Evropská asociace zhoršila výhled České republiky

Co budete dělat, když 68 hodin nepůjde elektřina? Uvažujte o tom, protože za 10 let to už může být v tuzemsku realita. Varuje před tím nejnovější studie evropských provozovatelů přenosových sítí.

Zcela bez povšimnutí nechala česká média varovnou zprávu Evropské asociace provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E). Zpráva přitom jednoznačně varuje před nedostatkem elektřiny hned ve 14 evropských státech. Patří mezi ně i Česko. Oproti loňské studii se jeho výhled navíc výrazně zhoršil.

Asociace ENTSO-E zveřejnila svou studii zdrojové přiměřenosti ERAA 2025, jež se zabývá výhledem na zásobování evropských států elektřinou do roku 2035. Výhled pro velkou část Evropy není příznivý. Tedy je spíš tragický. Neboť to, před čím soudní energetici varují už roky, nabývá čím dál konkrétnějších obrysů. A zároveň vyvrací tvrzení tuzemských příznivců obnovitelných zdrojů (OZE), že se Česko může obejít bez stavby nových paroplynových elektráren, protože může elektřinu dovážet. Nebude totiž odkud. Problémy s nedostatkem elektřiny totiž budou mít všechny okolní státy. A nebudou malé. Protože uměle zavedené emisní povolenky zatěžují ekonomiku uhelných elektráren. Jejich provozovatelé je proto budou odstavovat, stejně, jako už to ohlásil Pavel Tykač.

Již v roce 2028 tak Německo zřejmě nebude mít elektřinu 14 až 21 hodin v roce. Polsko 9 až 13 hodin a pár hodin bude chybět i Rakušanům a Slovákům. Rakousko je přitom dlouhodobě závislé na dovozu elektřiny, takže předpoklad chybějící elektřiny v rozsahu 3-5 hodin se může snadno změnit k horšímu. V Česku může elektřina chybět v rozmezí 13 až 19 hodin. Stejný výsledek Česku předpovídala i studie ERAA 2024.

Ovšem v dalších letech už se český výhled prudce zhoršil. Pro rok 2030 studie předpokládá chybějící elektřinu v rozsahu 18 až 29 hodin (loni byl předpoklad 11 hodin). V roce 2033 už hrozí Česku 15 až 55 hodin bez elektřiny a o dva roky později již 21 až 68 hodin z roku. Horší výhled má jen Dánsko, Německo a Lucembursko…

Krušné zimy a špatné podklady

Ač to studie ENTSO-E neuvádí, je prakticky jisté, že hodiny, kdy nebude dost elektřiny, nastanou v zimních měsících. Je to dáno podstatou obnovitelných zdrojů, jež jsou však současně jen občasnými zdroji. Fotovoltaika potřebuje sluneční svit, kterého je v zimě pomálu. Větrné elektrárny zase potřebují vítr, kterého ovšem bývá v zimě také pomálu a výjimkou nejsou ani vícedenní bezvětří. A protože občasných zdrojů v Evropě kvůli dotacím a unijnímu tlaku stále přibývá a zároveň začalo ubývat řiditelných uhelných zdrojů, je evidentní, kdy bude elektřiny málo. Zima je přitom zároveň obdobím, kdy je odběr elektřiny z celého roku největší.

„Katastrofa. Nebo jakým jiným slovem chcete vyjádřit rizika jednoho dne (a o pár let dále až dvou dnů) bez elektřiny,“ okomentoval zprávu ekonom Lubomír Lízal, spoluautor studie, jež odhalila, že vláda Petra Fialy chystala Státní ekonomickou koncepci podle špatných podkladů, za které zaplatila zhruba 120 milionů korun.

Výhled na dny bez elektřiny je přímým důsledkem politiky Green Dealu, z nějž Evropská komise odmítá ustoupit. Občasné obnovitelné zdroje, mohutně prosazované a vnucované EU a rozsáhlou lobby zelených profesních svazů a neziskovek, by se přitom neuživily bez obrovských dotací.

Čtěte také:
Proč je víra ve vědecký konsenzus cestou do pekla?
Nepravdivé tvrzení o větrných elektrárnách se vrací
Stát o energetice rozhodoval podle špatných podkladů