Co se také dočtete v novém čísle měsíčníku TO? Podívejte se

Co nám skutečně (ne)hrozí

Bezpečnostní analytik Jan Schneider se zamýšlí nad skutečnými hrozbami, na které bychom se měli soustředit.
„Ohrožuje nás nejen terorismus, ale i válečné štvaní. Naše demokratické ústavní zřízení je také atakováno hypertrofujícími pravomocemi Evropské unie a alarmujícím příklonem ke korespondenční volbě. Bezpečnost je ohrožena migranty nebo manipulacemi s energetikou.“

Paša Erdogan ví, že drží Evropu v šachu

Petr Bošnakov o hře Turecka s Evropskou unií na tureckou kočku a euromyš.
„V dubnu 2021 se rozhodla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navštívit po boku šéfa Evropské rady Charlese Michela Turecko. Oba politiky přijal prezident Recep Tayyip Erdogan. Návštěva ovšem zjistila, že protokoláři připravili pouze dvě křesla. Na jedno posadili Michela, na druhé usedl vzniklou situací bavící se hostitel. Nejmocnější žena Evropy musela stát, a nakonec byla ráda za vzdálenou pohovku.“

Hra s ohněm o cenzuru internetu a užiteční idioti

Analýza právníka Roberta Kotziana o snaze ideologů omezovat svobodu slova.
„Dávno neplatí, že prakticky jedinou hrozbou svobodě projevu je státní cenzura. Mediální prostředí se přesouvá na internetové platformy, které tím získávají možnost zasahovat do svobody projevu. To vábí politické elity toužící po usměrňování veřejné debaty. Fanatici se naučili mediální šikaně, kterou mohou díky dostupnosti sociálních sítí provádět s nulovými náklady.“

Ne polexit a hungarexit, ale „Pryč s Bruselem. Ať žije Evropa!“

Polsko a Maďarsko očima Jaromíra Piskoře v soupeření s Evropskou unií o národní svobodu.
„Stejně jako Česká republika vstoupily 1. května 2004 do Evropské unie Polsko a Maďarsko (a Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Slovensko a Slovinsko). Členství v EU přineslo novým zemím výhody i nevýhody. Některé, jako částečnou ztrátu suverenity, nelze přímo měřit ekonomickými ukazateli. Jednotný trh je ale považován za jeden z největších úspěchů EU, který zajišťuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.“

Kvůli školským reformám hloupne celá generace

Zamyšlení Veroniky Valíkové o snižující se kvalitě vzdělávání.
„Mají otevřené dveře do světa. Mohou volně přecházet z jedné vysoké školy na druhou a volit povolání podle svých preferencí. O jejich hlasy se ucházejí politici, fandí jim vzdělávací experti i pokrokoví novináři. Přesto se mladá generace potýká s mnoha problémy a je v nedobré psychické kondici.“

Čtěte také první ochutnávku: Co se dočtete v novém čísle měsíčníku TO? Podívejte se