Čtěte online Deník TO bez reklam >>

Bojí se odborníci říkat fakta? Jak kde!

Tranzice - ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock.com

V úterý 4.6. proběhla na půdě Poslanecké sněmovny konference s názvem “Ztráta identity?!”. Záštitu nad ní převzala poslankyně a pediatrička Romana Bělohlávková, která tak reprezentovala stále ještě křesťansko-demokratickou část KDU-ČSL.

Ústřední téma události tvořila problematika transgenderu, změny pohlaví, detranzice (návratu do skutečného pohlaví) ale i toho, jestli by biologičtí muži měli boxovat proti ženám v ringu či toho, jestli může chybějící a haněný otec vést k odmítání vlastního mužství u syna.

Na tyto otázky spolu hledali odpovědi klinická dětská psycholožka PhDr. Ludmila Trapková a sexuolog MUDr. Vladislav Chvála, kteří vedou rodinné psychoterapie nejen v rodinách, kde děti vnímají nesoulad mezi svým pohlavím a identitou, vedoucí lékař Centra sportovní medicíny MUDr. Jiří Dostál, sociální pedagožka a adiktoložka Mgr. Bc. Božena Havlová, zástupkyně spolku Pluralis, který sdružuje konzervativní LGBT+ osoby, Michelle Adlerová a nechyběl ani Daniel Black, mladý český detranzitor (člověk, který podstoupil změnu pohlaví, aby se po čase opět vrátil ke svému původnímu pohlaví). Dále zakladatel Detranzice.cz a člen spolku Based Initiative. Z USA zaslal svou zdravici také pan Walt Heyer, nestor lidí, kteří procházejí detranzicí, protože on sám byl jedním z prvních detranzitorů v USA (osm let žil jako transžena, když se jako manžel a otec dvou dcer nechal přeoperovat). Neopomněl zmínit svou předcovidovou návštěvu ČR. Byl pozván jako host kulatého stolu k otázkám změny pohlaví.

Řada odborníků se obává agrese aktivistů

Tito lidé, jsou jen hrstkou těch, kteří jsou odborníky v problematice krize identity a transgenderu v ČR. Specialistů, které oslovila poslankyně Bělohlávková, bylo dle jejích slov mnohem více, ale jen málo z nich našlo odvahu a sílu jít s kůží na trh a mezi čtyřma očima jí řekli, že agrese, a mediální lynč, který vyvíjejí progresivní transgender aktivisté, je takový, že mu už nechtějí čelit. Na tento trend upozornil i MUDr. Chvála, když ve své přednášce zmínil, že toto téma významně ztratilo tolik potřebnou odbornou debatu a stalo se z něj téměř čiré politikum. PhDr Trapková mu sekundovala a říkala, že nejprve by se toto téma mělo rozebírat s odborníky, dětmi a rodiči a až naposledy s politiky. Ale tento proces na Západě i u nás, zcela selhává.

O dvou odlišných trendech, které právě na Západě v posledních měsících pozorujeme, mluvila Michelle Adlerová ze spolku konzervativních LGBT+ osob Pluralis.

Michelle Adlerová. Zdroj: redakce TO

Její příspěvek s názvem “Půjdeme skotskou cestou?” poukazoval na to, že Anglie hodila ve věci transgenderu “zpátečku”. Na to upozornil i přítomný ředitel ZŠ Vít Šťastný, který přinesl nejnovější pokyny britského ministerstva školství v tom, jak pracovat s transgender žáky (jde o dokument, který třeba zamítá přístup chlapcům, co se identifikují jako děvčata do dívčích šaten a na záchody, poukazuje na pouze dvě existující pohlaví atp.). Paní Adlerová naopak poukázala na kauzy ze Skotska, které zpřísňuje kriminalizaci tzv. verbálních zločinů, kdy za pouhý fakt, že vyslovíte před nebinární osobou, že jsou pouze dvě pohlaví, můžete jít v nejvážnějším případě až na sedm let do vězení, protože jde o jakési “zranění citů” a veřejnosti dala jasně vědět, že život není černobílý a proto nemusí všechny LGBT+ osoby stát pod duhovými vlajkami, ale používat kritické myšlení i zdravý rozum.

Sport a translidé

Poměrně zásadní téma zvednul MUDr. Dostál, který poukázal na celosvětový trend, kdy se do především ženských sportovních kategorií dostávají transženy, tedy biologičtí muži a vyvstává dilema, jestli je důležitější inkluze transgender osob, anebo práva žen na férovou sportovní soutěž. Češký svaz prý ještě nemusel vydat žádné zavazující stanovisko či pravidlo, protože tu žádné transgender sportovce v nejvyšších kategoriích nemáme. Poukázal i na to, že se v některých sportech přestávají svazy řídit tím, že je důležitá hladina testosteronu (třeba u žen), ale především to, jestli si prošly ženskou pubertou. Když se totiž podle těchto pravidel “nehrálo”, stávalo se třeba ve světovém ragby, že transženy (tedy ragbisti, kteří se cítí být ženami), pro svůj výrazný rozdíl v tělesné konstrukci, způsobovaly svým spoluhráčkám mimořádně závažná zranění.

Paní adiktoložka Havlová hovořila o kazuistice svých dvou transgender klientů, s jejichž traumaty se začalo pracovat až na základě zneužívání alkoholu a jiných látek, namísto mnohem dřívější péče, kdy se jednoznačně prožitá traumata (znásilňování otcem či partnerem matky) odráželo v jejich chování.

Silným osobním svědectvím zakončil celou akci Daniel Black, jež prošel v 18 letech (po třicet minut trvající konzultaci s přední českou odbornicí!) přeoperováním na opačné pohlaví. A když si o pár let později uvědomil, na základě spolupráce s psychologem, že trpí jiným psychickým problémem, bylo už pozdě. Pan Black založil organizaci, která nabízí pomoc českým detranzitorům (Detranzice.cz), protože jak sám řekl – prostě jsem potřeboval, aby se mnou někdo seděl a skutečně hluboce naslouchal mým problémům, pak by to až ke tranzici pravděpodobně nikdy nedospělo.

Otázka z publika, která akci uzavřela, padla z úst chirurgické, sálové zdravotní sestry, již zajímalo, kdo za tak složité operace a celoživotní hormonální léčbu platí. Jestli dospělé děti, rodiče nebo snad pojišťovny. A odpověď, kterou dala paní poslankyně Bělohlávková, že pojišťovny, následovala výmluvným, hrobovým tichem.

Čtěte také: Nevratné poškození dětí LGBT+ propagandou hrozí a je třeba to zastavit, Chci vědět, s kým mám tu čest, Matka pro progresivní století, Festival europolitické písně, Když z tábora progresivistů tryská nenávist, Manželství s čímkoli

Líbí se vám článek?

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >