Fiala v Ázerbájdžánu: Klimatická změna je pro nás všechny vážným nebezpečím, jejíž ničivý dopad vidíme všude na světě

Desetitisícové osazenstvo, připomínající svou strukturou nejlépe středověký Církevní koncil, se dělí na dvě části: Úředníci, novináři a politici se řadí ke skupině požitkářů, kteří chtějí zadarmo pobýt, pojíst, popít, zaplavat si v příjemném klima a poklábosit s kámoši. Druhou skupinou jsou ekofanatici, kteří jsou zpravidla mdlého rozumu, nemají žádnou zodpovědnost a nerozumí už vůbec ničemu, ale předstírají zpravidla totéž: že jim jde o klima a nikoli o své pohodlí, instituce, granty a o svoje peníze.  Co vlastně ale od lidí, kteří jsou schopni hystericky vzývat svatou Gretu Thunbergovou, úplně stejně, jako kdysi vesnického udavače Pavlíka Morozova, čekat?  

Zajímavé je, že všichni tito prožluklí „lumeni“ se tváří jakoby je tzv. globální oteplování hrozně zneklidňovalo a vyvolávalo starost, zároveň ovšem nijak neskrývají svůj obdiv k luxusu a teplému podnebí. Jako první tím proslul Al Gore, kandidát na amerického prezidenta za Demokratickou stranu v roce 2000, který sice napsal knihu „Země na misce vah“, aby se později ukázalo, že jeho osobní spotřeba energie (v četných rezidencích, bazénech, respektive na palivo do jeho soukromého tryskáče), je zhruba stejná, jako v malém africkém městě dohromady. 

Proč ne do Švédska?

K tomu pokrytectví pak vedou a vychovávají „lídři“ své národy. Kdekdo na Západě sice vraští čelo nad údajným globálním oteplováním, pak se ale ptám, proč v nejteplejších měsících létají všichni po deseti milionech na jih? A ještě víc. Když je v Evropě úplně nejtepleji, nelétají třeba na Špicberky, nebo alespoň do Švédska, či na Island, nebo nejlépe nikam, nýbrž je najdeme v tisícinásobných počtech v Egyptě, Dubaji nebo na Bali a jinde v oblasti Indického oceánu nebo Karibiku. Tedy třicítky nestačí, pojeďme si vychutnat rovnou čtyřicítky! Tomuto gustu a často přímo hédonismu odpovídá i samotný výběr destinací těch slavných Klima-konferencí. V posledních letech třeba také Cali (Kolumbie), Durban (Jihoafrická republika), Bali (Indonésie), Dauhá (Katar), Lima (Peru), Marrakéš (Maroko), Sharm el-Sheikh (Egypt), Dubaj (SAR), a letos Baku. 

Smutné a legrační na těchto desetitisícových konferencích je ovšem nejen ono obludné pokrytectví, ale zejména tristní výsledky „jednání“. Co se tedy v Baku vlastně dojednalo? Začátek konference předznamenaly americké volby, takže výsledek je stejný jako minule, předminule i před předminule. Užili si a teď budou nově nadávat na Trumpa, který ohrožuje živnost celé zelené bažině a brzy odstoupí od tzv. Pařížské dohody. Konkrétně mají být závěry tři: 

Gender ACT, který upozorňuje na rizika, plynoucí ze zelené politiky pro ženy a pro jejich živobytí, spojené s konkrétními povoláními, kde ony převažují (například textilní a potravinářský průmysl). Tak to děkujeme. Jako by průmysl nesměřoval ke zničení všude. Drahota, snížená poptávka, rostoucí nezaměstnanost, a ještě větší drahota. Bída (a leckde i hladomor) klepe na dveře každému, nejen ženám. Nevěříte? Kdo a za co si ve třetím světě nakoupí moderní hnojiva, herbicidy a insekticidy za nové ceny? Co s energií do strojů, dopravy a obchodu? Zchudneme všichni. 

Dohoda o obchodování s uhlíkem.  Jde o mezikontinentální vylepšení šmeliny s uhlíkem, na němž vydělají šmelináři „Bursíkové“ a prodělají výrobci a spotřebitelé všech věcí, které nejsou „Bursíkům“ z těchto daní dotovány. Od roku 2009 vyplácí český stát různými kanály těmto lidem kolem 35 miliard korun ročně, tato suma se brzy zdvojnásobí, ztrojnásobí, zečtyřnásobí…zdesetinásobí. Dříve, než si myslíte.  Naprosté vítězství menšiny nad silnou většinou. Faktická obnova feudálního řádu. Konec globálního obchodu. Protekcionismus. 

