Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Exploze otřásly okolím hřbitova, na němž je pochován generál Kásem Solejmání, který zemřel při americkém atentátu v Bagdádu přesně před čtyřmi roky.
Íránská státní televize informovala nejprve o první a následně o druhé explozi během pietního ceremoniálu ve městě Kermán na jihovýchodě Íránu. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví. Podle úřadů byli lidé zraněni také při útěku z místa explozí.
Íránská polooficiální agentura Tasním s odvoláním na informované zdroje napsala, že dvojice bomb, které vybuchly poblíž hrobu Solejmáního, byla odpálena na dálku. Podle agentury, která má blízko k íránským revolučním gardám, byly na místě odpáleny bomby umístěné ve dvou taškách. Agentura Irna s odvoláním na starostu Kermánu Saída Tabrízího uvedla, že mezi oběma explozemi bylo rozmezí deseti minut. Íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí řekl, že většina lidí přišla o život při druhé explozi.
Odpověď bude tvrdá
Stav mnoha raněných je podle médií kritický a panují obavy, že počet obětí dále poroste. „Počet zabitých dosáhl 103 poté, co lidé podlehli svým zraněním,“ uvedla Irna.
Vahídí slíbil rozhodnou odpověď na atentát. „Naše policejní síly jsou bdělé a ty, kteří tento zločin spáchali, poženou k odpovědnosti,“ prohlásil. Írán rovněž vyhlásil na čtvrtek jednodenní státní smutek. Atentát odsoudil také íránský prezident Ebráhím Raísí. „“Není pochyb o tom, že pachatelé tohoto zbabělého činu budou brzy identifikováni a za svůj ohavný čin příslušnými bezpečnostními a donucovacími složkami potrestáni,“ ujistila hlava státu.
Írán má řadu nepřátel
Náměstek guvernéra provincie Kermán Rahmán Džalálí incident označil za teroristický útok. Bližší podrobnosti nesdělil. Agentura AP v této souvislosti píše, že Írán má řadu nepřátel, kteří by mohli být strůjci útoku, včetně exilových skupin, militantních organizací a státních aktérů. Írán vyjádřil podporu palestinskému radikálnímu hnutí Hamás, které nyní vede válku s Izraelem v Pásmu Gazy, libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh či jemenským šíitským povstalcům Húsíům.
Útok dnes odsoudil i ruský prezident Vladimir Putin, který podle agentury RIA Novosti zaslal kondolence vedení Íránu, který je blízkým spojencem Ruska. Šéf Kremlu odsoudil „terorismus ve všech formách“ a řekl, že útok na pokojné lidi je „šokující ve své krutosti a cynismu“.
Požár zažehl islámskou revoluci
Dnešní útok je druhým nejtragičtějším teroristickým útokem v dějinách Íránu. Při požáru kina v jihoíránském Abadánu v srpnu 1978 zahynuly více než čtyři stovky lidí. Dodnes se přitom jen spekuluje o tom, kdo za tragickým žhářským činem stál. Režim šáha Mohammada Rezy Pahlavího, známý svou krutostí k opozici, přičítal vinu islamistickým teroristům, zatímco jeho odpůrci obviňovali tajnou policii SAVAK. Požár se stal jedním ze spouštěčů islámské revoluce, která v zemi o zhruba půl roku později zvítězila.
Velitel elitních íránských jednotek Kuds Solejmání byl zabit 3. ledna 2020 při útoku amerického bezpilotního letounu u letiště v Bagdádu. Vlivný generál, kterého Washington zařadil na seznam teroristů, dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta strategie takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu. Na Solejmáního pohřbu v roce 2020 vznikla tlačenice, při které zahynulo nejméně 56 lidí a více než 200 dalších bylo zraněno.
Komentáře (0)