Syrský prezident Bašár Asad vládl zemi 24 let. Posledních 13 se bránil nájezdům a vnitřním útokům džihádistů. Některé teroristické skupiny podporovaly Spojené státy, jiné Turecko, do nepřehledného konfliktu byly ale zapojeny i další země. Asadův, na místní poměry sekulární režim, podporovalo Rusko a Írán. Právě zahraniční podpora patrně Asadovým vojskům pomohla islamistické bojůvky po letech vytlačit z většiny země a zdálo se, že konflikt zamrzl.
Na konci listopadu ale přišla překvapivá blesková ofenzíva islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám. Ta v krátkém sledu obsadila nejprve druhé největší města Aleppo, následně města Hamá, Homs a v neděli Damašek. Prezident Bašár se pokusil uprchnout, objevují se ale zprávy, že je zřejmě mrtev. Džihádisté slibují, že budou mírumilovní a nikdo se nemá čeho bát. To ale sliboval Tálibán v Afghánistánu po vyhnání Američanů také.
Rusové na pomoc nepřišli. Proč asi?
Klíčovou roli v šokujícím postupu islamistů sehrálo to, že Rusové – až na omezenou leteckou podporu – Asadovi tentokrát nepomohli. Český premiér Petr Fiala z toho má zřejmě radost. „Situaci v Sýrii sledujeme. Je zřejmé, že sázka na Rusko Asadovi nakonec nevyšla. Přejme Sýrii stabilitu a svobodu, nikoliv chaos nebo vládu teroristů,“ napsal ministerský předseda na Twitteru.
Právě chaos a vládu teroristů sebou ale skupina Haját Tahrír aš-Šám, která vznikla v roce 2011 jako odnož Al-Káidy, do Sýrie nejspíš přináší. Protože kdy naposledy teroristé přinesli mír a stabilitu, aby uspořádali svobodné volby? Pokud se teď v Sýrii uhnízdí, bude to znamenat další obrovskou bezpečnostní hrozbu nejen pro celý region, ale také pro Evropu a Spojené státy. Jestliže to bylo právě Rusko, které nakonec zabránilo tomu, aby se celá blízkovýchodní země stala další líhní teroristů, nemohla se teď Sýrie stát jeho nástrojem hybridní války? Buď jak buď, škodolibá radost z Asadovy porážky není na místě. V téhle části světa platí, že v případě svržení relativně stabilního a pokojného režimu přichází na řadu období chaosu, násilí a exportu terorismu (nejen) na Západ.
Někteří fanatičtí rusofobové mají opravdovou radost z vítězství džihádistů…
Jde o strašné zatmění mysli, kdy vůbec netuší, komu vlastně v reálu fandí.
Na tom je nejhezčí ten myšlenkový kotrmelec: hurá! Asad padl, hurá! Občané naší země, vraťte se domů, bude tam divoko.“ Fascinující, jak by řekla paní Spencerová.
Pan premiér má jistě ty nejlepší informace, takže teď se mohou všichni syrští uprchlíci vrátit domů, konci podle něj chaos. A exodus do Evropy skončí. Uf to jsem si oddechla.
Fiala by to neměl šňupat už ani ředěný, má místo mozku ementál. To se od 11. září nic nenaučil? Nebo má jen dobře vydlabáno a v Aspenu mu vycpali hlavu pilinami?
A víte co, někdo by mu měl poradit, ať jede do Damašku osobně a pogratuluje vítězům. Vážně moc by se nám to hodilo, protože by se domů vrátil v hooodně malý rakvi. blbeček…
Fialenkovi favorité zvítězili a nyní nastane v Sýrii „ráj na zemi“. Ráj podobný tomu Libyjskému!
Rozumek a spol. se už těší na další várku slimáků…
S uspokojením či dokonce radostí vítat vítězství odnože Islámského státu může jen idiot. A jím Nutella jednoznačně je.