Ještě v první polovině 19. století znamenala operace často děsivý závod s časem. Pacient musel vydržet bolest, zatímco chirurg se snažil zákrok dokončit co nejrychleji. Pak přišel mladý americký zubař William T. G. Morton a předvedl postup, který změnil dějiny medicíny. Dne 16. října 1846 se v Bostonu uskutečnila veřejná demonstrace éterové anestezie – okamžik, který otevřel cestu k moderní bezbolestné chirurgii.
Představme si operační sál bez moderních přístrojů, sterilních rukavic a účinných anestetik. Pacient leží na stole, kolem něj se shromažďují lékaři a jejich pomocníci. Žádný klidný spánek, žádné probuzení po zákroku. Bolest byla neoddělitelnou součástí operace a strach z ní mnohé lidi odrazoval od vyhledání pomoci. Chirurgové se proto snažili pracovat co nejrychleji. Každá minuta navíc mohla znamenat další utrpení a také větší riziko, že pacient zákrok nepřežije.
Do této doby vstoupil William Thomas Green Morton, bostonský zubař, který hledal způsob, jak bolest při zákrocích potlačit. S éterem experimentoval už před zmíněným říjnovým dnem a 30. září 1846 jej použil při vytržení zubu. Následovala příležitost, která měla jeho pokusy prověřit před odbornou veřejností. Morton se dohodl s chirurgem Johnem Collinsem Warrenem z Massachusetts General Hospital, že předvede účinky látky přímo při operaci. Nešlo přitom o úplně první použití éteru v medicíně – význam bostonské události spočíval především v tom, že její výsledek mohli sledovat další lékaři.
V pátek 16. října 1846 se v operačním amfiteátru nemocnice, dnes známém jako Ether Dome, shromáždili lékaři a studenti. Morton přinesl zvláštní inhalátor, v němž se nacházel éter. Jeho výpary vdechoval pacient Edward Gilbert Abbott, mladý tiskař s cévní malformací na krku. Chirurg Warren následně provedl zákrok, při němž odstranil část postižené tkáně. Abbott bolest vnímal výrazně méně, než by se za tehdejších podmínek očekávalo. Demonstrace ukázala, že operovat bez obvyklého utrpení je skutečně možné.
Úspěch však neznamenal, že by se anestezie prosadila přes noc nebo že by její počátky provázela pouze vědecká spolupráce. Morton se snažil složení použité látky tajit a prodával ji pod názvem Letheon. O prvenství i zásluhy se navíc vedly spory, do nichž se zapojili další lékaři a experimentátoři. Éter se přesto začal rychle šířit mezi chirurgy v Evropě i Americe. Lékaři postupně získali možnost provádět delší a složitější zákroky, které by dříve byly kvůli bolesti téměř nepředstavitelné. Samotná anestezie ovšem nezaručovala bezpečí: její dávkování i sledování pacientova stavu se musely teprve zdokonalovat.
Dnes se 16. říjnu 1846 říká Ether Day – den éteru. V historickém operačním sále bostonské nemocnice, kde se demonstrace odehrála, se připomíná začátek nové éry chirurgie. Od té doby se anesteziologie proměnila v samostatný lékařský obor a éter postupně vystřídaly jiné, lépe kontrolovatelné látky a metody. Přelomová událost však zůstává symbolem okamžiku, kdy se medicína začala systematicky zbavovat jedné ze svých největších překážek. Bolest nezmizela ze života pacientů, ale přestala být nevyhnutelnou cenou za operaci.
