Digitální a informační agentura: Přání otcem nesplněné myšlenky

Jak napovídá název, jednalo se o splnění tužeb předsedy Pirátů Ivana Bartoše, který byl vedle ministra pro místní rozvoj jmenován rovněž vicepremiérem pro digitalizaci. Odborná diskuse ohledně nutnosti zavedení nového úřadu byla víceméně nulová. „Vláda představila projekt jako hotovou věc a očekávala jeho rychlé schválení. DIA je tak dalším příkladem uspěchaného řešení bez řádné analýzy skutečných potřeb a dopadů na fungování státní správy,“ konstatuje poslanec za ANO, Robert Králíček z pozice experta hnutí na digitalizaci.

Dnes už bývalá Bartošova agentura si ovšem věřila a věří, podle dia.gov.cz pomůže Česku dosáhnout úspěšné digitální transformace veřejné správy. A ředitel Martin Mesršmíd zastává názor, že vznik DIA je v posledních letech možná nejvýznamnějším krokem, který dodá digitalizaci potřebný impuls.

Sdílení expertů

O začátcích je známo, že bývají krušné, v případě DIA to platilo minimálně dvojnásobně. Podle dobře informovaného důvěryhodného zdroje nefungoval v sídle digitální agentury pár měsíců internet, a pokud chtěl někdo pracovat, musel tak činit z domova, případně si přinést vlastní pracovní nástroj.

Předmět pracovní činnosti popsal pro Seznam Zprávy ředitel Martin Mesršmíd: „Agentura vznikla proto, že některá ministerstva nejsou schopna zaplatit si odborníky v IT. Jediným řešením je tak sdílený „pool“ expertů, kteří budou zapůjčováni na jednotlivé projekty.“ Je pravda, že skuteční IT specialisté se asi zrovna nepohrnou do služeb státu. Na druhou stranu, přestože DIA platí lépe než ministerstva, působí od března na Jurečkově ministerstvu práce a sociálních věcí Karel Trpkoš, který má zachránit digitalizaci stavebního řízení.

O vztahu dnes řadového poslance Ivana Bartoše ke svému „dítěti“ vypovídá skutečnost, že DIA se svým „sdíleným poolem expertů“ neodpracovala na digitálním stavebním řízení ani minutu. Sice to zachránilo agenturu před blamáží, na druhou stranu činí vysoce legitimní otázku, zdali má vůbec existence agentury vůbec smysl?

Programové prohlášení a realita

Aktuálně zaměstnává Digitální a informační agentura 321 pracovníků. Tito, jak výše uvedl ředitel Mesršmíd, mají koordinovat digitalizaci všech ministerstev, neboť v upraveném vládním programovém prohlášení tuším z března 2023, se mimo jiné píše: „… zejména důsledně naplníme katalog služeb veřejné správy a plán jejich postupné digitalizace nejpozději k 1. 2. 2025?“

„Hlavním úkolem DIA je opravdu naplnění katalogu služeb veřejné správy do roku 2025 a vytvoření propojeného datového fondu, který by měl usnadnit sdílení dat mezi úřady,“ souhlasí Robert Zajíček, podle kterého je ovšem realita vzdálena chvályhodným záměrům. „Důležité projekty, jako je právě katalog služeb, se zpožďují, a spekuluje se, že naplnění zákona o právu občana na digitální služby, který je klíčový, může být odloženo, i když DIA tvrdí opak. Realita se tedy od programového prohlášení vlády dost liší.“

Hluboká personální nouze

Ačkoli, jak bylo uvedeno, se opravdoví IT specialisté do státní správy zrovna nehrnou, platí DIA lépe než ministerstva. Podle webu Hlídač státu se pět platů manažerů na vedoucích pozicích pohybovalo v rozmezí 86 422 – 249 571 korun. Přesto DIA aktuálně shání sedm vrchních radů a čtyři odborné rady, což asi zrovna nevypovídá o stabilní personální situaci úřadu, který má být sluncem české digitalizace.

Agentura ovšem rozhodně nešetří na právnících, za necelé dva roky své existence zaplatila za právní služby 90 milionů korun. V Registru smluv je uvedeno 661 smluv za tři miliardy korun, přičemž letos bylo uzavřeno 324 smluv za dvě miliardy, ve srovnání s loňským rokem se jedná o nárůst 104,34 %. Je ovšem otázkou, jak v případě státní instituce číst, že 113 smluv (33,53 %) je bez uvedení ceny. Šestnáct procent smluv pak spadá do kategorie podlimitní zakázka, což může naznačovat snahy vyhnout se řádné veřejné soutěži.    

Docela drahý špás

Letos hospodařila Digitální a informační agentura s rozpočtem dvě miliardy korun, z toho 138 milionů šlo na mzdy. „Rozpočet DIA pro rok 2025 má být téměř tři miliardy korun, přičemž výdaje na platy a další odměny činí 492 milionů korun. I přes tak vysoké náklady nejsou patrné žádné zásadní přínosy pro občany. Projekty, které měly nabídnout širší spektrum digitálních služeb a umožnit snadnější komunikaci občanů s úřady, se dosud nedaří realizovat v plném rozsahu. To vzbuzuje otázky ohledně efektivity vynaložených prostředků,“ hodnotí poslanec Robert Králíček.  

Některé oslovené subjekty z branže se pak shodují na tom, že zřízení agentury byl sice správným krokem, ale o oprávněnosti rozhodnou další roky a hlavně by to chtělo decentralizovaný přístup ministerstev, tudíž větší pravomoc DIA. Je ovšem známo, že každé ministerstvo má vlastní digitální zájmy. A jak ukazuje případ MPSV, na české poměry velmi pokročilou digitalizaci státní správy lze udělat i bez DIA, vlastními silami, přičemž rozpočet agentury na příští rok představuje takřka 25 rozpočtu bývalého Bartošova ministerstva. Docela drahý špás.

Čtěte také:
Digitalizace je náš fetiš
Prohnilí proti ještě prohnilejším aneb „Fakt hnusnej vyhazov“ Pirátů z vlády
Digitalizace dopravy aneb náš cestující, náš sponzor