Ukrajina se jaderných zbraní vzdala kvůli ruskému nástupnictví, nikoliv výměnou za záruky

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině často zaznívá argument, že se Kyjev vzdal jaderných zbraní výměnou za bezečnostní záruky ze strany Ruska, USA a Velké Británie. Stát se tak mělo prostřednictvím tzv. Budapešťského memoranda z roku 1994, přičemž smlouvu podepsali prezidenti Ruska a USA Boris Jelcin a Bill Clinton a britský premiér John Major.

Podstatně méně se ovšem zmiňuje skutečnost, že v roce 1992, tedy dva roky před podpisem memoranda v Budapešti, bylo Rusko uznáno jako právní nástupce SSSR na mezinárodní scéně. Kreml tehdy dobrovolně přijal veškerý sovětský zahraniční dluh a prohlásil sovětský zámořský majetek za svůj. Podle Lisabonského protokolu Rusko také souhlasilo s přijetím všech jaderných zbraní, které zůstaly na území bývalého SSSR, vedle Ruska se jednalo o další tři samostatné republiky – Ukrajinu, Bělorusko a Kazachstán.

Kódy k raketám byly v Moskvě

Na Ukrajině se v době vyhlášení samostatnosti nacházelo 17 procent jaderného arzenálu rozpadnuvšího se SSSR, což z ní dělalo třetí nejsilnější jadernou velmoc. Kyjev měl ovšem nad jaderným arzenálem pouze fyzickou kontrolu, operační zůstávala v rukou Ruska. Ukrajina se tak ocitla v roli majitele, na jehož zahradě sice stojí špičková auta, ale nemá od nich klíče.

Vzhledem k mnoha výkladům se nemá cenu zabývat tím, co vedlo k dnes přes tři roky trvajícímu vojenskému konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Otázkou ovšem je, zda se Rusko jako nástupnická země stala automaticky vlastníkem veškerých atomových zbraní na území bývalého rozpadnuvšího se kolosu. A čeho se vzdala podpisem Budapešťského memoranda Ukrajina, která se podpisem Lisabonského protokolu zavázala předat všechny jaderné zbraně Ruské federaci a připojit se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní.

Podle bývalého poslance a vysokoškolského pedagoga na Katedře ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně Zdeňka Koudelky bylo Rusko skutečně z pohledu mezinárodního práva uznáno jako univerzální nástupce SSSR. Nejvíce tuto skutečnost symbolizuje souhlas světového společenství s tím, aby Moskva okamžitě převzala po SSSR místo stálého člena Rady bezpečnosti OSN. „Pokud jde o dělení majetku, včetně zbraní, je rozhodující vnitrostátní právo jednotlivých nástupnických států a jejich vzájemné mezinárodní dohody. Faktem je, že nakonec byly všechny jaderné zbraně soustředěny v Rusku a to též převzalo jako jediný nástupnický stát po SSSR statut jaderné velmoci s uznaným právem vlastnit jaderné zbraně v rámci smlouvy o jejich nešíření,“ konstatuje Zdeněk Koudelka.

Memorandum bez právní závaznosti

Zdeněk Koudelka pak komentuje skutečnost, že Ukrajina přes podpis Lisabonského protokolu odmítla uznat výhradní ruské nároky na nástupnictví SSSR a nárokovala si v roce 1991 ve své ústavě stejný status. „Může být i více nástupnických států. Tak tomu bylo po rozpadu Rakousko-Uherska a je tomu tak i po rozpadu SSSR. Míra nástupnictví však není stejná. Pokud jde o jaderné zbraně, je jediným nástupcem po Sovětském svazu Rusko,“ říká a dodává, že Budapešťské memorandum nemá právní závaznost, nejedná se o mezinárodní smlouvu, ale o politický akt. „Rozhodující pro odvoz jaderných zbraní z Ukrajiny a Běloruska byly dvoustranné dohody mezi Moskvou a Kyjevem. Je podivné, že ti, co volají po tom, aby Ukrajina měla jaderné zbraně, mlčí o tom, že pokud by se zpochybnilo výlučné nástupnictví Ruska po SSSR v oblasti jaderných zbraní, mělo by mít jaderné zbraně i Bělorusko, Minsk měl v tomto ohledu stejné postavení, jako Kyjev,“ upozorňuje Koudelka.    

Čtěte také:
Putinovy podmínky příměří
Interview s Putinem: Válku na Ukrajině vyprovokovali Američané a mohou ji také zastavit
Putin chce příměří, ale jen pokud získá obsazená území