V době, kdy Česká republika řeší klesající důvěru veřejnosti v politiku a finanční instituce, odhalujeme případ Podnikatelské družstevní záložny (PDZ), přezdívané „fialová kampelička“, souhru neprůhledných obchodů, selhávající regulace a politických vazeb.
Na první pohled šlo o lokální družstevní záložnu, která nabízela spoření a úvěry. Při bližším zkoumání se však ukazuje, že se zde scházely finanční zájmy s politickými strukturami a že některé otázky dosud zůstávají bez odpovědí.
Premiér Fiala: „Nevěděl jsem, že je to podíl…“
Předseda vlády Petr Fiala přiznal, že měl v PDZ členský vklad, který dlouhodobě nezahrnoval do svého majetkového přiznání. Argumentoval tím, že si neuvědomil, že členství v družstvu znamená majetkový podíl.
Podle Seznam Zpráv získal z tohoto podílu za pět let pouze symbolický výnos, nicméně otázka transparentnosti zůstává. Opozice poukázala na to, že i minimální výnosy musí být vykazovány a že u předsedy vlády nelze takovou neznalost akceptovat.
Neformální vliv Kamila Bahbouha
Kauza se zásadně točí i kolem podnikatele Kamila Bahbouha. Podle dokumentů České národní banky a zjištění médií sehrával v PDZ roli neformálního vlivového hráče. Jeho firmy inkasovaly od PDZ desítky milionů korun, například za sociomapování, jehož přínos byl sporný (Lidovky.cz). Bahbouh byl v minulosti spojován s dluhy vůči státu a problémy s transparentností svých firem. Podle zjištění Seznam Zpráv právě jeho struktury umožnily převod peněz z PDZ do zahraničí.
Jeho role však sahala mnohem dál než k zakázkám typu sociomapování:
Správa majetku pro movité klienty
Dnes můžeme dohledat, že Kamil Bahbouh spolu s bodyguardem Zbyňkem Malým a advokátem Robertem Zelenkou pomáhali šéfovi stavební firmy Eurovia Martinovi Borovkovi s převodem rodinných nemovitostí do firmy Jonak Real a následně do rakouské nadace Jonak‑Privatstiftung ve Vídni.
Objem zapsaného majetku
Hodnota převáděného majetku u firmy Jonak Real byla při založení odhadnuta na 67,6 milionu korun. V současnosti firma vlastní luxusní vilu na Hradčanech, majetkové podíly v několika dalších firmách a její základní jmění zůstává nezměněné…
Role Roberta Zelenky
Robert Zelenka v té době působil jako advokát a zároveň předseda představenstva PDZ a vedoucí kontrolní komise. Měl tedy hlídat, že žádné machinace neprobíhají. Přitom byl klíčovou postavou právě při organizaci převodů majetku mimo standardní procesy záložny.
Další podezřelé finanční toky
Záznamy ukazují, že z účtu rakouské firmy Gozer Financial Services, ovládané prostřednictvím osob kolem záložny, bylo v roce 2011 převedeno 68,1 milionu korun na Jonak Real ve splátkách. Suma, která velmi připomíná odhad počáteční hodnoty vkladů.
Bahbouh jako risk manažer
V momentě těchto transakcí byl Kamil Bahbouh ve vedení záložny osobou odpovědnou za řízení rizik a opatření proti praní špinavých peněz, přesto na žádné z dotazů ohledně výpisů a transakcí nereagoval.
Smrt ředitele Zelenky a institucionální selhání
Bývalý ředitel PDZ Robert Zelenka, který zastával funkci předsedy představenstva a vedoucího kontrolní komise, byl nalezen mrtvý. Policie případ uzavřela jako sebevraždu. Jeho smrt přišla v okamžiku, kdy se záložna dostávala pod sílící tlak regulátorů a hrozil jí kolaps. Zelenka měl přitom v rukou citlivé informace o interním fungování PDZ: od detailů o zakázkách až po mechanismy, kterými se přesouval majetek klientů do složitých struktur v zahraničí.
Tragédie tak otevřela otázku, zda šlo pouze o osobní selhání pod tíhou zodpovědnosti, nebo o zhasnutí klíčového svědka v okamžiku, kdy mohl poskytnout důležité vysvětlení.
Faktem zůstává, že Česká národní banka varovala před neprůhlednými operacemi v PDZ dlouhodobě, ale k zásahu došlo až v době, kdy byly ztráty nevratné a v řádech stamilionů. Zelenkův příběh se tak stal symbolem nejen osobní tragédie, ale i systémového selhání včasného varování.
Přesah do Bruselu: New Direction a role Alexandra Vondry
Největší překvapení přinesla stopa vedoucí do Bruselu. Podle investigativních zjištění směřovaly prostředky z PDZ a firem spojených s Bahbouhem do think tanku New Direction, úzce propojeného s frakcí ECR (European Conservatives and Reformists), jejímž členem je i Občanská demokratická strana.
New Direction následně podporoval český think tank Pravý břeh – Institut Petra Fialy. V současnosti v New Direction působí také europoslanec za ODS Alexandr Vondra jako viceprezident. Ten uvedl, že o darech z PDZ nevěděl. Přesto jeho jméno spojuje evropskou instituci s českým skandálem a zvyšuje politické napětí kolem celé kauzy.
Podle Lidovek šlo o více než 5 milionů korun (208 tisíc eur). Část peněz z New Direction ve výši cca 280 tisíc eur (Seznam Zprávy) pak putovala do Pravého břehu. Bahbouh tvrdí, že šlo o „ideologickou podporu pravicového tisku“.
Pozice Alexandra Vondry nicméně posiluje dojem, že peníze z české kampeličky měly přesah až do evropské politiky. Oficiálně je totiž europoslanec také vicepředsedou frakce ECR v Evropském parlamentu (Europarl.europa.eu).
Případ PDZ není pouze účetní nebo regulatorní kauzou
Kauza „fialové záložny“ odhaluje, jak snadno se mohou prolínat finanční operace s politickými strukturami, a to i na mezinárodní úrovni. Premiér čelí otázkám ohledně své transparentnosti. ODS je znovu spojována s problematickým financováním a vnitrostranickými vazbami. Evropský rozměr posiluje obavy, že se český finanční skandál přelil do struktur, které mají reprezentovat konzervativní hodnoty v EU.
Zůstává klíčová otázka: Jak je možné, že instituce s takto zjevnými problémy fungovala roky bez zásahu? A kdo ponese politickou odpovědnost za to, že neprůhledné finance z lokální záložny doputovaly až do Bruselu?
Čtěte také:
Fialovi docházejí sliby, které ještě neporušil
Premiér ČR utajeným betonářem a disidentem
Služebník lidu Fiala nelže! Je totiž pravda denní, a pak pravda noční…
