Takže šance na to, že se staneme nadprůměrnou ekonomikou EU klesá. Nad průměr se nejspíš dostaneme jen v případě, že do EU vstoupí velmi chudé země. To není hezký výhled.
Dokument začíná tím, že vysvětluje dlouhodobou trajektorii české ekonomiky od devadesátých let. Data jasně ukazují, že jediný rychlý růst zažila ekonomika do vstupu do EU. Se vstupem do EU ekonomika začíná ztrácet dech. Velký zlom je pak vidět v roce 2016. Tady vidíme rok, kdy můžeme říct, že se loučíme s vyšším růstem.
Ekonomický model země se tou dobou vyčerpal. Devadesátá léta přinesla privatizace a ohromný přítok kapitálu a investic. Dalších patnáct let bylo o implementaci pracovních postupů zahraničních firem i do českých. Přitekly také ohromné peníze z EU. Pak jde toto vše nějak stranou. Z ekonomiky se zjednodušeně řečeno stal jeden velký sklad a montovna.
ČNB správně ukazuje, že v průmyslu už nás táhne jen automobilová výroba. Jenže ta už dosáhla na svůj strop. Dopředu se žene jen výroba náhradních dílů a součástek.
Navíc kolem roku 2018 se začíná ukazovat, že už není dost pracovní síly, což nás začalo brzdit v rozletu a bude hůř, protože ekonomicky aktivního obyvatelstva bude ubývat. Budeme muset spoléhat na imigraci.
Slabé instituce a mizerná infrastruktura
Navíc začíná být vidět, že ekonomiky brzdí i soft faktory, které podle mě nesmíme podceňovat. ČNB ukazuje, jak je špatný institucionální a infrastrukturální rámec ekonomiky.
Píší, že ukazatelem české infrastruktury, který nevyznívá pro ČR příliš lichotivě, je délka nově postavených dálnic v kilometrech za rok. V čase sice postupně narůstá, tempo nepřesahující většinou ani 20 km nových dálnic za rok však nabízí prostor pro zlepšení.
Špatnou situaci v ČR ostatně dokládají i data Eurostatu, neboť dle poměru kilometrů dálnic na tisíc kilometrů čtverečních plochy státu náleží České republice 18. pozice z celé Evropské unie.
Další ukazatel si ČNB vybrala od mezinárodního srovnání Světové banky. Index zakládání podniků popisuje institucionální prostředí a zahrnuje údaje o tom, s jakými časovými a finančními náklady je možné si v dané zemi založit firmu.
Přitom platí, že čím více nových podniků, tím vyšší pravděpodobnost vzniku vysoce produktivního podniku či odvětví, které může táhnout celé hospodářství.
Ve sledovaném období se česká ekonomika umístila na 81. místě z takřka 200 porovnávaných zemí a od roku 2017 v žebříčku postupně klesá, což působí ve směru postupného zpomalování růstu produktivity.
Hypotéky už nezlevní
Výsledkem je, že pokud ČNB dosud počítala s potenciálním růstem ekonomiky o 3,0 %. Nyní počítá s růstem jen o 2,5 %. To neznamená, že by v budoucnu nemohla ekonomika růst o více jak 2,5 %. Ale jakmile k tomu dojde, bude ji ČNB hned brzdit skrze vyšší úrokové sazby.
Jinými slovy, představa lidí, že se repo sazba ČNB časem opět sníží až někam těsně nad nulu, je naivní. To znamená, že hypotéky sice ještě klesnou, ale už nebudou tak levné jako kdysi. Aby úrokové sazby opravdu zásadně klesly, by musela ekonomika upadnout do hlubší recese.
To, že ekonomice zpomaluje potenciální růst a inflační cíl je stejný jako u ECB, říká, že tu z dlouhodobého pohledu není moc prostoru pro posílení koruny. To znamená, že když budeme jezdit do zahraničí, nebudeme si časem zvykat na to, že tam je pro nás levněji. Koruna nám už dovolené nebude zlevňovat.
To znamená, že porostou i mzdy pomaleji. Dlouhodobě by měly růst trochu pomaleji než potenciál. Reálný růst mezd by tedy neměl dlouhodobě činit ani 2,5 %. S takovým růstem Západ nedoženeme. Stále budeme chudou kolonií.
Studie ČNB má i vedlejší závěr, který je rovněž alarmující. ČNB píše, že pokud by snižování růstu produktivity pokračovalo obdobným tempem, potenciální růst by v budoucnu i přes případné dočasně příznivé demografické vlivy zpomaloval dále ke 2 %.
