ČT v boji proti „dezinformacím“

České televizi totiž novela rozšiřuje stávající úkoly o jeden nový – bojovat proti „dezinformacím“. Její návrh konkrétně stanoví, že má „přispívat k postupu proti dezinformacím při respektování svobody slova“. Což je vzhledem k tomu, že omezování svobody slova je často zdůvodňováno právě nutností „dezinformace“ potírat, docela slušný oxymóron. Návrh má však i závažné právní vady. Dokonce takové, které jsou na první pohled zřejmé i právnímu laikovi.

Jde především o samotný pojem „dezinformace“. Ten náš právní řád totiž nezná a nedefinuje jej ani samotná novela. Takže není úplně jasné, co si pod ním máme vlastně představit. A proti čemu tedy má ČT postupovat. Vlastně „přispívat k postupu“. I když je docela možné, že nejde o vadu, ale naopak o záměr. Bez jasné definice totiž bude moci ČT označit jako „dezinformaci“ prakticky každé vyjádření, které nebude v souladu s jí prezentovaným pohledem na svět.

Definice dezinformací

Ale budiž. Dejme tomu, že se nakonec nějaká definice tohoto pojmu ustálí. Třeba ta v současnosti asi nejčastěji zmiňovaná. Tedy že má jít o „záměrně nepravdivou informaci šířenou s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory“. Pak je tu však otázka, co konkrétně si představit pod formulací „přispívat k postupu“. Ono to totiž může znamenat poměrně širokou množinu opatření. Od nevysílání všeho, co definici „dezinformace“ v jejím gumovém chápání odpovídá, až po besedy „odborníků“, kteří by vzápětí po skončení daného pořadu vysvětlili divákům, jak mají jeho obsahu „správně“ rozumět. Obzvláště to poslední by se nejspíš v ČT velmi líbilo, protože jí to poskytuje úžasný prostor pro vysílání diskusních pořadů, kam by si zvala všechny své oblíbené mluvící hlavy a ty tam dokola mlátily prázdnou slámu. Pochopitelně za peníze koncesionářů.

A co, že by vlastně uvízlo v „dezinformačním“ sítu, a které konkrétní záležitosti by se tak na obrazovkách ČT neobjevovaly? V první řadě všechno, co zavání „proruskými narativy“, mezi které už dnes patří v podstatě cokoliv, co je kritické k současnému směřování „západní“ společnosti. Třeba odmítání „vědecky“ doložené teorie o antropogenní příčině klimatické změny a „boje“ proti ní, popírání existence 150 pohlaví nebo zpochybňování přínosů migrace z „nekompatibilních“ kultur. I když by to vlastně až taková změna nebyla, protože prakticky nic z toho se na veřejnoprávní obrazovky nedostává ani dnes. Nové by však bylo to, že by měla ČT pro nevysílání těchto názorů zákonný důvod.

Ovlivňování

To však není všechno. Při opravdu důsledné aplikaci povinnosti ČT „přispívat k postupu proti dezinformacím“ by měly z jejich obrazovek zmizet i další pořady. Tedy cokoliv, co je nepravdivé, je to šířeno záměrně a má za cíl ovlivnit rozhodování lidí. Tuto charakteristiku splňují třeba předvolební vyjádření politiků, u kterých je naprosto běžné, že při nich lžou, až se jim od úst práší. Cílem jejich lží přitom není právě nic jiného než ovlivnit rozhodování voličů. Vlastně nejde jenom o vyjádření předvolební. Vzpomeňme, jak třeba pan Rakušan bezostyšně lhal o migračním paktu. I jeho totiž nepochybně motivovala snaha ovlivnit názory voličů. I když to, že by z obrazovky ČT zmizel nějaký politik se „správnými“ názory, je samozřejmě fikce. Stejně jako že by z ní zmizely třeba reklamy, přestože i v nich se lže o sto šest, a i v jejich případě s cílem ovlivňovat rozhodování lidí. Tentokrát spotřebitelů.

Novela zkrátka dává do rukou ČT mocný nástroj, jehož pomocí bude moci naprosto legálně zamezit vysílání „nesprávných“ názorů a postojů. V porovnání s tím je pak nějaké zvyšování koncesionářských poplatků o 15 korun na 150 měsíčně v podstatě banalitou. I když kritici tohoto navyšování mají v jedné věci pravdu. Vzhledem k tomu, k čemu má ČT sloužit a k čemu opravdu slouží, budou vážně nehorázně vysoké.

Přesně o 150 korun vyšší, než by měly být…

Čtěte také: Držte se! Udržíme udržitelnost za každou cenu, Kdo nahrává Rusku?, Je pravda relativní?