Interview s Putinem: Válku na Ukrajině vyprovokovali Američané a mohou ji také zastavit

Ruský prezident Vladimir Putin během rozhovoru s Tuckerem Carlsonem. Zdroj: Profimedia

O Majdanu, tedy protivládních nepokojích, které vedly ke svržení prezidenta Viktora Janukovyče, začal Putin mluvit poté, co se ho novinář Tucker Carlson zeptal, ve kterém momentě se rozhodl, že Rusko zasáhne.

Putin označil za rozhodující moment právě převrat. Šlo podle něj o bod, ze kterého už nebylo návratu, protože rozpoutal řetězec událostí, jež skončily občanskou válkou a vojenskými útoky proti civilnímu obyvatelstvu na Donbase. Rusko prý muselo reagovat.

Putin navíc tvrdí, že Američané Rusy během Majdanu podvedli. Uzavřeli prý dohodu o mírovém řešení, kterou porušili, jak to ve vzájemných vztazích dělají po celou dobu od pádu Sovětského svazu. „Američané nám řekli – Uklidněte Janukovyče a my uklidníme opozici. Najděme politické řešení. Souhlasili jsme. Jak Američané chtěli, Janukovyč udělal. Nepoužil armádu ani policii. Opozice ale v Kyjevě rozpoutala ozbrojený převrat. S podporou CIA, samozřejmě,“ stěžoval si Putin v rozhovoru, který byl natočen v úterý a zveřejněn v noci ze čtvrtka na pátek. Mluvil také o klamavých postupech Ukrajinců, ale i Západu během dosavadních pokusů o příměří po zahájení invaze.

Série zrad a odmítnutí

Putin využil svůj první rozhovor s americkým novinářem, aby ve více než dvou hodinách nastínil svůj pohled na historii Ukrajiny a vztahy Ruska se Západem od rozpadu Sovětského svazu. Ze široka opakoval již dříve vyřčená tvrzení, že je Ukrajina umělým státem, jehož podstatná část leží na historicky ruském území. Připomínal také zrady a odmítnutí, které Západu a především USA, vyčítá.

Rusko podle Putina chtělo do euroatlantické rodiny a žádalo dokonce o vstup do NATO. Bylo však podvedeno. Američané namísto nabízené spolupráce začali rozšiřovat NATO směrem k Rusku, pozvali do něj Ukrajinu, podporovali separatisty na Kavkaze a začali v Evropě budovat raketový systém.

„Navrhoval jsem spolupráci Ruska, Spojených států a Evropy. Říkali, že je to velmi zajímavé. Ptali se mě, jestli to myslím vážně. Odpověděl jsem, že rozhodně. Jen si představte, že bychom se postavili globálním bezpečnostním hrozbám společně. Mohli jsme změnit svět…“

„Pak jsme seděli tady u toho stolu s tehdejší americkou ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou a ministrem obrany Robertem Gatesem. Řekli mi, že souhlasí, ale s výjimkami…a nakonec nás odmítli. Varoval jsem je, že v takovém případě budeme muset přijmout protiopatření, vyvinout raketové systémy, které překonají budovanou protiraketovou obranu. Vyvinuli jsme hypersonické mezikontinentální střely a jsme daleko přede všemi,“ chlubil se Putin.

Další země se nemají čeho bát

Dalším evropským zemím nicméně vládce Kremlu vzkázuje, že se nemají čeho bát. Strašení dobyvačnými choutkami Ruska je podle něj jen nástroj západní propagandy, jejímž cílem je udržet podporu pro konflikt, jehož cílem je co nejvíc oslabit Rusko.

„Absolutně nepřichází v úvahu. Nemusíte být žádný analytik, abyste věděl, že je proti zdravému rozumu zapojovat se do jakéhokoliv globálního konfliktu,“ odpověděl Putin na Carlsonovu otázku, zda hrozí, že by Rusko poslalo vojáky například do Polska nebo dalších zemí. „Jedině kdyby napadli Rusko,“ dodal.

Pokud by Američané skončili s podporou Ukrajiny, slibuje Putin konflikt ukončit v řádu týdnů. Před tím by ale Moskva trvala na dokončení denacifikace Ukrajiny, které je ale podle Putina možné dosáhnout i jednáním.