Co s tím?
My prostě potřebujeme změnit ekonomiku. Potřebujeme jiné instituce a jinou infrastrukturu. Není omluvitelné, aby se člověk nedostal z Prahy do Lince po dálnici apod. To mělo být hotovo už dávno.
Není omluvitelné, aby bylo tak složité založit firmu. Musíme zavést pravidlo, že za každou novou povinnost stát občanovi dvě jiné sebere. Podobné to je s regulací. Máme moc zákonů, moc zákazů, moc úřadníků, moc klacků pod nohy podnikatelům apod. To nezmění jeden zákon, ale dlouhodobá strategie.
ČNB tvrdí, že problémem je i to, že u nás máme žalostný vývoj a výzkum a dokladují to velmi nízkým číslem nových patentů. To je jistě pravda. ČNB si myslí, že to znamená, že potřebujeme lít do vědy více peněz. Více peněz je určitě potřeba. Jenže podle mě je problém o úroveň níž. S penězi ve stávající výši se podle mě už dnes nepracuje efektivně. To platí obecně i pro celé školství.
Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG
Čtěte také:
ČNB konečně snižuje úrokové sazby. Trend bude pokračovat, hypotéky budou levnější
Děkujme Michlovi za nízkou inflaci. Hypotéky zlevní, reálné mzdy vzrostou
Zavedení eura? Politici stupňují tlak na úkor prosperity a nezávislosti ČR
Problém není v dálnicích, ale v EU. Jen jsme do toho zkurveného spolku vstoupili, tak nastaly regulace, omezení, zákazy a příkazy, které postupně likvidují celé hospodářství. Jako příklad může být, když jsme museli zbourat nově postavený cukrovar, kvůli unijnímu omezení výroby. A ta výroba nesměla být u nás, v cukrovarnické velmoci. Postupně se zastavovaly výroby hutí a těžkého průmyslu. A bez toho nejsou suroviny pro další průmyslová odvětví.
Z potravinově soběstačného státu státu jsme se stali závislými na dovozech pochybných potravin, které nám obchodní řetězce, převážně v německých rukách, po zlikvidování konkurence, pěkně cenově osolí. A naše zemědělce dál vytlačují z trhu a likvidují je nízkými výkupními cenami.
V energetice si musíme kupovat naši levnou energii od německých překupníků, kteří si tak, z našich peněz, platí tu svou zelenou šílenost. Až si uzavřeme poslední uhelnou elektrárnu, nebude již mnoho možností, jak stabilizovat síť a současně cena energie prudce vzroste, protože ji už budeme muset dovážet. A nikdo nebude tak idiotský, jako Češi, aby si za to nenechal dobře zaplatit.
Z fungujícího zdravotnictví jsou již jen trosky. Kde jsou časy, kdy pohotovost byla v každém větším městě. K čemu mi je ošetření v nějaké velké nemocnici, kde prý mají veškeré možné dostupné vybavení, když potřebuji co nejdříve alespoň základní ošetření. Navíc se tímto centralizováním zahlcuje nemocniční péče, která má sloužit k jiným účelům.
Ze školství se vytlačují nároky na vědomosti. Prý aby se děti nemusely moc zatěžovat, ale naopak nastupuje tvrdá ideologizace současného totalitního režimu.
K úplnému kolapsu našeho hospodářství už jenom chybí přijetí Eura. Pak bychom byli plně ovládání Bruselskou loutkovou vládou. A až nám sem začnou za dva roky posílat černochy a muslimy, tak nastoupíme cestu západních států k islamizaci.
Vyhlídky pro Českou republiku nejsou vůbec radostné. Ale budoucnost ještě není napsaná ….
Všechno co uvádíte je známo již téměř 35 let,tedy od praštěného převratu,který byl svým způsobem,českomoráckým majdanem.Nic více a ani méně.Je zbytečné mluvit o pomatencích z prognosťáku,prý ekonomové.Pak také šílená politická scéna,kde hledat někoho se zdravým rozumem je nadlidský výkon.Vrcholem je debilita národa,který volí nejhorší bahno které se dá v českomorácku najít.A budoucnost je rozkradena a nynejší strany a vláda dávají budoucnosti stopku,jak jinak,když není z čeho novou budoucnost budovat.Jakákoliv vláda nic nezmůže a kdyby jakkoliv chtěla,tak se nezadaří,protože není z čeho z čeho brát a blbej českomorák to ne a ne pochopit.Budoucnost jsme hodili za psem….bohužel z vlastní blbosti.