Český Green Deal se tutlá jak státní tajemství. Asi to bude pecka, kterou všichni zaplatíme z daní

Green Deal je navíc něco extrémně nepopulárního. Takže jeden hází na druhého, kdo za to může, kdo to podepsal, a hlavně nám tvrdí, jak už není o čem jednat, protože prý musíme. My přitom na příkladu konce spalovacích motorů víme, že to není pravda. Zatímco za českého předsednictví to bylo předkládáno jako úspěch, o kterém se už nejedná, protože je uzavřen, za švédského předsednictví, které následovalo hned po českém, to už bylo hodnoceno jako neúspěch a věc se zase částečně otevřela.

Naprosto neslušný je přitom způsob projednávání, který dělá z lidí blbce. Věc se dostala do vlády v době dovolených, kdy lidé moc nesledují média, a hlavně v podobě poslaneckého návrhu, což znamená, že k úpravě legislativy dojde na poslední chvíli ve Sněmovně.

To vede k tomu, že se tak zásadní, ale nepopulární věc méně diskutuje a méně se probírá v médiích. Jinými slovy, vláda má radiový klid a mnozí si nejspíš všimnou zásadních změn až ve chvíli, kdy bude pozdě, což bude u většiny položek v roce 2027, kdy mnoho věcí výrazně podraží.

Vaří se pod pokličkou a nevíme co

I čekal jsem, jak vláda rozhodne na středečním jednání o Green Dealu. Nicméně Dukovany jí zabraly tolik času, že se k tématu nedostala, takže jsme se opět nic nedozvěděli. Dále se vše tutlá.

Je to přitom velmi důležité. Nyní se rozhoduje o tom, jak nás zelený teror stáhne z kůže. Cílem Green Dealu je přitom převychovat lidi, aby nepoužívali cokoli, co vede k produkci uhlíku, což je vzhledem k dopravě téměř všechno. Provést se to má tak, že buď „nebezpečné“ položky uměle zdraží skrze emisní povolenky, nebo se rovnou zakážou.

Problémem je, že se nyní neví, jak moc jednotlivé položky podraží. Brusel původně připravil záměr, že by benzín měl zdražit o dvě koruny za litr. To by samo o sobě asi šlo.

Jenže studie z Německa nyní přinesly nové zjištění, a to, že pokud mají být naplněny klimatické cíle, musí benzín podražit až o 12 korun, což už žádná sranda není. Najednou se tedy neví, jak moc se zdraží emisní povolenky, a jak tím pádem vyskočí ceny pro konečné spotřebitele.

Logicky se tedy nabízí změkčit klimatické cíle, abychom změny ekonomicky přežili. O tom ale nikdo z politiků neuvažuje.

Prodotujeme se k chudobě

Protože se bude nejspíš jednat o velké zdražení, zvažují politici to, že by de facto daň na uhlík kompenzovali lidem nějakou finanční pomocí. Je to zvrácené. Na dávkách už nebudou jen sociálně slabí, ale skoro všichni. Bez toho by totiž asi mnozí přechod na bezemisní ekonomiku nepřežili.

Jinými slovy, uděláme zbytečnou daň, která je pro lidi neakceptovatelná, a pak jim z té daně zase něco vrátíme. Ideální.

Každý, kdo zná makroekonomii, ví, že když pošlete státu korunu a ten vám ji obratem vrátí, tak vám už nevrací korunu, ale o trochu méně, protože každý pohyb státní správy něco stojí a čím více zbytečných transakcí, tím hůř pro státní kasu. Jedná se tedy o strašnou blbost.

Jenže zelení pokrokáři nejsou až tak hloupí, takže vědí, že pokud mají zůstat u moci, nemohou ze svých voličů udělat bezdomovce. Jejich zvrácenost jde tedy ještě dál, když lidem tvrdí, že přechodem na nové energie vydělají.

Peníze budou padat z nebe

Jejich uvažování je takové, že vám finančně pomohou přejít na soláry a tuto elektřinu budou dotovat. Takže místo ošklivého plynu budete mít hezké sluníčko, které zaplatíme z daní všichni. Zadotují vás tedy tak, že vám vytvoří zisk z ničeho.

Ti finančně slabší, kteří obvykle bydlí v činžáku nebo paneláku, ale ostrouhají. Těm se na soláry s malou společnou střechou špatně přechází. Takže se přemýšlí o tom, že by se dotovala každá domácnost jinak, což není nic jiného než, že stát zaměstná ještě více lidí než dosud.

To, že jich už nyní máme v maličké ekonomice milion, nikoho nezajímá. Brzo bude každý živit svého úředníka. Wir schaffen das. Větší přerozdělování jsme měli v ekonomice naposledy před rokem 1989. A pak že se socialismus nevrací.

V Bruselu ještě nebylo vše rozhodnuto. Teď záleží na Praze

Dobře. To, o co asi v Green Dealu jde, tuší každý. Co ale nemůže ani náznakem tušit, je, jak se k dotacím postaví ČR. Teoreticky by stát nemusel nic kompenzovat, čímž by zachránil státní kasu, ale celkem jistě by vyvolal sociální nepokoje. Takže k tomu se asi před volbami nikdo neodhodlá. Mnozí si pamatují francouzské žluté vesty a už se bojí.

V rámci kompenzací může jít buď o přímou kompenzaci, daňové zvýhodnění, dotaci apod. Nic z toho ale není známo. Vše je pod pokličkou poslaneckého návrhu, aby se o tom moc veřejně nediskutovalo.

Jinými slovy, víme, že se chystá velký ekonomický průšvih, který jde proti předvolebním heslům. Víme, že se bude zdražovat, ale nevíme o kolik. Tušíme, že to bude lidem nějak dorovnáno, ale nevíme jak a v jaké výši. Nepochybujeme však o tom, že to bude zase něco, co sníží konkurenci naší ekonomiky.

Make America Great Again

Po nedávných událostech v Americe lidé předpokládají, že příštím prezidentem bude Donald Trump. Ten, když minule nastoupil k moci, ihned opustil Pařížskou dohodu, na níž stojí Green Deal.

Očekávám proto, že až vstoupí do Oválné pracovny, všechny zelené snahy v USA opět ukončí. A tak Evropa, která má mnohem menší emise než USA, na sebe převezme břímě přechodu na bezemisní ekonomiku, čímž se sníží životní úroveň obyvatelstva, aby Amerika rostla vesele dál a vyráběla to, co bude u nás zakázané.

Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG

Čtěte také
Možná se mýlím, možná ne. Ale odhaduji, že se nejspíš žádné čtyři bloky stavět nebudou. Nakonec skončí vše úplně jinak
Energetika v EU: Popření fyzikálních zákonů a technologických i finančních možností
Green Deal je cesta k nerůstu. Průmysl se bude muset transformovat. Přežije to ale?