Dohoda o penězích Sever – Jih. Mělo by jít o 300 miliard dolarů ročně tedy cca o český HDP ročně, ovšem není jasné odkdy, od koho přesně a jakým způsobem takové peníze poplynou, kdo konkrétně je bude rozdělovat a kdo bude vybírat projekty a zpětně je hodnotit. Jaké budou sankce? Bude mít i Afrika „zelené bankovnictví“? Aby bylo jasno, zde nejde o mnohavrstevnou podporu zemědělství, boj s nemocemi a podobně. Podle mého největší černá díra a rozkrádačka v evropské historii, kterou bude spoluorganizovat Josef Síkela. Budeme asi financovat výuku demokracie, vyvážet elektrické demokratické tanky, zavedeme tam „zelené bankovnictví“ a zlepšíme boj s šířením ruských dezinformací v Africe a Indii. Ještě za sto let se Třetí svět bude smát. Ono ale zase nejde o tolik peněz, aby se jich většina nerozkradla už v Evropě.  Roční český státní rozpočet činí cca 100 mld USD. Podle mého je globální Jih už daleko silnější a chytřejší než dříve a tomu i nasvědčuje závěrečná kritika některých vlivných zemí (například Indie a Nigérie), které tvrdí, že tato dohoda vznikla jednostranně, bez příslušného projednání a byly přijaty (bývalými?) kolonizátory bez řádného souhlasu účastníků konference. 

Světový lídr Petr Fiala

Do Ázerbájdžánu přiletěl na tři dny i Petr Fiala, což je z jeho strany docela oběť, protože mnoho jiných nejvyšších politiků se z Evropy tentokrát nedostavilo. EU zastupoval loučící se Charles Michel, který vyzval k „dosažení dohody o účinném, dosažitelném a ambiciózním novém kolektivním kvantifikovatelném cíli, který by měl být navržen na základě širokého, transformačního a vícevrstevného přístupu, včetně různých finančních toků a širší skupiny přispěvatelů“. Nakonec prohlásil, že „lidstvo vede válku proti přírodě“, a ani ho nenapadlo si uvědomit, že ve skutečnosti jeho Evropská unie vede válku proti svému obyvatelstvu a vlastně celému lidstvu. 

A Petr Fiala? Jeho projev byl velice stručný. Ve třech minutách stačil poděkovat ropnému a plynovému emirátu za organizaci akce, dále prohlásit, že „Klimatická změna je pro nás všechny vážným nebezpečím, jejíž ničivý dopad vidíme všude na světě“. Elementárními důkazy se nezatěžoval, protože, jak tihle lidé rádi tvrdí, „diskuse byla skončena, teď budeme čerpat“. Poté konstatoval, že „víme, jak je těžké přejít od slov k činům“ (v tomto výjimečně nelhal, škod už nadělal opravdu dost) a prohlásil, že je hrdý, že „moje země, Česká republika, dosáhla v této oblasti určitého pokroku. Nezmínil ovšem vyčištění řek, odsíření elektráren a zbavení se popílku a oxidů dusíku, což je opravdu pro všechny velký užitek, nýbrž to, že jsme snížili emise životadárného plynu CO2, tedy oxidu uhličitého…

Nikdy není pozdě

Nakonec se pochlubil padesátiletou českou zkušeností s (ruským) jádrem a nabídl český průmysl coby partnera všem ostatním. Zapomněl ovšem dodat, že i nadcházející výstavba zatím jediného povoleného bloku (Evropskou komisí) obsahuje takové podmínky, které tuto stavbu fakticky znemožňují. Blok totiž bude moci fungovat jen v době nedostatku obnovitelných zdrojů a ty jsou – jak známo – natolik nestabilní, že znemožňují jádru technicky i ekonomicky efektivní provoz. Tak to je, a tak o tom Fiala zarytě mlčí.  Na závěr Fiala bojovně zvolal: „Excelence, dámy a pánové! Téma této konference je ušlechtilé a nezbytné. Čelíme obtížím, ale nesmíme se vzdát.“ Já očekávám, že on se vzdá a brzy půjde od válu a do české ústavy bude souběžně doplněn článek (X), deklarující, že Občanská demokratická strana se pod Fialovým vedením stala zločineckou organizací. 

Lidstvo se z bídy hrabalo tisíce let. Ještě koncem devatenáctého století vycházely Evropa i Amerika s jídlem tak tak. Hladomory na denním pořádku byly v Africe ještě před padesáti lety. Sotva se z toho základního problému lidstvo prostřednictvím kapitalismu vyhrabalo, vidíme v plné práci hlupáky, gaunery a hňupy, kteří nás během deseti let jsou schopni poslat zpátky. Tedy, pokud zelené magory, počínaje von Leyen, přes novou zelenou komisařku Ribera a konče Fialou úplně nezastavíme. Pojďme udržet demokracii a všechny tyto nebezpečné lidi postupně svými hlasy vykopejme z politických funkcí. Nikdy není pozdě. 

Čtěte také:
COP28 je přehlídkou závazků. Uvědomělých a nereálných
Fiala odletěl do Dubaje řečnit o ochraně klimatu. Že Evropa vsadila na špatné koně asi nepřizná
Konec vypouštění páry