Donald Trump je osamocený tanečník na mírovém parketu

donald trump je osamocený tanečník na mírovém parketu. jedním z mnoha důvodů, proč jsem fandil donaldu trumpovi, byl jeho předvolební slib ukončit co nejrychleji válku na ukrajině. a vzhledem k plánované zbrojní euforii vedoucí k uvolňování dluhových brzd, mu fandím ještě více. jak ovšem pravil před desítkami let prezident usa ronald reagan: it takes two to tango, a donald trump je zatím osamoceným tanečníkem na mírovém parketu, píše v textu pro deník to petr bošnakov. dosavadní jednání ukazují, že přestože američany „pálí“ válečný konflikt mezi ruskem a ukrajinou ze všech zúčastněných stran nejméně, projevují paradoxně největší zájem o příměří a následný mír. moskva a kyjev totiž stanovily vzájemné „bezprůsečíkové“ červené linie, zatímco starý kontinent sice slovy svých vrcholných představitelů snad milionkrát potvrdil, že o tom, jak bude mír vypadat, musí rozhodnout sami ukrajinci, zároveň ovšem vysílá jasné signály, že čím déle bude válka pokračovat, tím lépe pro evropu a mrtví na obou stranách na tom nic nezmění. „v politice je to tak, že držíte v rukách nějaké karty, další vám chodí a je otázka, jak je dokážete odehrát. nejsem obdivovatel donalda trumpa, ale to, že v otázce zahraniční politiky strhl šachovnici ze stolu a řekl, že se začne hrát jiná hra, hodnotím kladně, protože to nakonec může přinést výsledek,“ konstatuje bývalý šéf české diplomacie lubomír zaorálek (čssd). rusko: trump jako dar z nebes. podle liberálně-konzervativního think tanku chathamhouse, má sice rusko zájem na míru, ale pouze za podmínek, které samo určí. kreml je si přitom velmi dobře vědom toho, že podmínky, které stanovil pro případné uzavření mírové dohody, jsou pro kyjev, ale také pro brusel a londýn nepřijatelné. zároveň putin s lavrovem v zádech testují trumpa, kam až je ochoten zajít například v zastavení vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací s ukrajinou s argumentem, že se tak zabrání eskalaci konfliktu. kreml nespěchá a oznámil, že povolává do armády 160 tisíc branců, vědom si velmi dobře povážlivého nedostatku ukrajiny v oblasti lidských zdrojů. „putin bude mít zájem válku ukončit v okamžiku, kdy dosáhne svých přehodnocených cílů, v první řadě bude mít jistotu toho, že se ukrajina nestane členskou zemí nato a nebude dostávat zbraně, kterými by mohla rusko ohrozit,“ říká lubomír zaorálek. „válka je drahá, a přestože válečná ekonomika nějaký čas funguje, z dlouhodobého hlediska zemi ekonomicky a sociálně oslabuje. putin na trumpa čekal, je pro něj doslova darem z nebes. těší se z příznivé konstelace a je si vědom toho, že už nemusí nikdy nastat a nic netrvá věčně.“. ukrajina: hlava i pata. na začátku března, v rámci setkání s britským premiérem keirem starmerem se volodymyr zelenskyj vyjádřil pro televizní stanici sky, že ukrajina má mimořádný zájem na míru. na síti x ovšem jeho poradce jermak zároveň uvedl, že ukrajina nepřijme neutralitu, snížení počtu vojáků a nikdy neuzná dočasně okupovaná území za ruská. události pak nabraly prezidentskou dynamiku. podle průzkumu ukraine elections pools and rating z konce loňského roku, by se vítězem voleb stal bývalý vrchní velitel armády valerij zalužnyj (36 %), zatímco volodymyr zelenskyj by získal 24, 3%. padla tak obava, že se nový prezident dohodne s kremlem a bude ochotný legitimizovat ruské územní požadavky. ještě na konci února prezident zelenskyj v rozhovoru pro newsweek pravil, že