Zničili jsme energetiku států v EU, nezbývá než aby se domácnosti uskromnily, to je podstata návrhu další regulace Evropské komise. Předložena má být ještě letos. Místo toho, aby se stavěly elektrárny s řiditelným výkonem.
EU tvrdí, že chce, abychom neplatili za elektřinu moc. Ve skutečnosti je to jen maskovací síť, jež má zakrýt to, jak strašně unie zničila energetiku členských států. Jak znemožnila stavět elektrárny, které nejsou závislé na počasí a denní době. I to, jak bruselský establishment chce, aby lidé v EU nebyli svobodní.
„Evropská komise chce, aby domácnosti ve špičkách spotřebovaly méně energie, aby snížily účty a odstranily tlak ze sítě, a to v rámci přípravy na explozi poptávky po energii z datových center umělé inteligence a elektrifikaci ekonomiky,“ napsal na začátku června portál Politico o obsahu chystané unijní regulace (zde). Nové nařízení má zrychlit zavedení inteligentních měřičů s umělou inteligencí. Ty mají lidem poskytnout „větší kontrolu nad tím, kdy spotřebovávají elektřinu, a umožnit tím přesun spotřeby do levnějších hodin a tím snížit účty“.
Cílem je ovšem především snížit spotřebu ve večerních hodinách, ve kterých je nejvyšší poptávka. Což se rovná přiznání, že státy v EU mají problém produkovat dostatek elektřiny.
Kdo za to může?
Jenže… Kdyby se EU nepustila do přechodu na zelenou energetiku tak dryáčnicky a respektovala rady skutečných energetiků, nikdy by nyní nemusela po lidech chtít, aby snižovali či měnili svou spotřebu. Energetické společnosti by si samy našly cestu k tomu, jak uspokojit požadavky datových center, protože je to pro ně výhodné.
Stačilo by, aby EU, respektive Evropská komise, pochopila, že energetika je organismus, který se vyvíjí podle vývoje fungujících technologií, nikoli podle politických rozhodnutí. Bohužel, místo toho nařídila termíny a nedostatečné technologie, jejichž prostřednictvím je jedině možné ony termíny splnit. Bez ohledu na to, jaké jsou fyzikální zákony a jak vypadá vývoj technologií. Výsledkem je stav, kdy se za biliony eur dostáváme do stavu, kdy není jisté, zda budeme mít elektřinu, nebo zda si ji budeme moci dovolit. To vše v době, kdy si bez elektřiny neumíme představit život. A také v době, kdy EU chce převést veškeré stroje pouze na elektrický pohon.
Čili, vše má být na elektřinu. Ovšem elektřiny bude málo. Takže nebude pořád ani pro každého a ještě k tomu bude drahá. Zdůvodnění? Zachraňujeme globální klima, jehož vývoj jsme schopni ovlivnit pouze ze sedmi procent. (Podíl všech států v EU na globálních emisích oxidu uhličitého, který podle „vědeckého konsenzu“ způsobuje oteplování Země, je zhruba sedm procent.) A jaký to bude mít přínos? Pro Evropany pouze negativní. Neboť drahá elektřina způsobuje nekonkurenceschopnost na mezinárodních trzích. Drahá elektřina také způsobuje to, že si lidé v zimě nezatopí nebo nebudou mít dost teplé vody.
Energetiku ničí ideologie
Existuje řešení? Ano. Je navíc jednoduché. Přestat zachraňovat světovou teplotu, kterou státy v EU zachránit nemůžou. Investovat do výzkumu a vývoje modulárních jaderných elektráren. Francie, jež má většinu elektřiny z jádra, totiž produkuje méně oxidu uhličitého než Norsko, Švédsko či Island, jež jsou brané jako vzor moderní energetiky (zde). A také stačí zrušit emisní povolenky nebo alespoň zásadně omezit vliv spekulantů na jejich cenu. A přestat se tvářit, že zemní plyn produkuje méně oxidu uhličitého než uhlí. Neboť to není pravda. Takže přestat tlačit na rychlé zavírání uhelných elektráren a k nim ještě postavit potřebné množství plynových. A teprve potom, podle vývoje technologií, přecházet na zdroje, jež jsou nízkoemisní.
A pak ještě jedna věc. Vzít v potaz zdravý rozum. Fotovoltaické panely totiž nemůžou zajistit energetickou bezpečnost států v EU. Protože se dovážejí přes půl světa, fungují jen, když pořádně svítí slunce, a v EU si je neumíme vyrobit ani zdaleka v dostatečném množství. Zdravý rozum také říká, že dostatek elektřiny, který je pro společnost ve 21. století nezbytný, zajistí pouze dostatečná kapacita řiditelných zdrojů elektřiny. To jsou primárně uhelné a plynové elektrárny, do jisté míry i jaderné. Ty jsou pak nejvhodnější pro permanentní dodávku v takzvaném základním zatížení. Jiným způsobem si zatím neumíme dostatek elektřiny v každém okamžiku zajistit.
EU rozvrátila fungující energetiku členských států. Návrh „Nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění dlouhodobé udržitelnosti účtů za elektřinu v Evropské unii, kterým se mění nařízení (EU) 2019/943 Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou“, rozvrat nenapraví. Přes proklamace europolitiků totiž jen „vytlouká klín klínem“, vede k růstu celkových nákladů spotřebitelů a především vůbec neřeší podstatu problému. Tedy nedostatek řiditelných zdrojů elektřiny, schopných ji dodávat permanentně. Ani nepřiznává, že sázka na obnovitelné zdroje (OZE) vede pouze k růstu cen a nedostatku elektřiny.
