poul kasíroval miliony. Navíc s vidinou dalších zisků do budoucna. Plány totiž měla firma FPV Space odvážné: „Naším cílem bylo přenést kompletně výrobu do Česka. A tím zvýšit bezpečnost a soběstačnost firmy a i celého Česka. … Měli jsme objednané linky, prostory, školení nových zaměstnanců pro obsluhu těchto strojů, všechno se mělo letos rozjet…”
To, co firma FPV Space plánovala, tedy už nebyla žádná garážovka, kde se skládají drony z čínských komponent, ale potenciálně velký hráč na rychle rostoucím trhu. Válka na Ukrajině totiž proměnila FPV drony v nejdůležitější zbraň moderního bojiště. Bezpilotním prostředkům se připisuje až 80 procent úspěšnosti na ukrajinské frontě. EU proto připravuje finanční balíček, z něhož šest miliard eur má směřovat právě do výroby dronů. Kdo by v tomto prostředí dokázal vybudovat certifikovanou výrobu FPV dronů v srdci Evropy – s bojovými zkušenostmi z Ukrajiny, zavedenými licencemi a funkčním dodavatelským řetězcem – by patrně měl před sebou vizi zakázek na mnoho let dopředu. Pokud máme věřit Janu Veverkovi, tyto velkolepé plány se ho netýkaly, vše dělal jen proto, aby pomohl Ukrajině. Počítal s tím, že dostane zpět svých deset milionů bez úroků a po zbytek života se bude dívat na to, jak jeho přítel Zdeněk Poul, kterému přihrál tohle zlaté vejce, vydělává velké peníze.
Zdá se ovšem, že této verzi vyšetřovatelé tak úplně nevěří. Už v březnu jsem na stránkách Deníku TO citovala ze zprávy Městského soudu v Praze, podle něhož „je důvod se domnívat, že Veverka založil spolek Skupina D účelově a navedl Janu Hrubou, aby založila společnost FPV Space, jejímž prostřednictvím mohl vyvádět finanční prostředky zaslané dárci ze sbírky ven. Tímto způsobem měl neoprávněně obohatit společnost FPV Space a přes ni i ostatní jím zvýhodňované osoby.”
Klíčový bude obsah dohody mezi Poulem a Veverkou, pokud se k němu vyšetřovatelé dostanou. Do podobných smluv se totiž často dává třeba opce na zpětný odkup, předkupní právo, zástavní právo na podíl, dohoda o hlasování, dohoda o rozdělení zisku a podobně. Na důvody, proč zvolil Jan Veverka jako dodavatel firmu Jany Špačkové a proč a za jakých podmínek svou pohledávku převedl na Zdeňka Poula, jsem se chtěla zeptat přímo Jana Veverky, ale řekl mi, že je na Ukrajině a rychle zavěsil. Na mou SMS, kam mohu poslat otázky, už nereagoval.
Veverkova prodloužená ruka
Aktéři kauzy se v médiích rezolutně brání a opakovaně argumentují tím, že FPV Space byla soukromá firma. A do její struktury a marží nikomu nic není. Technicky vzato mají pravdu. Pokud by všechny zmíněné subjekty hospodařily se soukromými penězi, pak by všechny výše popsané transakce byly naprosto legitimní. Jenomže do hry vstupuje veřejná sbírka, která je svázána velmi přísnými pravidly právě proto, aby si nikdo nemohl peníze od důvěřivých lidí jednoduše přivlastnit. A o tom píše Městský soud, který říká, že FPV Space nebyla skutečně nezávislá soukromá firma. Byla to v podstatě prodloužená ruka spolku, založená ve stejný den, řízená stejnými lidmi, živená téměř výhradně penězi ze sbírky. Není to příběh o firmě, která si na trhu našla zákazníka. Je to příběh o zákazníkovi, který si na míru ušil dodavatele.
A právě proto argument „FPV Space je soukromá firma, která může tvořit zisk“ podle soudu nestačí. Když firma existuje prakticky jen proto, aby inkasovala peníze od jednoho odběratele financovaného veřejnou sbírkou – a když jsou oba subjekty personálně propojeny – nelze je posuzovat odděleně. Je potřeba ptát se na smysl celé konstrukce jako celku.
A ten smysl, jak naznačují vyšetřovatelé, mohl být jediný – obejít přísná zákonná omezení, která platí pro veřejné sbírky, a část peněz od dárců přesunout do soukromých kapes bez zákonné kontroly.
Čtěte také:
Převoz dronů na Ukrajinu: I za přestupek hrozí vojákům otevření prověrky
Vetchého trestní oznámení aneb Jak se nakládalo s penězi na drony pro Ukrajinu? Díl první
Vetchého trestní oznámení aneb Jak se nakládalo s penězi na drony pro Ukrajinu? Díl druhý
