Menu
Přihlásit se

Fejeton.

Fiala: Naše kolektivní snažení nevzkvétá

Ještě si dobře pamatujeme rozhodnutí slovutného p. Zemana, že po prodělané vážné nemoci se stahuje z veřejného i profesního života. Po odchodu tohoto úspěšného fotbalového trenéra českého původu (známého mj. z působení u dvaceti italských klubů vč. AS Řím a SSC Neapol) vznikla mezera, kterou okamžitě řečmi zaplnili nejrůznější ambiciózní taškáři, opojení možností pravidelně naléhavě promlouvat ke svým svěřencům i divákům.

Jiří Macků
Publikováno 14/01/2025
Doba čtení 2 min.
Fotbal se jako červená nit už takřka století vine celým premiérovým rodokmenem. Na archívním snímku jeden z červenobílých Fialů (Adolf, rovněž reprezentant své země) v souboji s rudým Hruškou v jednom z předválečných letenských derby. Repro z autorovy publikace Pražská Letná: obdivuhodné sportovní století 1860-1960.

To je i případ trenéra politologie Fialy, odchovance brněnských Lužánek, jehož střelecké výkony z minulosti se již staly trvalou součástí historie tamní kopané. Ani on si v této uvolněné posilvestrovské celospolečensky ukecané atmosféře neodpustil – i s mizivými zlomky kritické náročnosti – připomenout něco jako úspěchy jeho, volbami mu přisouzenému, realizačního teamu. A to i po nevalné bilanci poločasu, tedy čtyřletém snažení. Projev, nesoucí se v optimistickém duchu „Společně překonáme ohromné výzvy a věci se obrátí k lepšímu“, byl mlčící veřejností příznivě odmítnut.

„Samozřejmě nemáme hotovo,“ nakopl to Fiala, jak je u něj známo bez zbytečné falše přímo z voleje, a rovnou přešel do nátlakového protiútoku: „Musíme dál pracovat na tom, co nás trápí. Naše celkové pojetí hry nevzkvétá. Je nutné především výrazně zlepšit obrannou činnost, a to především sami před sebou. Protože těch vlastních gólů je fakt už nějak cufíl, jak konstatoval můj zahraniční přítel a kolega Posselt, který tam u nich taky vede jeden zemský mančaft. A současně na druhé straně zvýšit efektivitu. O mně se všeobecně ví, že již jako mládežník jsem nasázel i pět gólů za zápas, lepší vzor ani nehledejte.

Právě tudy povede cesta k úspěchu, na to se musíme zaměřit už nyní, kdy jsme v polovině mého odborně-ideového vedení. Ale bez toho, že mi i pro druhý poločas nedáte svou důvěru, to prostě nepůjde. Jenom tak společně překonáme obrovské výzvy, které nás čekají. Jenom tak se nám soupeři přestanou posmívat, že – místo taktického zvládnutí postupného útoku za účelem dosažení produktivity německého fotbalu – se dál jenom kopeme za uši.

Není pravda, že český fotbal není dobré místo k úspěchům, že nemá cenu se o něco snažit. Podívejte se na mě. Proto nevěřte různým prodavačům strachu, kteří tyto nálady šíří, aby v lidech vyvolávali pochybnosti. Když i ta pravda občas vítězí, my bychom měli na svém green poli alespoň někdy remizovat. A já vás k tomu spolu se svým realizačním týmem dovedu. Aspoň myslím… aby bylo líp…“

Svatá slova, do Strakovky tesat. Podle názoru několika odborníků, kteří si nepřejí být dehonestováni, tyto optimistické pindy bezezbytku pasují i na jiné mnohé nevzkvétající oblasti života naší společnosti. Na pozemní hokej v první řadě.

Čtěte také:
Jak Vítek na Můstku do metra zabrousil
Předsilvestrovské podumání: Proč proslul právě Panenka
Fiala se pokládá za „zajímavého trenéra“, odpovědnost za debakl ale hází na hráče

Komentáře (0)

Napsat komentář