A byť jsou jeho členy právnické kapacity ODS jako Marek Benda či Eva Decroix, nikdo se nepozastavil nad tím, že by se třetí registrovanou osobou s možností poskytovat finanční dary na domácí volební kampaně mohl podle zákona stát občan kterékoliv země Evropské unie.
A právě možnost financování českých parlamentních voleb prostřednictvím finančních darů od registrovaných třetích osob ze zemí EU, které se nezapočítávají do nákladů na kampaň v maximální hodnotě 90 milionů korun (bez DPH), vzbudila patřičnou reakci.
Dost dobře jsme si totiž s kolegy nedokázali představit motivaci občana EU k tomu, aby se místo finančních darů pro politickou stranu vlastní země rozhodl pro dar až 1,8 milionu korun ve prospěch jakéhokoliv českého politického subjektu kandidujícího například v parlamentních volbách. Stejně tak zarážející se nám jevil neomezený počet třetích registrovaných osob.
Služba cizí moci?
Tím ovšem nejasnosti ohledně zákona, který měl podle resortu vnitra zpřísnit pravidla pro financování voleb, ani zdaleka nekončily. Potenciální eurounijní fanoušek některého z českých politických subjektů sice musel být dle zákona registrován a peníze by musely odejít z transparentního účtu, ovšem nikoliv nepodstatný problém spočíval v neexistenci kontroly dárcova účtu.
Zákon totiž nestanovil, jak zamezit možnosti, aby na účet registrované třetí osoby nezaslala dar například anonymní firma z nejmenovaného ostrova ve Středozemním moři, který je součástí EU, s doporučením, na účet které české strany či kterého hnutí peníze poslat. A tak mohl rybář posloužit cizí moci a ovlivnit výsledek našich voleb. Pro příklady není nutno chodit daleko, stačí se podívat na vývoj situace v Rumunsku.
Stopka zahraničním darům
Leč dobrá věc se podařila, neboť se na facebookovém profilu předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) objevil příspěvek hodnotící dění z pátku 14. března, kdy se stalo dle jeho názoru něco poměrně vzácného. Poslanci z koalice a opozice totiž spolu na chvíli dokázali mluvit. A dokonce se i domluvit. Nejdříve se zákonodárci shodli na pozměňovacím návrhu, který úředníkům odstraní možnost pokutovat bez jasných pravidel částkou až 2 miliony korun urážlivost a nepravdivost volební kampaně.
„Ještě větší oříšek byl vládní návrh, aby politické strany a hnutí v ČR mohly přijímat i finanční dary ze zemí EU. To se nám po zkušenostech s kyperskými dary nelíbilo už vůbec. Koalice pochopila, že situace je vážná, a nakonec jsme se dohodli, že budeme opakovat 2. čtení, zákon zpřísníme a zahraniční dary nebudou možné,“ napsal Radek Vondráček s tím, že připojil podpis pod společný návrh poslanců.
Neschopnost, či záměr?
Na základě předchozího odstavce je prakticky jisté, že do českých voleb nebudou prostřednictvím nepochopitelných darů zasahovat cizinci. Otázkou však zůstává, zda stojí za původním legislativním paskvilem neschopnost právníků ministerstva vnitra (kteří mimochodem připravili také zákon o šmírování webů, od kterého se dokonce distancoval premiér Petr Fiala), nebo snad právníci pracovali na základě objednávky. V této chvíli těžko říct. Každopádně potenciální bílí koně zatím zůstávají ve stájích…
Čtěte také:
Nový zákon umožní financovat volební kampaně přes bílé koně třeba z Kypru
Návrh vyhlášky pro zpřísnění dohledu nad internetem vzbuzuje další rozpaky
Moderní imigrační společnost EU po schválení paktu
Však oni to obejdou, resp. již obcházejí. Stačí, když si najdou domácí bílé koně, kteří dar jakože poskytnou, popř. to nenaformulují jako dar, ale např. nákup konzultačních služeb od nějaké subjektu spjatého s danou stranou.