neví, zda bude obhajovat post hlavy státu, protože se musí soustředit na válku. o to zajímavější je nedávný text britského týdeníku the economist odvolávajícího se na vlastní zdroje, podle kterého bude 5. května rozhodovat ukrajinský parlament o konci stanného práva, jehož platnost má vypršet o tři dny později. v případě, že se tak stane, může po třech měsících dojít na prezidentské volby. podle the economist vsadil volodymyr zelenskyj na to, že čím dříve budou volby, tím větší je pravděpodobnost, že bude kandidovat sám a vyhraje. „největší problém ukrajiny, ať je prezidentem kdokoli, spočívá v tom, že podle současného vývoje se jako nejpravděpodobnější jeví sice pomalý, leč systematický postup ruska a situace ukrajiny se bude s přibývajícím časem zhoršovat. podmínky pro příměří pak budou pro kyjev čím dál, tím méně výhodné,“ říká lubomír zaorálek. evropa: přání není strategie. evropě nevyhovuje mír z několika důvodů a názorným příkladem je česko. podle petra fialy rusko napadne do šesti let nato, a to se ještě premiér drží při zdi, protože podle nizozemské tajné služby rusko zmobilizuje armádu k nové válce rok po uzavření míru nebo příměří. navíc mír, pokud nebude 100 procentně podle představ kabinetu, tedy včetně ukrajinského ovládnutí krymu, naruší koaliční předvolební kampaň postavenou na vyprávění voličům, že obrana před ruskem je důležitější než důchody a školství, protože až kreml zaútočí, nebude penzí ani vzdělání potřeba. a proto je potřeba po vzoru německa uvolňovat dluhové brzdy a ze všech sil zbrojit. „evropa vsadila na nějakou kartu, která nevyšla a není schopna rozehranou hru bez usa úspěšně dohrát. přání není strategie, rusko se nezhroutilo, nekapitulovalo, putin neskončil. teď jde hlavně o to, zachránit ukrajinu v co nejdůstojnější podobě, o což právě donald trump usiluje. prostě usoudil, že dosavadní strategie nefungovala, je potřeba změna. můžu mít na amerického prezidenta jakýkoli názor, ale to, co předvádí, má hlavu a patu a pro evropu i ukrajinu se jedná o nejvýhodnější řešení,“ konstatuje lubomír zaorálek. skončit válku je strašně těžké. představa, že donald trump na „sabotování“ příměří, případě mírové dohody zúčastněnými stranami zareaguje přerušením jednání a vzkazem, že až se nějak rusko, ukrajina a evropa dohodnou, mohou mu zavolat a pak zváží, zdali se znovu chopí vyjednávací iniciativy, je podle lubomíra zaorálka vzdálena realitě. „vnímám to tak, že trump má opravdu zájem na tom, dosáhnout příměří a úkol, který si vytýčil, dotáhnout do konce. na to, aby si řekl, že už toho má dost, je brzo, protože je si vědom toho, že ukončit válku je strašně těžké,“ soudí a připomíná skutečnost, že jednání o konci války v koreji, případně vietnamu, trvala tři a pět let. „slavný britský historik neil ferguson popsal v souvislosti s válkou na ukrajině korejskou a vietnamskou variantu vývoje. v té první se jižní korea stala státem, který se samostatně rozvíjel, což je varianta vhodná pro ukrajinu, zatímco varianta vietnamská, kdy se usa stáhly ze saigonu a celý vietnam se sjednotil pod komunistickou nadvládou severního vietnamu, tedy komunistů, není zrovna pro ukrajinu výhodná. hlavně evropa by měla mít zájem na variantě korejské. držme proto trumpovi palce.“. čtěte také:ukrajina se jaderných zbraní vzdala kvůli ruskému nástupnictví, nikoliv výměnou za záruky putinovy podmínky příměří interview s putinem: válku na ukrajině vyprovokovali američané a mohou ji také zastavit.